Českou ekonomiku z vlny růstu nic neshodilo. Loni vzrostla o 4,3 procenta

Nahrávám video
Česká ekonomika vzrostla v roce 2015 o 4,3 procenta
Zdroj: ČT24

Nejvýraznější roční růst od předkrizového roku 2007 – takový je výsledek české ekonomiky za rok 2015, kdy vzrostla o 4,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který zveřejnil Český statistický úřad. Ve čtvrtém čtvrtletí HDP meziročně zpomalil oproti předchozímu kvartálu na 3,9 procenta a ekonomika tak v závěru roku mezičtvrtletně o desetinu procenta klesla.

Za loňským růstem HDP stojí zejména spotřeba domácností a větší aktivita v oblasti investic. V posledním čtvrtletí roku byl pak růst podpořen zejména zpracovatelským průmyslem.

Česká ekonomika patří k jedněm z nejrychleji rostoucích zemí v rámci Evropské unie. Růst je zdravý, napříč většinou složek poptávky. Na straně nabídky možná trochu nebezpečně narůstá podíl automobilového průmyslu. I tam je ten růst vyvážený, daří se většině odvětví – až na pár vybraných, jako je těžební průmysl.
Jan Bureš
hlavní ekonom, ERA Poštovní spořitelna

V porovnání s předchozím kvartálem sice HDP klesl, ale z pohledu hrubé přidané hodnoty výkonnost české ekonomiky i nadále mezičtvrtletně rostla, a to o půl procenta, uvedl ČSÚ. „Na mírné zpomalení růstu (v posledním čtvrtletí) měly vliv zejména mimořádné události v energetice a chemickém průmyslu,“ uvedli statistici. Konkrétně šlo o odstávky bloků v Dukovanech a Temelíně a o požár chemičky Unipetrolu v Záluží.  

Ekonomové čekali víc

Hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda ale upozorňuje na to, že ohledně posledního kvartálu minulého roku měli odborníci mnohem vyšší očekávání. „Ta tak úplně nenaplnil ani růst za celý loňský rok. To však nic nemění na tom, že to byl z pohledu české ekonomiky rok výjimečně úspěšný,“ uvedl Kovanda ve svém komentáři. 

Vývoj hrubého domácího produktu
Zdroj: ČSÚ/MF

Podle analytika Vladimíra Pikory z firmy Next Finance představuje mezičtvrtletní pokles HDP na konci roku zlom hospodářského cyklu. „Nyní už bude ekonomika zpomalovat a výhledově přejde do recese,“ sdělil. Ekonom Viktor Zeisel z Komerční banky ale dodává, že výkon ekonomiky lépe ukazuje hrubá přidaná hodnota, která podle něj pokračovala v solidním růstu.

Před vypuknutím finanční krize rostla česká ekonomika v roce 2007 o více než pět procent. Následoval ale propad o zhruba polovinu a v letech 2009, 2012 a 2013 hrubý domácí produkt klesal. Až předloni ekonomika opět posílila, a to o dvě procenta.

Lví podíl mají peníze z Bruselu

Dobře nastartované ekonomice ale v loňském roce výrazně pomohlo i dočerpávání financí z evropských fondů. „Ačkoli se zatím jedná pouze o předběžný odhad, který může být revidován oběma směry, již nyní je zřejmé, že ekonomika v minulém roce rostla nejrychleji od roku 2007. Bez jednorázových vlivů by se však její růst pohyboval kolem 2,5 až 3 procent, což je i o odhad růstu HDP pro letošní rok,“ uvedl hlavní ekonom INF Jakub Seidler. 

Nahrávám video
Zamrazilová: Spotřebitelská důvěra je rekordní
Zdroj: ČT24

Jak silný byl faktor dočerpávání evropských peněz, uvidíme podle hlavní ekonomky České bankovní asociace Evy Zamrazilové až po výsledcích prvního čtvrtletí letošního roku. Vzhledem k tomu, že je spotřebitelská důvěra v ekonomiku rekordní a domácnosti tak budou utrácet dál, očekává i Zamrazilová letošní růst kolem 3 procent. 

Vedle evropských fondů se na dobrých číslech české ekonomiky podepsala rovněž nízká cena ropy, dodává Kovanda. Díky tomu měly firmy více volných prostředků na jiné výdaje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 18 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 22 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...