ČEZ zahájil proti Albánii mezinárodní arbitráž

Praha - Skupina ČEZ zahájila mezinárodní arbitráž proti Albánii. Žádá náhradu škody, která jí vznikla kvůli neochráněné investici do tamní distribuční společnosti. Celková ztráta se blíží 200 milionům eur. ČEZ o kontrolu nad firmou přišel v lednu - albánský regulační úřad mu totiž odebral licenci k distribuci elektřiny.

Ještě před zahájením vlastního arbitrážního řízení budou mít obě strany možnost jednat o smíru. „Ještě je prostor pro to, aby se česká a albánská strana dohodla,“ uvedla mluvčí ČEZu Barbora Půlpánová. 200 milionů eur je podle ní suma, kterou vyčíslila agentura Moody's. „Naše propočty tomu odpovídají. Zatím nelze říci, jak vysoká bude požadovaná částka,“ dodala. Podle Půlpánové zatím není jasné, jak dlouho tato jednání potrvají, ani kdy by samotné arbitrážní řízení mělo začít.

ČEZ se bude snažit v arbitrážním řízení získat zpět co největší část ze sumy, kterou do investice v Albánii vložil. Finanční ředitel společnosti Martin Novák v lednu uvedl, že vzhledem k tomu, jak se situace v Albánii vyvíjela, je pozice ČEZ pro arbitráž dobrá.

Albánie
Zdroj: ISIFA/EPA/GEORGI LICOVSKI

ČEZ údajně neinvestoval do rozvodné sítě

Albánský regulační úřad se rozhodl odebrat společnosti ČEZ licenci na distribuci elektřiny, protože firma údajně nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Podle ČEZu je postup albánských úřadů v rozporu s tamními zákony. Polostátní firma se loni s albánskými úřady dostala do sporu kvůli údajným dluhům.

Skupina ČEZ vstoupila do Albánie v roce 2009, když za zhruba 102 milionů eur (asi 2,6 miliardy korun v dnešním kurzu) koupila 76 procent společnosti. Zbývajících 24 procent vlastní albánský stát. Loni se ale dostala do problémů, když státní regulátor téměř dvojnásobně zvýšil tarify, které distribuční firma CEZ Shpërndarje platí státem vlastněné elektrárenské společnosti. Zároveň ale nepovolil distribuční firmě promítnout zdražení do cen pro odběratele. 

Elektrické vedení
Zdroj: Martin Pinkas/isifa/Euro

Po třech letech na albánském trhu zakončených rostoucími ztrátami a neshodami údajně některé albánské firmy a domácnosti dluží společnosti ČEZ stamiliony eur. Další odebírají proud rovnou načerno. Pomyslný vrchol sporu přišel loni na podzim, kdy ČEZ odstřihl od proudu místní vodárny. Soud v Tiraně ale firmě nakázal, aby vodárny opět připojila. Vyostřená situace vyústila v přípravy na odchod Skupiny ČEZ z albánského trhu, společnost dala ztrátovou divizi na prodej. 

V Albánii není zvykem za elektřinu platit

CEZ Shpërndarje se potýká se špatnou platební morálkou albánských odběratelů. Albánské prostředí je podle redaktorky internetového deníku Aktuálně.cz Zuzany Kubátové z hlediska podmínek, které panují na středoevropských trzích, nestandardní. „V Albánii je zvykem za elektřinu neplatit. Dovedu si tedy představit, že se státní podniky, po kterých ČEZ najednou chtěl, aby platily obrovské peníze, cítily velice poškozeny,“ soudí novinářka. 

Mluvčí uvedla, že investice v Albánii představuje 3,6 procenta ze všech zahraničních investic Skupiny ČEZ. Podle Půlpánové všechny zahraniční investice mimo Albánii dosahují plánované návratnosti nebo ji přesahují. Finanční ředitel ČEZu Martin Novák také v lednu řekl, že vývoj v Albánii nebude mít vliv na strategii Skupiny ČEZ. Energetická společnost se podle něj nyní soustředí na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Polsku a v Německu a na jadernou energetiku v tuzemsku, žádné další plány na nákupy distribučních sítí na Balkáně neměla. 

