Český úřad pro kybernetickou bezpečnost varuje před produkty čínských firem Huawei a ZTE

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost varuje před užíváním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei Technologies a ZTE Corp. Představuje to kybernetickou hrozbu, uvedl. Už v listopadu označila firmu Huawei za možné bezpečnostní riziko americká vláda.

„K vydání tohoto varování nás vedly naše poznatky včetně poznatků z činnosti našich bezpečnostních partnerů a také zjištění našich spojenců,“ uvedl ředitel úřadu pro kybernetickou bezpečnost Dušan Navrátil.

„Hlavním problémem je právní a politické prostředí Čínské lidové republiky, ve kterém uvedené společnosti primárně působí. Čínské zákony vyžadují po soukromých společnostech působících v Číně mimo jiné součinnost při zpravodajských aktivitách, a tudíž pouštět je do systémů, které jsou klíčové pro chod státu, může představovat hrozbu,“ doplnil.

Úřad varování zdůvodnil tím, že Čína na území Česka aktivně prosazuje své zájmy včetně „provádění zpravodajských aktivit vlivového i špionážního charakteru“. Odkazuje se při tom i na výroční zprávy bezpečnostních služeb za loňský rok.

„Varování podle zákona o kybernetické bezpečnosti znamená, že správci systémů, které spadají do kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů nebo provozovatelů základních služeb, se popsanými hrozbami musí zabývat a musí přijmout adekvátní opatření,“ přiblížil Navrátil.

Nahrávám video
Varování před zařízeními Huawei
Zdroj: ČT24

Huawei v prohlášení pro ČTK kategoricky odmítla tvrzení, že představuje riziko pro národní bezpečnost a vyzvala NÚKIB, aby místo pošpiňování její reputace předložil fakta.

Kybernetická bezpečnost podle mluvčí Huawei v ČR Magdy Teresy Partyky je a vždy byla prioritou firmy. Společnost má podle ní dostatek prokazatelných zkušeností v České republice i po celém světě, které potvrzují, že její výrobky a řešení jsou bezpečné. „V třicetileté historii naší společnosti nikdy nebylo prokázáno, že by společnost Huawei provedla jakýkoliv prohřešek v oblasti kybernetické bezpečnosti. A díky této příkladné skutečnosti jsme se stali důvěryhodným partnerem pro všechny hlavní telekomunikační společnosti v ČR,“ uvedla mluvčí.

Mluvčí Huawei zmínila, že v Číně neexistují žádné zákony nebo nařízení, které by nutily společnost Huawei nebo jakoukoliv jinou firmu, aby do svých výrobků povinně instalovaly tzv. „back doors“. „Huawei nikdy od žádné vlády nebo vládní instituce takový požadavek nedostala a naše společnost by s tím nikdy nesouhlasila,“ dodala.

Zakazování nebo omezování spolupráce ve světě

Podle mluvčí největšího českého provozovatele telekomunikačních sítí CETIN Terezy Gálikové tvoří technologie Huawei pouze menší část infrastrutury. Například mobilní síť LTE funguje téměř celá na technice firmy Nokia, stejně jako 80 procent ústředen v pevné síti xDSL. „Samozřejmě všechny naše dodavatele pečlivě prověřujeme již během tendrů, ale i následně při nasazení jejich technologií do provozu. Žádné bezpečnostní incidenty jsme dosud nezaznamenali. Nicméně aktuálním varováním se budeme zabývat,“ dodala.

Produkty a služby Huawei jsou dostupné ve více než 170 zemích a využívá je třetina světové populace.

Po jihokorejském Samsungu je Huawei druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě. Některé západní země spolupráci s firmou ale zcela zakázaly či ji omezují z obavy, že její výrobky mohou obsahovat špionážní software. Státy jako USA, Británie či Austrálie se obávají možných vazeb firmy na čínské vedení.

Čínský výrobce komunikační techniky je také největším dodavatelem mobilních sítí a další infrastruktury pro české operátory. Loni zvýšil v Česku zisk o 6,5 procenta na 97 milionů korun. Čistý obrat stoupl o 16 procent na 6,55 miliardy korun.

Huawei má navíc v České republice velké plány. Do roku 2022 firma hodlá v Česku investovat 360 milionů dolarů (8,64 miliardy korun) a vytvořit nepřímo více než čtyři tisíce nových pracovních míst. 

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost se loni novelou zákona vyčlenil z Národního bezpečnostního úřadu, pod kterým dříve fungoval jako Národní centrum kybernetické bezpečnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 33 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 11 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 15 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...