Česko opět nedočerpá eurodotace: Krizová varianta je 85 miliard

Praha – V krajním případě až 85 miliard korun – o takovou částku může Česko letos přijít v rámci nedočerpání evropských dotací. V tiskové zprávě o tom dnes informovala ministryně pro místní rozvoj (MMR) Karla Šlechtová (ANO). Konečná částka ale bude zřejmě výrazně nižší, 85 miliard je podle Šlechtové krizová varianta. Česko má s čerpáním evropských peněz problémy dlouhodobě – už v roce 2013 nedočerpalo 12 miliard, loni přišlo o dalších 9 miliard.

Ministerstvo pro místní rozvoj, jež čerpání z evropských fondů koordinuje, vycházelo při svých odhadech hlavně z údajů od jednotlivých řídících orgánů. Ty odhadují, že celková suma nedočerpaných peněz za letošní rok bude činit mezi 18 až 23 miliardami korun.

Při započítání vedlejších dopadů však resort ministryně Šlechtové pracuje i se scénářem, kdy výše nedočerpání může dosáhnout až 41 miliard korun. „Pokud se nám nepovede vypořádat s některými riziky a nebudou realizovány například velké dopravní stavby, mohla by částka nedočerpaných peněz v roce 2015 z evropských fondů dosáhnout v krajním případě až 85 miliard korun,“ varovala Šlechtová.

  • Nejvíce rizikových je pět operačních programů. Jde o OP Životní prostředí, OP Doprava, ROP Severozápad, Integrovaný operační program a OP Výzkum a vývoj pro inovace. MMR je dlouhodobě řadí do vysoce rizikové kategorie.

Materiál ministryně předložila na pondělním jednání vlády, jeho projednání ale nebylo dokončeno. Podle MMR se prý některé resorty domnívají, že je jeho pohled jako národního koordinátora příliš kritický a jejich programy nejsou tak rizikové, jak se MMR domnívá.

Které projekty dostaly evropské peníze?

Můžete se podívat na interaktivní mapu realizovaných projektů nebo výběr několika z nich, které ministerstvo pro místní rozvoj prezentuje jako „příklady dobré praxe“.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Půlku teď a půlku z dalšího období

V lednu přijeli do Česka zástupci Evropské komise jednat, jak zachránit co nejvíce peněz. Jednou z možností je administrativní rozdělení projektů na dvě části. Nyní je takzvané fázování možné u projektů nad pět milionů eur (cca 140 milionů korun). Česko ale chce, aby se tato hranice snížila. „Podstatou fázování je, že se rozdělí na dvě části. Jedna část se zaplatí ze starého období a druhá část se zaplatí z nového období,“ řekla náměstkyně pro místní rozvoj Olga Letáčková.

Česko také navrhlo, aby jednotlivé řídicí orgány mohly volněji přesouvat peníze v rámci svého operačního programu - zrychlilo by se tak schvalování revize operačních programů. Další možností je pak i zařazení nových aktivit, jako je financování silnic II. a III. třídy z evropských peněz.

Za slabé čerpání peněz mohou podle kritiků špatně nastavená pravidla – složitá byrokracie a příliš vysoký počet programů, přes které se v období 2007 až 2013 o peníze žádalo (bylo jich konkrétně 26). I proto předchozí vláda zredukovala počet výzev na osm. Má to zajistit přehlednost a ulehčit zájemcům výběr oblasti, kde chtějí o peníze žádat.

  1. Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
  2. Životní prostředí
  3. Doprava
  4. Integrovaný regionální operační program
  5. Výzkum, vývoj a vzdělávání
  6. Zaměstnanost
  7. Praha – pól růstu ČR
  8. Technická pomoc

Česko je pozadu už i v novém programu 2014-20120

Od začátku programového období 2014 až 2020 uplynul rok a Češi zatím poslali do Bruselu ke schválení jen tři operační programy z celkových devíti. Kvůli chybějícím prováděcím vyhláškám ke služebnímu zákonu je ale Evropská komise zatím neodsouhlasila. Chybí jí například jasná definice pravidel, podle kterých budou odměňováni úředníci nebo zveřejňována výběrová řízení.

„Pokud se zvládne všechno s prováděcími předpisy ke služebnímu zákonu, tak by všechny programy měly být schváleny do června tohoto roku,“ doufá Šlechtová. Jiné státy jsou na tom výrazně lépe. Třeba Německo už má schváleny všechny programy, stejně jako Slovensko nebo Belgie. Většině ostatních zemí zbývá získat souhlas Komise pro poslední programy. Očekává se, že dostanou zelenou do konce února.

Letošní rok je posledním, kdy je možné čerpat peníze z programového období 2007 až 2013. Česko v něm mělo k dispozici více než 700 miliard korun. Poslední možnost čerpat tyto peníze je letos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Mrazy zničily půlku úrody, škody půjdou do stamilionů, odhadují ovocnáři

Dubnové mrazy v sadech tuzemských pěstitelů podle předběžných odhadů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Největší ztráty budou u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun, řekl v úterý předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
před 4 hhodinami

Nezaměstnanost v dubnu mírně klesla, volných míst přibylo

Nezaměstnanost v tuzemsku v dubnu klesla oproti březnu o desetinu procentního bodu na 4,9 procenta. Důvodem jsou mimo jiné pokračující sezonní práce. Úřady práce evidovaly 364 472 uchazečů, přibližně o osm tisíc méně než v březnu. Volných míst přibylo zhruba o tři tisíce na 94 483.
10:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Obchodníci a potravináři chtějí odklad nařízení o obalech. Resort chystá „non-paper“

Evropské nařízení o obalech, které by mělo vstoupit v účinnost letos 12. srpna, kritizují tuzemští potravináři i obchodníci jako nepromyšlené a nákladné. Svaz obchodu a cestovního ruchu a Obalový institut SYBA proto žádají, aby byla účinnost odložena. Ministerstvo životního prostředí s Evropskou komisí aktivně komunikuje, uvedl pro ČT24 resort. Ten také připravuje dokument (takzvaný non-paper) k oblasti účinnosti nařízení, pro který bude shánět podporu dalších členských zemí.
před 10 hhodinami

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta z revidovaných 3,7 procenta v únoru. Přispěl k tomu především internetový prodej a prodej potravin. Meziměsíčně tržby rostly o 1,2 procenta. Údaje bez započtení prodejů a oprav aut zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
včeraAktualizovánovčera v 11:12

Ropa zdražuje po Trumpově odmítnutí íránské odpovědi na mírový návrh

Barel ropy zdražuje na začátku týdne zhruba o čtyři dolary. Ceny ropy rostou poté, co americký prezident Donald Trump označil íránskou odpověď na americký mírový návrh za nepřijatelnou. Severomořská ropa Brent přidávala kolem 7:30 SELČ 4,2 procenta na 105,45 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu zdražuje o 4,8 procenta a jen nad 100 dolary za barel.
včera v 08:29

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
10. 5. 2026

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
10. 5. 2026

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
10. 5. 2026
Načítání...