Česko na summitu odmítne protikrizové balíky pro střední Evropu

Praha - