Česko by si v digitální konkurenceschopnosti mohlo vést lépe. Svou pozici může podle eurokomisaře pro digitální trh Andruse Ansipa snadno zlepšit, aktivnější ale musí být česká veřejná správa, která by nabídla občanům více služeb po internetu. Naopak úspěch vykazují na digitálním trhu malé a středně velké podniky v Česku, protože dokážou prodávat online velmi agresivně, řekl Ansip v Interview ČT24.
Česká republika se v digitálním rozvoji řadí na 17. místo mezi členskými státy Evropské unie. „Není to vůbec špatné. Samozřejmě, Česko by si mohlo vést lépe,“ hodnotí místopředseda Evropské komise Andrus Ansip, který má na starost digitální trh. Česko je pozadu především z hlediska služeb státní správy, dokonce je třetí nejhorší v celé EU ohledně služeb státní správy. „Je docela jednoduché zlepšit tuto pozici v našem seznamu, pokud veřejná správa nabídne více služeb českým občanům,“ uvedl Ansip.
Jako příklad sféry, kde existuje možnost dalšího rozvoje, zmínil eurokomisař sektor zdravotnictví. V České republice se podle jeho informací vydává jen 7,8 procenta lékařských předpisů elektronicky, přitom průměr v Evropské unii činí sedmnáct procent. Nahoru táhnou čísla i země jako Švédsko, kde recepty jinak než v elektronické podobě ani nevydávají.
„V Řecku i v době ekonomické krize zavedli systém vydávání receptů na léky elektronicky a nyní jich je víc než devadesát procent vypisovaných elektronicky. Je to opravdu efektivní systém, funguje a není to vůbec tak nákladné,“ přiblížil.
Pomalý rozvoj nebrání podnikům uspět na digitálním trhu
V materiálech Evropské komise se píše, že Česko patří mezi pomalu se rozvíjející země v digitální konkurenceschopnosti společně s Polskem, Bulharskem, Rumunskem nebo Řeckem. Na druhé straně žebříčku se mezi nejlepšími nacházejí Dánové nebo právě Švédi.
Česká republika má i tak například vedoucí pozici na digitálním trhu. „Malé a středně velké podniky v Česku prodávají online velmi agresivně, a proto má třeba v této sféře Česko první místo,“ uvedl Ansip.
Výraznější aktivita české správy by ale mohla pomoci zvýšit počet pracovních míst, podpořit export i hospodářský růst. Samozřejmostí by bylo i zvýšení komfortu při komunikaci s úřady pro jednotlivé občany. Vždyť pouze čtrnáct procent internetových uživatelů v Česku si s úřady vyměnilo formuláře elektronicky.
Kde skončí čtrnáct miliard určených na vysokorychlostní internet?
Kromě internetového prostředí je zapotřebí podpora konektivity. Na šíření vysokorychlostního internetu a sítí má z Bruselu jít čtrnáct miliard korun. Ministři vnitra a průmyslu kvůli penězům ale vedou kompetenční spor. Česko ani nestihlo letní termín na splnění všech požadavků.
Ansip upozorňuje, že Národní plán rozvoje sítí nové generace má být završen do konce příštího roku, takže Česko nemá moc prostoru váhat. „Podle konzultační firmy McKinsey se desetiprocentní nárůst vysokorychlostního internetu rovná 1,3 procenta hospodářského růstu. Nechci komentovat žádné konkrétní případy, ale řekl bych, že si musíte pospíšit,“ dodal.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) uvedl, že Česko by ale o tyto peníze nemělo přijít, protože by se případně daly použít na energetické úspory nebo podporu vědy. „Co se týče dalších projektů, všechno je možné, ale i tak jsou všude konečné lhůty. A ten konečný termín je už teď velmi blízko,“ reagoval na tuto variantu eurokomisař.
Přístup k zakoupenému filmu kdekoliv v Unii
Některé překážky v rozvoji internetového prostředí ale existují i napříč Evropou. Velkým tématem pro Ansipa je geo-blocking, tedy omezení v přístupu k digitálnímu materiálu s ohledem na stát, ze kterého se k němu snažíme připojit. „Mnoho lidí, kteří cestují po Evropě, by rádo získalo přístup do svého legálně nakoupeného obsahu ve své vlastní zemi. Ale nemohou kvůli omezením u autorských práv,“ uvedl eurokomisař.
Překážky v oficiálních distribučních kanálech pro filmy nebo hudbu pak mohou nahrávat i využívání nelegálních kopií uložených na serverech pro sdílení. „Šedesát osm procent filmových diváků říká, že využívají takzvaných stažení zdarma, aby měli přístup k audioknihám, e-knihám, hudbě či filmům. To je strašně moc peněz,“ upozorňuje.
Nyní se Evropské unii podařilo najít shodu na odstranění poplatků za roaming, pro Ansipa je tak tohle další výzva, jak sjednotit evropský trh. „Pokud to budou podporovat lidi, pak budeme schopni změnit tento existující systém,“ prohlásil. Chtěl by toho dosáhnout co nejdříve.
„Jsem ochotný tvůrcům platit, ale dnes kvůli restrikcím v autorských právech nepřijímají moje peníze. Je to situace, kdy všichni prohráváme. Rádi bychom vytvořili situaci, kdy na tom vydělají všichni. Rád bych si to užil, zaplatím a tvůrci dostanou víc peněz. Každý tak musí být spokojený,“ řekl Ansip.
Zatím doufá, že by pokroku mohli dosáhnout v polovině roku 2017. Pokud si pak člověk pořídí digitální obsah v jedné zemi, měl by mít možnost se k němu dostat i v jiné zemi EU.
