ČEZ zahájil proti Albánii mezinárodní arbitráž

Praha - Skupina ČEZ zahájila mezinárodní arbitráž proti Albánii. Žádá náhradu škody, která jí vznikla kvůli neochráněné investici do tamní distribuční společnosti. Celková ztráta se blíží 200 milionům eur. ČEZ o kontrolu nad firmou přišel v lednu - albánský regulační úřad mu totiž odebral licenci k distribuci elektřiny.

Ještě před zahájením vlastního arbitrážního řízení budou mít obě strany možnost jednat o smíru. „Ještě je prostor pro to, aby se česká a albánská strana dohodla,“ uvedla mluvčí ČEZu Barbora Půlpánová. 200 milionů eur je podle ní suma, kterou vyčíslila agentura Moody's. „Naše propočty tomu odpovídají. Zatím nelze říci, jak vysoká bude požadovaná částka,“ dodala. Podle Půlpánové zatím není jasné, jak dlouho tato jednání potrvají, ani kdy by samotné arbitrážní řízení mělo začít.

ČEZ se bude snažit v arbitrážním řízení získat zpět co největší část ze sumy, kterou do investice v Albánii vložil. Finanční ředitel společnosti Martin Novák v lednu uvedl, že vzhledem k tomu, jak se situace v Albánii vyvíjela, je pozice ČEZ pro arbitráž dobrá.

Albánie
Zdroj: ISIFA/EPA/GEORGI LICOVSKI

ČEZ údajně neinvestoval do rozvodné sítě

Albánský regulační úřad se rozhodl odebrat společnosti ČEZ licenci na distribuci elektřiny, protože firma údajně nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Podle ČEZu je postup albánských úřadů v rozporu s tamními zákony. Polostátní firma se loni s albánskými úřady dostala do sporu kvůli údajným dluhům.

Skupina ČEZ vstoupila do Albánie v roce 2009, když za zhruba 102 milionů eur (asi 2,6 miliardy korun v dnešním kurzu) koupila 76 procent společnosti. Zbývajících 24 procent vlastní albánský stát. Loni se ale dostala do problémů, když státní regulátor téměř dvojnásobně zvýšil tarify, které distribuční firma CEZ Shpërndarje platí státem vlastněné elektrárenské společnosti. Zároveň ale nepovolil distribuční firmě promítnout zdražení do cen pro odběratele. 

Elektrické vedení
Zdroj: Martin Pinkas/isifa/Euro

Po třech letech na albánském trhu zakončených rostoucími ztrátami a neshodami údajně některé albánské firmy a domácnosti dluží společnosti ČEZ stamiliony eur. Další odebírají proud rovnou načerno. Pomyslný vrchol sporu přišel loni na podzim, kdy ČEZ odstřihl od proudu místní vodárny. Soud v Tiraně ale firmě nakázal, aby vodárny opět připojila. Vyostřená situace vyústila v přípravy na odchod Skupiny ČEZ z albánského trhu, společnost dala ztrátovou divizi na prodej. 

V Albánii není zvykem za elektřinu platit

CEZ Shpërndarje se potýká se špatnou platební morálkou albánských odběratelů. Albánské prostředí je podle redaktorky internetového deníku Aktuálně.cz Zuzany Kubátové z hlediska podmínek, které panují na středoevropských trzích, nestandardní. „V Albánii je zvykem za elektřinu neplatit. Dovedu si tedy představit, že se státní podniky, po kterých ČEZ najednou chtěl, aby platily obrovské peníze, cítily velice poškozeny,“ soudí novinářka. 

Mluvčí uvedla, že investice v Albánii představuje 3,6 procenta ze všech zahraničních investic Skupiny ČEZ. Podle Půlpánové všechny zahraniční investice mimo Albánii dosahují plánované návratnosti nebo ji přesahují. Finanční ředitel ČEZu Martin Novák také v lednu řekl, že vývoj v Albánii nebude mít vliv na strategii Skupiny ČEZ. Energetická společnost se podle něj nyní soustředí na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Polsku a v Německu a na jadernou energetiku v tuzemsku, žádné další plány na nákupy distribučních sítí na Balkáně neměla. 

