Praha - V České republice se nachází zhruba 900 tisíc hektarů půdy, která by se podle zemědělců dala využít na výrobu obnovitelných zdrojů energie. Buď leží ladem a nebo se na ni pěstuje obilí, které se vyváží do zahraničí. Pro zemědělce je tak tato situace nevýhodná. Podle farmářů jsou jediné produkty českého zemědělství, ve kterých jsme stále soběstační, hovězí maso, obilí a řepka. Stav prasat ale například od vstupu do unie klesl o polovinu. Přibývá tak půdy, kde pěstovat krmiva přestává mít smysl.
„Pokud by se to naplnilo, tak bychom mohli z 900 tisíc hektarů zhruba 500 tisíc hektarů věnovat na biopaliva, 150 tisíc na bioplynové stanice a zhruba 300 tisíc hektarů na biomasu a na spalování,“ přiblížil viceprezident Agrární komory Bohumil Belada.
Jan Kubiš, ředitel Agro Jesenice
„Bioplynové stanice vyrábí elektřinu celý rok. Byly by rozmístěny po celé republice, takže se nemusí budovat nová přenosová soustava. Je to přeměna energie využitá z 80 procent, a to je špička v rámci využití přeměny energie.“
S využitím bioplynu počítá i národní akční plán, podle kterého má Česká republika v roce 2020 vyrábět 13 procent energie z obnovitelných zdrojů. „Zemědělci jednají pragmaticky - dotace na cílené pěstování biomasy pro energetické využití jsou vyšší než dotace na výkup energií, která vzniká likvidací odpadu. Jenže společnost spíš potřebuje likvidovat odpad než průmyslově vytěžovat krajinu, tohle by se mělo změnit,“ dodal zemědělský analytik Petr Havel.
Například bioplynových stanic je v současnosti v České republice kolem dvou set. Jen za první čtvrtletí přibyla další padesátka žádostí. Ministerstva teď pracují na novele zákona, která by měla zamezit tomu, aby využívání biomasy nepřineslo státu stejné problémy jako nedávný boom solárních elektráren.
