ČEZ možná podá žádost o dostavbu Temelína již letos

České Budějovice/Praha - Energetická skupina ČEZ nevylučuje, že již ve druhé polovině roku začne vyřizovat nutná povolení na dostavbu dalších dvou jaderných reaktorů v areálu jaderné elektrárny Temelín. Hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník poprvé připustil změnu usnesení z roku 2003, které stavbu dalších reaktorů zakazují. Padla by tak jedna z hlavních překážek dostavby. Informaci přinesl deník E15.

ČEZ se žádostmi o povolení musí počkat na výsledek studie vládní komise o potřebě energetických zdrojů země v následujících třiceti letech. Vládní studie vedená předsedou Akademie věd ČR Vladimírem Pačesem by měla vládě předložit studii s jasným doporučením, jestli je nutné stavět jaderné elektrárny, či nikoli. Zpracována by měla být do konce června. Komise by ale měla zpracovat více scénářů, uvedl E15. Konečné rozhodnutí nechá komise na kabinetu.

Ve vládě mají většinu zastánci jaderné energetiky. Proti jsou jen Zelení. „V koaliční smlouvě je jasně řečeno, že tato vláda nezahájí stavbu žádného dalšího jaderného zdroje,“ uvedl pro E15 ministr obchodu a průmyslu Martin Říman.

„Bez širší podpory veřejnosti a politických stran není možné nikde na světě stavbu jaderné elektrárny zahájit,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Právě vládní studie by podle Kříže mohla přinést pro ČEZ určitý signál.

ČEZ chce stavět v areálu Jaderné elektrárny Temelín. To zatím vylučuje právě usnesení Jihočeského kraje z roku 2003. Podle hejtmana Jana Zahradníka je nyní situace jiná. „Jedná s námi jak ČEZ, tak i česká vláda,“ dodal. Zároveň ale upozorňuje, že navzdory původním příslibům nepřinesla Jaderná elektrárna Temelín jižním Čechám žádné výhody. V devadesátých letech totiž vláda slibovala Jihočechům nižší ceny elektřiny a hovořilo se i o vytápění Českých Budějovic a dalších měst. Dnes jsou v jižních Čechách nejvyšší ceny elektřiny v zemi a teplo z elektrárny vytápí jen část Týna nad Vltavou.

Kromě Temelína se hovoří i o možném zvýšení kapacity Jaderné elektrárny v Dukovanech. Zastupitelstvo kraje Vysočina totiž jadernou energii podporuje a proti stavbě reaktorů na svém území nic nenamítá. ČEZ však rozšíření kapacity Dukovan odmítá. „Zvýšení kapacity tady není možné z technologického hlediska. Není zde dostatek vody nutné k chlazení,“ upozornil Kříž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...