Vývoj událostí:

  • Únor 2007 - ČEZ začal do Albánie přes Srbsko zkušebně dodávat elektřinu nakoupenou na maďarském trhu.
  • Počátek června 2008 - Albánská vláda přizvala ČEZ do tendru na kontrolní podíl v domácím distributorovi elektřiny. Nabídku dostaly také italský energetický koncern Enel a rakouské firmy EVN a Energie Steiermark.
  • 29. září 2008 - ČEZ vyhrál tendr na převzetí 76procentního podílu v distribuční společnosti Operatori i Sistemit te Shperndarjes (OSSH). ČEZ nabídl 102 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun). Nabídka Enelu měla údajně technické nedostatky a Rakušané se ze soutěže stáhli.
  • 11. března 2009 - Albánská vláda podepsala se společností ČEZ smlouvu o prodeji podílu v OSSH. Koncem dubna prodej schválil albánský parlament. V roce 2010 byla zprivatizovaná společnost přejmenována na CEZ Shpërndarje.
  • 6. května 2009 - Světová banka oznámila, že schválila fond ve výši 60 milionů eur, který bude sloužit jako částečná záruka rizik při prodeji albánského distributora koncernu ČEZ.
  • 4. července 2011 - ČEZ podepsal úvěrovou smlouvu na 100 milionů eur s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Mezinárodní finanční korporací na modernizaci a rozšíření distribuční sítě v Albánii.
  • Leden 2012 - Společnost CEZ Shpërndarje začala vykazovat ztrátu. Stalo se tak poté, co albánský regulátor zvýšil ceny elektřiny u státem ovládaného výrobce elektřiny o 91 procent, aniž by to distributor mohl promítnout do ceny pro koncové zákazníky. Společnosti CEZ Shpërndarje navíc hrozilo, že bude muset platit pokuty, které jí uložily albánské úřady.
  • 13. února 2012 - Server BalkanInsight napsal, že ČEZ v Albánii čelí vyšetřování kvůli údajným podvodům a účetním machinacím. Server s odvoláním na úřad albánského generálního prokurátora uvedl, že CEZ Shpërndarje účtovala fiktivní pokuty a faktury, aby následně mohla obhájit zvýšení cen elektřiny.
  • 16. dubna 2012 - Premiér Petr Nečas mluvil během návštěvy Albánie o situaci s albánským předsedou vlády Salim Berishou.
  • 30. října 2012 - Představitelé ČEZu při setkání s albánským premiérem zmínili možnost odchodu společnosti ze země.
  • 16. listopadu 2012 - CEZ Shpërndarje odpojila od elektřiny kvůli vysokým dluhům vodárny v Tiraně a dalších 31 oblastech.
  • 17. listopadu 2012 - Soud v Tiraně firmě CEZ Shpërndarje nařídil obnovit dodávky proudu vodárnám. Albánský energetický regulátor zároveň zahájil proces odebrání licence firmě.
  • 20. listopadu 2012 - ČEZ oznámil, že kvůli situaci v Albánii vznesl žádost o náhradu škody ze záruky, které mu poskytla Světová banka.
  • 17. prosince 2012 - ČEZ oznámil, že divizi CEZ Shpërndarje prodá.
  • 19. prosince 2012 - Albánská vláda uvedla, že hodlá firmě ČEZ zabránit v tom, aby prodala podíl v CEZ Shpërndarje. Zároveň oznámila, že ČEZ dluží Albánii na škodách zhruba jednu miliardu dolarů (19 miliard korun). ČEZ o výši svého údajného dluhu vyjádřil pochybnosti, protože podle něj albánská vláda nevysvětlila, z jakých položek se částka skládá.
  • 21. ledna 2013 - Albánský regulační úřad rozhodl odebrat firmě ČEZ licenci na distribuci elektřiny. Firma podle úřadu nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. ČEZ oznámil, že proti rozhodnutí podá formální protest a podnikne kroky k zahájení mezinárodní arbitráže.
  • 22. ledna 2013 - Petr Nečas označil odebrání licence společnosti ČEZ za negativní signál pro vztahy obou zemí.
  • 7. února 2013 - ČEZ zahájil proces mezinárodní arbitráže proti Albánii, která podle názoru firmy neochránila její investice do společnosti CEZ Shpërndarje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoBabiš chce zdanit tiché víno. Schillerová a koaliční partneři jsou proti