Vývoj událostí:

  • Únor 2007 - ČEZ začal do Albánie přes Srbsko zkušebně dodávat elektřinu nakoupenou na maďarském trhu.
  • Počátek června 2008 - Albánská vláda přizvala ČEZ do tendru na kontrolní podíl v domácím distributorovi elektřiny. Nabídku dostaly také italský energetický koncern Enel a rakouské firmy EVN a Energie Steiermark.
  • 29. září 2008 - ČEZ vyhrál tendr na převzetí 76procentního podílu v distribuční společnosti Operatori i Sistemit te Shperndarjes (OSSH). ČEZ nabídl 102 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun). Nabídka Enelu měla údajně technické nedostatky a Rakušané se ze soutěže stáhli.
  • 11. března 2009 - Albánská vláda podepsala se společností ČEZ smlouvu o prodeji podílu v OSSH. Koncem dubna prodej schválil albánský parlament. V roce 2010 byla zprivatizovaná společnost přejmenována na CEZ Shpërndarje.
  • 6. května 2009 - Světová banka oznámila, že schválila fond ve výši 60 milionů eur, který bude sloužit jako částečná záruka rizik při prodeji albánského distributora koncernu ČEZ.
  • 4. července 2011 - ČEZ podepsal úvěrovou smlouvu na 100 milionů eur s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Mezinárodní finanční korporací na modernizaci a rozšíření distribuční sítě v Albánii.
  • Leden 2012 - Společnost CEZ Shpërndarje začala vykazovat ztrátu. Stalo se tak poté, co albánský regulátor zvýšil ceny elektřiny u státem ovládaného výrobce elektřiny o 91 procent, aniž by to distributor mohl promítnout do ceny pro koncové zákazníky. Společnosti CEZ Shpërndarje navíc hrozilo, že bude muset platit pokuty, které jí uložily albánské úřady.
  • 13. února 2012 - Server BalkanInsight napsal, že ČEZ v Albánii čelí vyšetřování kvůli údajným podvodům a účetním machinacím. Server s odvoláním na úřad albánského generálního prokurátora uvedl, že CEZ Shpërndarje účtovala fiktivní pokuty a faktury, aby následně mohla obhájit zvýšení cen elektřiny.
  • 16. dubna 2012 - Premiér Petr Nečas mluvil během návštěvy Albánie o situaci s albánským předsedou vlády Salim Berishou.
  • 30. října 2012 - Představitelé ČEZu při setkání s albánským premiérem zmínili možnost odchodu společnosti ze země.
  • 16. listopadu 2012 - CEZ Shpërndarje odpojila od elektřiny kvůli vysokým dluhům vodárny v Tiraně a dalších 31 oblastech.
  • 17. listopadu 2012 - Soud v Tiraně firmě CEZ Shpërndarje nařídil obnovit dodávky proudu vodárnám. Albánský energetický regulátor zároveň zahájil proces odebrání licence firmě.
  • 20. listopadu 2012 - ČEZ oznámil, že kvůli situaci v Albánii vznesl žádost o náhradu škody ze záruky, které mu poskytla Světová banka.
  • 17. prosince 2012 - ČEZ oznámil, že divizi CEZ Shpërndarje prodá.
  • 19. prosince 2012 - Albánská vláda uvedla, že hodlá firmě ČEZ zabránit v tom, aby prodala podíl v CEZ Shpërndarje. Zároveň oznámila, že ČEZ dluží Albánii na škodách zhruba jednu miliardu dolarů (19 miliard korun). ČEZ o výši svého údajného dluhu vyjádřil pochybnosti, protože podle něj albánská vláda nevysvětlila, z jakých položek se částka skládá.
  • 21. ledna 2013 - Albánský regulační úřad rozhodl odebrat firmě ČEZ licenci na distribuci elektřiny. Firma podle úřadu nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. ČEZ oznámil, že proti rozhodnutí podá formální protest a podnikne kroky k zahájení mezinárodní arbitráže.
  • 22. ledna 2013 - Petr Nečas označil odebrání licence společnosti ČEZ za negativní signál pro vztahy obou zemí.
  • 7. února 2013 - ČEZ zahájil proces mezinárodní arbitráže proti Albánii, která podle názoru firmy neochránila její investice do společnosti CEZ Shpërndarje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...