Praha/Brusel - Ve třetím čtvrtletí rostla česká ekonomika o 4,7 procenta oproti loňsku. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím znamená výkon ekonomiky od července do září jednoprocentní růst. Analytici očekávali číslo nižší, pražská burza proto bezprostředně po zahájení připisovala 5 procent na indexu PX, české měna vůči euru také posilovala. Mnoho ekonomik Evropy ale míří do recese a její dopady mají zbrzdit růst i v Česku. Z velké čtyřky Německa, Francie, Itálie a Španělska jsou první a třetí jmenovaní technicky v recesi. To poslalo poprvé po 15 letech do recese i celou eurozónu, Unie jako celek se zatím ubránila.
Dnešní údaje Českého statistického úřadu ale nic nemění na tom, že domácímu hospodářství zřejmě končí časy vysokého blahobytu, podle ministerstva financí se dá podobný růst očekávat nejdříve v roce 2011. Navíc ministr financí Miroslav Kalousek připustil, že příští rok by růst HDP mohl klesnout pod 3 procentní body. K recesi míří podle různých odhadů USA, Japonsko i eurozóna.
Eurozóna dvě desetiny pod nulou
Včera oficiální recesi přiznalo Německo. Naproti tomu například Francie dnes překvapila a zaznamenala ve třetím čtvrtletí nečekaný růst o 0,1 procenta. Hrubý domácí produkt druhé největší ekonomiky eurozóny se ve druhém čtvrtletí snížil o 0,3 procenta. Ekonomové podle agentury Reuters čekali ve třetím čtvrtletí pokles o 0,1 procenta. Změnu trendu měla na svědomí nejvíce spotřeba domácností. Recese se běžně definuje jako dvě čtvrtletí poklesu HDP za sebou. A to se podařilo podle dnešních oznámení národních statistických úřadů Itálii i Španělsku.
Třetí největší ekonomika eurozóny, Itálie, utrpěla meziroční pokles o 0,9 procenta po oslabení o 0,2 procenta ve druhém čtvrtletí. Pokles ve druhém čtvrtletí po sobě Itálie zaznamenala i v mezičtvrtletním srovnání.
Španělská ekonomika utrpěla ve třetím čtvrtletí první pokles po 15 letech setrvalého růstu a míří k recesi. Hrubý domácí produkt čtvrté největší ekonomiky eurozóny klesl proti minulému čtvrtletí o 0,2 procenta po růstu o 0,1 procenta v předešlých třech měsících.
„Nemocné“ velké ekonomiky Evropy proto poslaly do recese i celou eurozónu. Podle předběžného odhadu, který zveřejnil Eurostat, se ve 3. čtvrtletí ve srovnání v předchozím čtvrtletí propadla o 0,2 procenta, jde přitom o druhý pokles za sebou. Klesl i hrubý domácí produkt celé unie, rovněž o 0,2 procenta. Ekonomika EU v předchozím čtvrtletí ještě stagnovala.
Recese zatím rozhodně nehrozí Slovensku, i když i to zvolnilo tempo růstu ve třetím čtvrtletí na 7,1 procenta oproti předešlému roku, kdy vykazovalo růst ve výši 7,6 procenta. Naopak růst sousední maďarské ekonomiky se ve třetím čtvrtletí zpomalil na 0,8 procenta z tempa 2,0 procenta před třemi měsíci.
U všech odhadů se ovšem jedná o první nástřely reálné ekonomické výkonnosti a data projdou ještě revizí, která často hýbe čísly za desetinnou čárkou.
Inflace vyšší než loni
Eurostat rovněž spočítal růst spotřebitelských cen v zemích EU za říjen. Roční míra inflace v eurozóně zpomalila na 3,2 procenta ze zářijových 3,6 procenta. V celé Evropské unii harmonizovaný index spotřebitelských cen zpomalil na 3,7 procenta ze zářijových 4,2 procenta. I přes nižší ekonomický růst znamenají údaje růst cenových hladin, způsobený tedy jinými faktory.
Jak z recese ven?
Odborníci se shodují, že proti zpomalující se ekonomice musí přijít zásah v podobě pohybu úrokových sazeb. Očekávají další snižování, jak sazeb Evropské centrální banky, tak české. Viceguvernér ČNB Miroslav Singer se nechal slyšet, že Bilance rizik daná propadem výhledu vyspělých ekonomik, propadem cen komodit, posílením kurzu, prohloubením krizí finančních systémů a očekáváním zahraničních sazeb se dramaticky posunula směrem protiinflačním. „Očekávám proto další snížení sazeb,“ uvedl Singer pro server Patria. Jeho uvažovaný rozsah však nespecifikoval.
