Praha – Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia vyzvalo své členy, aby neplatili nedopaltky na mýtném. Sdružení zároveň připravuje žalobu na Ředitelství silnic a dálnic z důvodu vytváření nekalé soutěže. České televizi informaci potvrdil tajemník sdružení Martin Špryňar. Právníci se k případu odmítli vyjádřit s poukázáním na závazek mlčenlivosti.
Poslední vlna výzev k platbám, které Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) rozeslalo prostřednictvím advokátní kanceláře Němec, Bláha, Navrátilová na konci října, vykazuje průměrnou padesátiprocentní chybovost. ČESMAD kvůli postupu ŘSD a právníků podal ústavní stížnost na jednání advokátní kanceláře a zvažuje trestní oznámení kvůli vytváření nekalé konkurence.
Martin Špryňar, generální tajemník ČESMADu Bohemia
„Už tři roky upozorňujeme na fakt, že není normální, aby se v právním státě stát zavázal vyúčtovat mýto do třiceti dní a nesplnil to. Následně, aniž by uživatelům dal stát vědět, tak si najal advokátní kancelář za šedesátimilionový paušál, aby vyhrožoval dopravcům soudem za doplatky, o kterých ani nevědí.“
Chybovost v polovině mýtných vyúčtování je podle ředitele úseku provozovatele elektronického mýta Václava Nestrašila nesmysl. Připustil ale, že chyby v poslední vlně jsou. ŘSD s tím dopředu počítalo a ve výzvě dopravce informuje o tom, že když vymáhané mýtné již zaplatili, mají výzvu považovat za vyřízenou.
Česmad podle něj tyto problémy úmyslně zveličuje a jeho statistika nemůže mít vypovídající hodnotu. ŘSD totiž dopravcům rozeslalo tisíce výzev, je proto vyloučené, aby sdružení skutečně zpracovalo reprezentativní množství těchto dopisů.
K ústavní stížnosti sáhlo sdružení ČESMAD proto, že se ve většině případů jedná o nedoplatky ve výši do deseti tisíc korun. Takovéto částky jsou podle Špryňara takzvané bagatelní spory, u kterých je nemožné se odvolávat proti rozsudku prvoinstančních soudů.
Do doby rozhodnutí ústavního soudu mají dopravci podle Špryňara výzvy k platbě od výše uvedené advokátní kanceláře ignorovat, nebo je posílat zpět s odůvodněním, že obsahují neúnosnou míru chyb a podstoupit raději správní řízení.
Tento postup jim ale důrazně nedoporučilo ministerstvo dopravy, které poukázalo na poměr výsledků soudních rozhodnutí. Soudy podle Zdeňka Neusara z tiskového oddělení ministerstva daly v minulosti za pravdu ŘSD ve stovkách případů, kdežto dopravci uspěli pouze ve třech případech.
Řada neoprávněných požadavků podle ČESMADu vznikla například tak, že mýtný systém automaticky dopočítal částku za úseky, kdy se palubní jednotka nespojila s mýtnou branou. To ale nemuselo nastat kvůli chybě jednotky, ale například tím, že dopravce placený úsek ve skutečnosti neprojel.
„Máme vozidla vybavená navigačním a monitorovacím systémem. Máme tedy přesné argumenty o tom, zdali se vozidlo skutečně nacházelo na zpoplatněné trase, nebo zdali jelo jinudy,“ uvedl viceprezident ČESMADu Jiří Povolný, který zároveň řídí dopravní firmu.
Kromě těchto případů firmy rozporují situace, kdy ŘSD po dopravcích vymáhá nedoplatky za vozidla, která jim nepatří, nebo poplatky za vozidla lehčí než dvanáct tun, která v roce 2010 platbě elektronického mýtného nepodléhala.
Ústavní stížností se chce sdružení podle Špryňara domoci rozhodnutí, zda při sporech státu s dopravci jde o veřejnoprávní vztah, nebo soukromoprávní vztah, protože mezi těmito kategoriemi je rozdíl v tom, co si může ŘSD vůči dopravcům dovolit.
Dopravci si podle prezidenta ČESMADu Vladimíra Starosty stěžují na téměř šikanózní jednání a vyhrožování ze strany advokátní kanceláře. Vadí jim rovněž postup státu při vymáhání nedoplatků. ŘSD totiž podle Špryňara vymáhá nedoplatky pouze od tuzemských dopravců, což je pro ně jednodušší, a zvýhodňuje tím zahraniční speditéry.
To se ale podle mluvčí ŘSD Niny Ledvinové neděje. Naopak za poslední rok bylo vyzváno několik set zahraničních dopravců z dalších osmi zemí Evropy. Podle ŘSD se rovněž bude postupně zkracovat odstup pro vymáhání nedoplatků. Ještě letos prý budou odeslány výzvy k vyrovnání nedoplatků za rok 2011 a od příštího roku bude ŘSD poplatky vymáhat bezprostředně.
