Praha – Energetická společnost ČEZ chce od italské firmy Enel odkoupit dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách. Zájem ČEZu o významný podíl na energetice v sousední zemi potvrdil mluvčí polostátní firmy Martin Schreier. Analytici odhadují hodnotu případné transakce na dvě miliardy eur.
O zájmu ČEZu o odkoupení italského podílu ve Slovenských elektrárnách se spekuluje již dlouho. Nyní však podle mluvčí Barbory Půlpánové zaslal italskému Enelu dopis, kde zájem oficiálně vyjádřil. „Nemůžeme prozrazovat další detaily,“ dodal Martin Schreier. Zájem o Slovenské elektrárny však v minulosti vyjádřily i jiné skupiny, například Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského, stejně jako slovenský stát, jehož fond národního majetku vlastní zbylou třetinu. Zda někdo z nich oficiální nabídku podal, není jasné. „Bez komentáře,“ uvedl mluvčí EPH Daniel Častvaj. V minulosti se hovořilo také o zájmu ruského Rosatomu, tomu ale Enel nechce akcie prodat v souvislosti s protiruskými sankcemi.
Společnost Slovenské elektrárne produkuje zhruba čtyři pětiny elektřiny na Slovensku, spadají pod ni i jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích a Mochovcích. Právě ta druhá je ale problém jak pro Slovenské elektrárny, tak pro jejich současného i případného nového vlastníka. V mochovecké elektrárně se v současnosti stavějí dva nové reaktory, výstavba jde ale pomalu. Enel kalkuluje s tím, že finální účet zaplatí až nový vlastník. ČEZ proto chce detailní analýzu a řešení otevřených otázek spojených s mochoveckou výstavbou. „Díky této investici, která se protahuje, se Slovenské elektrárny velmi zásadně zadlužují a ještě zadluží a ten dluh narůstá na úroveň, že z pohledu na vývoje cen elektřiny je do budoucna prakticky nesplatitelný,“ uvedl analytik Michal Šnobr.
Slovenský premiér Robert Fico přitom v neděli upozornil, že vláda neuvažuje o garanci výkupních cen z rozšířené jaderné elektrárny. Současně odmítá, že by nový vlastník stavbu přerušil.
Československá energetika?
Podle analytika Michala Šnobra může být vstup ČEZu do Slovenských elektráren vzhledem k jejich dluhům problematický, smysl přesto dává. „Historicky jsou přenosové soustavy České republiky a Slovenska propojené. I mix elektráren Slovenska a České republiky se doplňuje, takže by akvizice dávala z tohoto pohledu smysl,“ upozornil Michal Šnobr.
Pokud by k odkoupení podílu Enelu ve Slovenských elektrárnách ČEZem skutečně došlo, bylo by podle analytika možné hovořit o společné československé energetické koncepci. „Pak je otázka zvažování vzniku nových jaderných bloků,“ podotkl s tím, že by nové bloky mohly vzniknout ve kterékoli ze čtyř jaderných elektráren, které v obou zemích dohromady jsou.
Slovenské elektrárne provozují jaderné, vodní a uhelné elektrárny o instalovaném výkonu 5,7 GW, které v loňském roce vyrobily 22,8 TWh elektrické energie a vykázaly čistý zisk ve výši 356 milionů eur.
Babišovi se zahraniční rozmach ČEZu příliš nezamlouvá
Transakce má ovšem háček nejenom ve slovenské, ale i v české vládě. Ministr financí Andrej Babiš by – poté, co se ČEZ musel stáhnout z Albánie – uvítal, kdyby se firma raději více zaměřila na domácí trh. „ČEZ by měl možná konečně přestat investovat v zahraničí – což se mu ne úplně povedlo,“ poznamenal ministr Babiš.
Zatím není zřejmé, kolik bude dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách stát. Odhady hodnoty se pohybovaly od symbolických cen až po desítky miliard eur. Vesměs se však hovoří o dvou miliardách eur, tj. zhruba 55 miliardách českých korun. Michal Šnobr je však přesvědčen, že kvůli problematické investici v Mochovcích je hodnota Slovenských elektráren „nulová nebo dokonce záporná. O žádných 55 miliardách nemůže být řeč.“ Enel ale chce prodejem slovenské firmy snížit i své vlastní astronomické zadlužení, již proto dal najevo, že bude chtít podstatně více než 23 miliard korun, za které Slovenské elektrárny získal. Vysvětluje to tím, že podnik dříve špatně hospodařil a současný většinový vlastník to napravil.
ČEZ již na Slovensku v energetice působí, ale v podstatně skromnějším měřítku než Slovenské elektrárne. Prostřednictvím dceřiné společnosti CM European Power, kterou vlastní společně s MOLem, vyrábí technologickou páru a elektřinu v rafinérii Slovnaft. V prvním pololetí společnost vyrobila 162 GWh. ČEZ prostřednictvím další slovenské pobočky také prodává elektřinu domácnostem.
Potíže ČEZu v zahraničí
- V Albánii loni firma Shpërndarje, kterou ČEZ zakoupil v roce 2009, přišla o licenci s odůvodněním, že nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Do jejího vedení byl dosazen státní administrátor, čímž ČEZ ztratil nad firmou kontrolu. Následnou arbitráž zastavila letos v létě dohoda, podle které ČEZ získá do roku 2018 v ročních splátkách 100 milionů eur. Za akvizici albánské společnosti zaplatil ČEZ v roce 2009 zhruba 102 milionů eur.
- Bulharsko, kde od roku 2004 zakoupil několik distribučních společností i elektráren, vyšetřuje ČEZ spolu s firmami Energo-Pro a EVN ze zneužití dominantního postavení. ČEZ navíc zřejmě bude muset zavřít elektrárnu ve Varně, za kterou zaplatil 346 milionů eur. Nesplňuje ekologické normy EU, plánovanou modernizaci se přitom nepodařilo vyjednat.
- Kvůli odkoupení rumunské distribuční společnosti (dnes CEZ Distributie) vede s ČEZem arbitráž státní energetická společnost Electrica. Tvrdí, že česká firma porušila privatizační smlouvu.
