Česku chybí technici. Jediný nástroj, který mladí umí použít, je Google, míní Dědek

67 minut
Dalibor Dědek hostem pořadu 90' ČT24
Zdroj: ČT24

V Česku schází technici, ať už v oblasti mechaniky, nebo elektroniky. Bez techniky sice neumíme žít, ale ubývá těch, kteří tomu rozumí. V pořadu 90' ČT24 to řekl podnikatel a spolumajitel Jablotronu Dalibor Dědek. Pro věc neumí nadchnout ve škole, ale ani v rodině. Podle Dědka jediný nástroj, který umí mladá generace použít, a to ještě ne moc dobře, je Google.

Nedostatek pracovníků spolu s nezájmem o učňovské obory patří mezi palčivé problémy českých firem. Ekonomice se daří a prudce rostou zakázky firem. Řada z nich by ráda produkovala ještě víc, ale nemá, kdo by vyráběl. Odborníci chybí napříč většinou průmyslových oborů. A ani výhled není příliš optimistický. Firmy si musí často vypomáhat přes pracovní agentury zaměstnáváním cizinců.

Řada studentů navíc chodí na učňovské obory nebo odborné školy spíš z nutnosti, než ze samotného zájmu o daný obor. Na zaměstnání tak nejsou dobře připravení. Firmy se proto snaží se školami intenzivně spolupracovat. Ale je tu překážka v tom, že peníze přímo do škol posílat nemůžou, brání jim v tom zákony.

Pokles učňů
Zdroj: ČT24

Některé, jako třeba Jablotron, se pouští do zakládání vlastních. „Není cílem zřídit školu pro naše vlastní potřeby,“ podotknul zakladatel a spolumajitel Jablotronu Dalibor Dědek. „Naší ambicí by bylo vytvořit školu, ve které se budou sdružovat a zastupovat zájmy i dalších podniků,“ uvedl.

Otec mě naučil si v životě poradit. Rodiny teď spoléhají na školy, míní Dědek

Pro Jablotron jako vývojovou firmu je důležitější nedostatek specializovaných odborníků. „Ale zase to není věc, která by nás dramaticky brzdila,“ doplnil Dědek. Problém s nedostatkem odborníků je podle něj hlubší a začíná to už v rodině.

Jestli nějaký rodič zvažuje, aby dobře zajistil své děti, ať je směřuje na studium technických oborů. Bez techniky neumíme žít a ubývá těch, kteří tomu rozumí.
Dalibor Dědek
zakladatel a spolumajitel Jablotronu

„Mně dal do života nejvíc asi táta, který mě naučil to nejdůležitější umění v životě – umět si poradit. Když přišel z práce, šli jsme do kůlny, vyráběli jsme třeba krmítko pro ptáky. Dal mi do života takovou průpravu, že jsem se nikdy nebál s věcmi, s technikou poradit a měl jsem o to zájem. Dnes mám pocit, že nemají rodiče na děti čas, očekávají, že to za ně udělá škola,“ přiblížil zakladatel Jablotronu.

Podle něj ale škola udělá to, že jsou všechny děti vyděšeny z matematiky a fyziky, a tím pádem potom nejsou technici. „Myslím, že je to bubák docela falešný. Je třeba nahlas dětem a rodičům říkat, aby se nebáli techniky, v technických oborech je perspektiva,“ dodal.

Zavedení povinné maturity z matematiky nevidí jako samospasitelné. „Matematika je důležitý obor, ale já, který mám rád fyziku, říkám, že matematika je lopatou fyzika. Je to nástroj a záleží, jak se přistoupí k jeho výuce. Buď se z toho udělá věda, což školství umí velmi dobře, nebo se z toho udělá zábava, a to jde velmi těžce,“ prohlásil.

Z prvních stupňů škol se podle Dědka vytratili pedagogové, kteří pro věc dokázali zapálit. „Mrzí mě, že jediný nástroj, který mladá generace umí použít a ne moc dobře, je Google. Když vám teče kohoutek v kuchyni, tak vám to příliš nepomůže,“ podotýká. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...