Česko se chce učit digitalizaci od Estonska. Začalo novými občanskými průkazy s čipem

Česko chce do budoucna v oblasti digitalizace zajistit pro občany stejný komfort, jaký je v Estonsku. Na tiskové konferenci po jednání s estonským premiérem Jürim Ratasem to v pátek řekl předseda české vlády Andrej Babiš (ANO). Ratas uvedl, že v Estonsku je běžné volit nebo podávat daňové přiznání přes internet.

„Děláme konkrétní kroky, abychom se dostali na úroveň Estonska. To je náš vzor, kdy lidé nechodí na úřady, všechno si vyřizují digitálním způsobem, a to je náš cíl. Je to i součástí boje proti byrokracii, zlepšení komfortu našich občanů, firem, živnostníků,“ řekl Babiš.

Prvním krokem podle něj bylo letošní zavedení nových občanských průkazů s čipem, které se propojují s portálem občana a umožňují on-line komunikovat se státní správou. Kdy by Česko mělo dosáhnout estonské úrovně v digitalizaci, Babiš neupřesnil. Připomněl, že jeho vláda je první, která jmenovala vládního zmocněnce pro digitalizaci (Vladimír Dzurilla) a ten s Estonci spolupracuje.

Další funkce, které mají nabízet nově vydávané občanské průkazy s elektronickým čipem, však nabírají zpoždění. Díky dokladu měl mít už teď každý řidič možnost z domova zjistit, kolik má trestných bodů – zájemci se však dočkají nejdříve na přelomu roku. Aby lidé mohli funkce využívat, musejí mít čip aktivovaný a vybavit se softwarem i čtečkou. Ministerstvo vnitra chystá finanční podporu na jejich pořizování.

  • Digitalizace může zdvojnásobit růst produktivity a zvýšit HDP České republiky do roku 2025 až o 26 miliard eur ročně, tedy asi 680 miliard Kč, což představuje urychlení růstu o jeden procentní bod.
  • Pokud Česko srovná krok se zeměmi západní a severní Evropy, zdvojnásobí do roku 2025 tuzemská digitální ekonomika svůj podíl na HDP z osmi na 16 procent.
  • Vyplývá to z nedávno zveřejněné studie společnosti McKinsey The Rise of Digital Challengers – Perspective on the Czech Republic.
  • Zdroj: ČTK

Ratas uvedl, že digitalizace zefektivňuje fungování společnosti a zvyšuje komfort občanů. Podle něj se v Estonsku podává 80 procent daňových přiznání přes internet, zhruba 40 procent lidí hlasovalo on-line v posledních parlamentních volbách a hojně se využívají elektronické recepty.

Klíčové pro fungování elektronické státní správy jsou podle Ratase zabezpečení dat a důvěra společnosti. Estonsko se digitalizaci věnuje dlouhodobě, loni během svého předsednictví v EU pořádalo i summit zaměřený na tuto problematiku.

„Musíme být otevření a důvěřovat státu. Důvěra je velmi důležitá,“ dodal Ratas.

Babiš s Ratasem v pátek kromě digitalizace jednali také o evropském finančním rámci na roky 2021 až 2027. Shodli se, že společným zájmem obou zemí je pokračování politiky soudržnosti a rozvoj dopravní infrastruktury.

Estonský premiér také poděkoval Česku za to, že se v rámci NATO podílí na ochraně vzdušného prostoru baltských zemí.

  • K tomu, aby se Česká republika stala jednou z nejpokročilejších digitálních ekonomik Evropy, musí spolupracovat stát, firmy i jednotlivci. Podle studie společnosti McKinsey The Rise of Digital Challengers – Perspective on the Czech Republic je třeba vyřešit řadu „domácích úkolů“, jako je například podpora podnikatelské orientace absolventů informatiky, větší zapojení firem do školení zaměstnanců v pokročilých dovednostech, urychlená a uživatelsky přívětivá digitalizace veřejných služeb, zlepšení nejhorších oblastí institucionálního prostředí, pracovního trhu a zdanění a podpora většího zapojení kapitálu.
  • Podíl digitální ekonomiky je již nyní v ČR větší než v pěti největších zemích EU (sedm procent) a také roste dvakrát rychleji, o 6,6 procenta ročně. Česko má před EU náskok v digitalizaci finančního sektoru, průmyslu a sektoru informačních a komunikačních technologií. Naopak zaostává ve veřejném sektoru a dopravě.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 6 mminutami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 1 hhodinou

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 6 hhodinami

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
včera v 12:13

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 12:05

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:25

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
včera v 07:01
Načítání...