Česko opět nedočerpá eurodotace: Krizová varianta je 85 miliard

Praha – V krajním případě až 85 miliard korun – o takovou částku může Česko letos přijít v rámci nedočerpání evropských dotací. V tiskové zprávě o tom dnes informovala ministryně pro místní rozvoj (MMR) Karla Šlechtová (ANO). Konečná částka ale bude zřejmě výrazně nižší, 85 miliard je podle Šlechtové krizová varianta. Česko má s čerpáním evropských peněz problémy dlouhodobě – už v roce 2013 nedočerpalo 12 miliard, loni přišlo o dalších 9 miliard.

Ministerstvo pro místní rozvoj, jež čerpání z evropských fondů koordinuje, vycházelo při svých odhadech hlavně z údajů od jednotlivých řídících orgánů. Ty odhadují, že celková suma nedočerpaných peněz za letošní rok bude činit mezi 18 až 23 miliardami korun.

Při započítání vedlejších dopadů však resort ministryně Šlechtové pracuje i se scénářem, kdy výše nedočerpání může dosáhnout až 41 miliard korun. „Pokud se nám nepovede vypořádat s některými riziky a nebudou realizovány například velké dopravní stavby, mohla by částka nedočerpaných peněz v roce 2015 z evropských fondů dosáhnout v krajním případě až 85 miliard korun,“ varovala Šlechtová.

  • Nejvíce rizikových je pět operačních programů. Jde o OP Životní prostředí, OP Doprava, ROP Severozápad, Integrovaný operační program a OP Výzkum a vývoj pro inovace. MMR je dlouhodobě řadí do vysoce rizikové kategorie.

Materiál ministryně předložila na pondělním jednání vlády, jeho projednání ale nebylo dokončeno. Podle MMR se prý některé resorty domnívají, že je jeho pohled jako národního koordinátora příliš kritický a jejich programy nejsou tak rizikové, jak se MMR domnívá.

Které projekty dostaly evropské peníze?

Můžete se podívat na interaktivní mapu realizovaných projektů nebo výběr několika z nich, které ministerstvo pro místní rozvoj prezentuje jako „příklady dobré praxe“.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Půlku teď a půlku z dalšího období

V lednu přijeli do Česka zástupci Evropské komise jednat, jak zachránit co nejvíce peněz. Jednou z možností je administrativní rozdělení projektů na dvě části. Nyní je takzvané fázování možné u projektů nad pět milionů eur (cca 140 milionů korun). Česko ale chce, aby se tato hranice snížila. „Podstatou fázování je, že se rozdělí na dvě části. Jedna část se zaplatí ze starého období a druhá část se zaplatí z nového období,“ řekla náměstkyně pro místní rozvoj Olga Letáčková.

Česko také navrhlo, aby jednotlivé řídicí orgány mohly volněji přesouvat peníze v rámci svého operačního programu - zrychlilo by se tak schvalování revize operačních programů. Další možností je pak i zařazení nových aktivit, jako je financování silnic II. a III. třídy z evropských peněz.

Za slabé čerpání peněz mohou podle kritiků špatně nastavená pravidla – složitá byrokracie a příliš vysoký počet programů, přes které se v období 2007 až 2013 o peníze žádalo (bylo jich konkrétně 26). I proto předchozí vláda zredukovala počet výzev na osm. Má to zajistit přehlednost a ulehčit zájemcům výběr oblasti, kde chtějí o peníze žádat.

  1. Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
  2. Životní prostředí
  3. Doprava
  4. Integrovaný regionální operační program
  5. Výzkum, vývoj a vzdělávání
  6. Zaměstnanost
  7. Praha – pól růstu ČR
  8. Technická pomoc

Česko je pozadu už i v novém programu 2014-20120

Od začátku programového období 2014 až 2020 uplynul rok a Češi zatím poslali do Bruselu ke schválení jen tři operační programy z celkových devíti. Kvůli chybějícím prováděcím vyhláškám ke služebnímu zákonu je ale Evropská komise zatím neodsouhlasila. Chybí jí například jasná definice pravidel, podle kterých budou odměňováni úředníci nebo zveřejňována výběrová řízení.

„Pokud se zvládne všechno s prováděcími předpisy ke služebnímu zákonu, tak by všechny programy měly být schváleny do června tohoto roku,“ doufá Šlechtová. Jiné státy jsou na tom výrazně lépe. Třeba Německo už má schváleny všechny programy, stejně jako Slovensko nebo Belgie. Většině ostatních zemí zbývá získat souhlas Komise pro poslední programy. Očekává se, že dostanou zelenou do konce února.

Letošní rok je posledním, kdy je možné čerpat peníze z programového období 2007 až 2013. Česko v něm mělo k dispozici více než 700 miliard korun. Poslední možnost čerpat tyto peníze je letos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 9 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 9 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026
Načítání...