Praha – Navzdory tomu, že čeští senioři vnímají svoji finanční situaci jako tíživou a svůj důchod jako nedostatečný, dokáží ze svých příjmů uspořit. Jak vyplývá z výsledků výzkumu společnosti STEM/MARK pro společnost KRUK, tři čtvrtiny seniorů mají finanční rezervu alespoň na dva měsíce. Důchodci tak patří z hlediska sociálních skupin k nejspořivějším lidem. Naopak každý pátý důchodce uvádí, že s penězi vychází jen velmi obtížně.
Při spoření jsou penzisti opatrní: preferují možnosti s nižším úrokem, větší jistotou a ideálně se státním příspěvkem. Většina nechává volné prostředky na běžném účtu, kde se prakticky neúročí. Oblíbenými finančními produkty jsou ale i spořicí účty, stavební spoření nebo penzijní připojištění.
Senioři bývají opatrní i ve chvíli, kdy si mají vzít půjčku. Dluhy má jen asi 5 % z nich – jejich průměrná výše podle společnosti KRUK činí zhruba 48 000 korun. Penzisté se však dostanou do problémů, pokud mají neočekáváné výdaje – třeba kvůli nemoci. Anebo když naletí podvodníkům. Do slabší pozice staví seniory především omezené finanční prostředky a závislost na jediném zdroji příjmů - starobním důchodu.
„Důchodci mají většinou dobrý přehled o finančních produktech, ale jejich slabina je velká důvěřivost,“ říká mluvčí společnosti KRUK Veronika Kuřinová. „Důležitou roli hraje v životě seniorů rodina. Ze strany potomků by směrem k rodičům a prarodičům měly plynout informace o nejrůznějších nástrahách, které na ně mohou číhat v podobě nekalých prodejců či podvodných smluv,“ dodává Kuřinová.
Těch, kteří se už dostali do finančních problémů, rozhodně není málo. Česká správa sociálního zabezpečení kvůli exekucím každý měsíc sráží důchody víc než 72 000 lidí, podobných případů navíc přibývá. U desítek tisíc dalších ani není z čeho brát, protože jejich penze je příliš nízká.
Podobně spořiví jako důchodci jsou podnikatelé – až 78 % z nich by v případě výpadku hlavního zdroje příjmu bylo schopno pokrýt své životní náklady po dobu tří měsíců.
