Praha – Že se nepodaří dočerpat všechny peníze, na které mělo Česko v končícím evropském programovacím období nárok, bezpochyby vědí i vrabci na střeše. Nikdo ale zatím neumí říct, o kolik miliard potenciální příjemci dotací přijdou. Dosavadní odhady hovořily zhruba o 20 až 40 miliardách, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová ale nyní přišla s hrozivějším číslem – až 85 miliard, které Česko ponechá Bruselu. Záleží především na tom, zda se podaří zahájit zpožděné dopravní stavby.
Z evropských dotací z let 2007–2013 ještě Česku zbývají desítky miliard. Část z nich se podaří vyčerpat do konce roku, zbytek ale poté propadne. Podle ministerstva pro místní rozvoj může jít až o 85 miliard korun. Podle ministryně Karly Šlechtové jde o pesimistický odhad, za určitých podmínek však nastat může: „Pokud se nám nepovede vypořádat s některými riziky a nebudou realizovány například velké dopravní stavby.“
Omyly, korupce, korekce – špatné řízení programů se teď Česku vrací
Česku se při čerpání dotací nevyplatily chyby při rozdělování peněz, v některých případech i vědomá porušení pravidel, ale i nedostatečná kontrola. „My jsme na začátku vstupu do minulého programovacího období měli pocit, že dostaneme evropské dotace a budeme s nimi nakládat, jak uznáme za vhodné,“ popsal v Otázkách Václava Moravce prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, podle kterého ale brzy dala Evropská komise najevo nespokojenost. Některé programy potom pozastavila, vyplácení dotací tak vázlo, navíc se do běžného slovníku dostal termín „korekce“ ve smyslu částí dotací, které se musely vracet jako pokuta za pochybení. „EU nás velmi tvrdými opatřeními, zastavením čerpání a podobně, donutila k tomu, abychom naplňovali jednotlivé požadavky,“ shrnul Miloslav Kala.
Premiér Bohuslav Sobotka nyní označil za „hlavní úkol pro paní ministryni Šlechtovou, aby se její vlastní černý scénář nenaplnil“. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza ovšem upozornil, že chybou mohlo být již jeho zveřejnění. EK si podle něj bude nyní dávat na Česko mnohem větší pozor. „Pokud něco Evropská komise umí, tak mít velmi detailní mediální monitoring. A velmi přesně vědí, co se ve všech členských zemích děje. My občas máme talent, sami sebe poškozovat tím, že nepřemýšlíme nad dopady toho, co zazní,“ poznamenal.
Česko ale v rámci EU není jediným „zlobivcem“. Jak připomněl Miloslav Kala; s dotacemi jsou problémy v řadě zemí, špatně se využívají i při tak velkých projektech, jako jsou stavby silnic nebo i letišť.
Překážka na cestě k novým dotacím: služební zákon
Česko se nyní může plně soustředit na využití starých evropských dotací, neboť k novým se zatím nedostane. V cestě k jejich čerpání stojí schválení resp. dosavadní neschválení operačních programů, které Evropská komise podmínila dokončením služebního zákona a souvisejících vyhlášek. Překážka by podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy mohla pominout již během března. „Podle názoru Komise dělá vláda všechno, co slíbila, a tak, jak to slíbila. Ve chvíli, kdy se dotáhnou připravované vyhlášky, tak komise nebude mít důvod blokovat operační programy kvůli služebnímu zákonu,“ řekl Prouza.
Ani nové období nebude procházka růžovou zahradou
O to více chce Evropská komise hlídat dotace v aktuálním období. I když se u nás ještě čerpají peníze ze starých programů, nové období již běží. Podmínky v jeho programech však budou přísné, je proto otázka, zda po roce 2020 nebudou politici znovu zoufat nad nevyužitými desítkami miliard. Miloslav Kala míní, že to vážně hrozí. „Příští programovací období ponese o jednu úroveň vyšší náročnost poskytovatelů dotací. To znamená, jestliže chci podpořit cestovní ruch tím, že vybuduji cyklostezku, tak doposud stačilo, že cyklostezka vznikla a měla nějaké parametry. Ale zkoumání, kolik zahraničních turistů ji využívalo, kolik turistů tam si dalo oběd nebo utratilo peníze, aby to skutečně přineslo nějaký další efekt, to jsme zatím nebyli schopni z kontrolovaných osob dostat,“ popsal. O požadavcích na udržitelnost se přitom podle něj nevede žádná debata a není tlak na tvrdší nastavení operačních programů.
Česko má v období 2014–2020 dispozici přes 660 miliard korun. Na obyvatele to je kolem 66 tisíc korun, tedy čtvrté nejvyšší číslo z celé Evropské unie.
