ČEZ s prodejem bulharských aktiv opět narazil. Proti se postavil antimonopolní úřad

Bulharský antimonopolní úřad zablokoval plánovaný prodej bulharských aktiv české energetické firmy ČEZ, o která měla zájem společnost Eurohold. ČEZ sdělil, že další postup zváží, až se podrobně seznámí s odůvodněním rozhodnutí.

Podle antimonopolního úřadu by smlouva za 335 milionů eur (8,6 miliardy korun) vedla k významnému zvýšení tržního podílu nové skupiny a měla by dopad na pojišťovací a energetické trhy, informovala agentura Reuters. ČEZ může proti verdiktu použít opravných prostředků, případně uplatnit nárok v mezinárodní investiční arbitráži.

Místopředseda představenstva ČEZu Tomáš Pleskač začátkem října řekl, že pokud bulharské úřady prodej aktiv opět zablokují, tak si je ČEZ nechá. Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004, od roku 2013 je tam ale ve sporu s místními úřady.

Eurohold v reakci na verdikt uvedl, že rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu přijímá jako pozitivní hodnocení své finanční síly. Ocenil rychlé provedení hloubkové kontroly v rekordní době deseti pracovních dnů a dodal, že věří, že rozhodnutí bylo přijato po podrobné a pečlivé analýze všech skutečností a okolností. O případných dalších krocích v souvislosti s dohodou a rozvojem investiční strategie firmy v energetickém sektoru musí rozhodnout dozorčí rada.

Eurohold, který působí v pojišťovnictví a správě majetku, se na převzetí bulharských aktiv ČEZu dohodl v červnu. Aktiva zahrnují distribuční společnost, která dodává elektřinu více než dvěma milionům Bulharů, což z transakce činí politicky citlivé téma.

Úřad zablokoval i předchozí prodej aktiv ČEZu

Loni v červenci bulharský antimonopolní úřad znemožnil prodej aktiv předchozímu zájemci, bulharské firmě Inercom. V případě Inercomu bulharský antimonopolní úřad argumentoval tím, že transakce by mohla firmě pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž.

Do balíku prodávaných firem ČEZu patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.

ČEZ vede arbitráž s bulharskou vládou

ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší tuzemskou energetickou firmou, vede mimo jiné od roku 2016 arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože podle názoru české firmy nedokázala ochránit její investice v bulharském energetickém sektoru.

Firma dostala například pokuty za zneužívání dominantního postavení, naposledy loni v prosinci 2,19 milionu leva (přes 28 milionů korun). ČEZ tehdy oznámil, že se odvolá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 21 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...