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál tlačí na zdanění tichého vína. Koalice přitom právě toto odmítla po svém nástupu v programovém prohlášení. Předseda vlády teď chce přesvědčit ke změně vládní partnery. Názory se ale rozcházejí i v samotném ANO, proti je třeba ministryně financí Alena Schillerová. Opozice vládu kritizuje, že je nečitelná, což podle jejích zástupců znemožňuje například plánování nejen vinařům.
před 2 hhodinami

Ropa výrazně zlevňuje díky nadějím na řešení konfliktu na Blízkém východě

Ceny ropy zahájily týden výrazným poklesem. Přerušení amerických úderů na Írán vyvolalo naděje na diplomatické řešení konfliktu na Blízkém východě, napsala agentura Reuters. Severomořská ropa Brent kolem 00:30 SELČ vykazovala pokles o zhruba 5,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 91,2 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate ztrácela zhruba 5,6 procenta a nacházela se nedaleko 84,3 dolaru za barel.
před 7 hhodinami

VideoPřebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.
před 12 hhodinami

Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o zhruba tři sta korun

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.
25. 7. 2026

VideoDesetiprocentní clo pro EU není smrtící, shodli se Zdechovský a Staněk

Prezident USA Donald Trump uvalil na šedesát zemí světa nová cla ve výši deseti, respektive 12,5 procenta. EU spadá do první kategorie, zatížena je desetiprocentními tarify. Podle Bílého domu mají cla zamezit dovozu zboží, které vzniklo s využitím nucené práce. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedl, že desetiprocentní clo „není smrtící“ a že se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem za posledních 150 dní zlepšily. „Aktuálně deset procent není smrtících, ale je to výzva a popud pro EU, aby dělala vše pro to, aby zvyšovala konkurenceschopnost svých podniků,“ řekl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Připustil také, že výrok o nucených pracích může vyvolávat pochybnosti.
25. 7. 2026

VideoVolkswagen je v problémech, chystá úspory a čelí kritice

Zisk automobilového koncernu Volkswagen se v druhém čtvrtletí letošního roku propadl o třetinu, oznámil šéf firmy Oliver Blume. Společnost čelí klesajícímu odbytu, silné konkurenci v Číně i vysokým nákladům v Německu. Podle Blumeho koncern na změny už v posledních letech reagoval – jenže geopolitické krize i americká cla nutí k dalším krokům. Výrobce tak plánuje balíček úspor, který zahrnuje uzavření čtyř továren i propuštění až sta tisíc lidí. Nejvyšší vedení ho chce schválit do konce roku. Zaměstnanci však chtějí od září proti škrtům protestovat. Proti je i spolková země Dolní Sasko. Patří jí pětina akcií, což je nejvíce po zakladatelské rodině Porsche. Součástí skupiny Volkswagen Group je i česká firma Škoda Auto. Té se v tuzemsku i v zahraničí daří. Momentálně je druhou nejprodávanější značkou aut v Evropě a za první pololetí dodala přes půl milionu vozů do celého světa.
24. 7. 2026

Eurobankovky získají novou podobu. Občané mohou vybírat z deseti návrhů

Evropská centrální banka představila užší výběr návrhů nových eurových bankovek. Zadáním byla témata „Evropská kultura“ a „Řeky a ptactvo“.
24. 7. 2026

Čína přidala na sankční seznam i českou firmu Tatra Trucks

Mezi firmami, které Čína přidala na svůj exportní sankční seznam, je i česká firma Tatra Trucks vyrábějící těžké nákladní, vojenské a speciální automobily. Napsala to agentura AFP. Subjektům na seznamu Čína s okamžitou platností přestane dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům, uvedla agentura Reuters. Evropská komise krok Pekingu analyzuje, informovala její mluvčí Paula Pinhová.
24. 7. 2026Aktualizováno24. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.