ČEZ s prodejem bulharských aktiv opět narazil. Proti se postavil antimonopolní úřad

Bulharský antimonopolní úřad zablokoval plánovaný prodej bulharských aktiv české energetické firmy ČEZ, o která měla zájem společnost Eurohold. ČEZ sdělil, že další postup zváží, až se podrobně seznámí s odůvodněním rozhodnutí.

Podle antimonopolního úřadu by smlouva za 335 milionů eur (8,6 miliardy korun) vedla k významnému zvýšení tržního podílu nové skupiny a měla by dopad na pojišťovací a energetické trhy, informovala agentura Reuters. ČEZ může proti verdiktu použít opravných prostředků, případně uplatnit nárok v mezinárodní investiční arbitráži.

Místopředseda představenstva ČEZu Tomáš Pleskač začátkem října řekl, že pokud bulharské úřady prodej aktiv opět zablokují, tak si je ČEZ nechá. Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004, od roku 2013 je tam ale ve sporu s místními úřady.

Eurohold v reakci na verdikt uvedl, že rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu přijímá jako pozitivní hodnocení své finanční síly. Ocenil rychlé provedení hloubkové kontroly v rekordní době deseti pracovních dnů a dodal, že věří, že rozhodnutí bylo přijato po podrobné a pečlivé analýze všech skutečností a okolností. O případných dalších krocích v souvislosti s dohodou a rozvojem investiční strategie firmy v energetickém sektoru musí rozhodnout dozorčí rada.

Eurohold, který působí v pojišťovnictví a správě majetku, se na převzetí bulharských aktiv ČEZu dohodl v červnu. Aktiva zahrnují distribuční společnost, která dodává elektřinu více než dvěma milionům Bulharů, což z transakce činí politicky citlivé téma.

Úřad zablokoval i předchozí prodej aktiv ČEZu

Loni v červenci bulharský antimonopolní úřad znemožnil prodej aktiv předchozímu zájemci, bulharské firmě Inercom. V případě Inercomu bulharský antimonopolní úřad argumentoval tím, že transakce by mohla firmě pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž.

Do balíku prodávaných firem ČEZu patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.

ČEZ vede arbitráž s bulharskou vládou

ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší tuzemskou energetickou firmou, vede mimo jiné od roku 2016 arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože podle názoru české firmy nedokázala ochránit její investice v bulharském energetickém sektoru.

Firma dostala například pokuty za zneužívání dominantního postavení, naposledy loni v prosinci 2,19 milionu leva (přes 28 milionů korun). ČEZ tehdy oznámil, že se odvolá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 10 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 17 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...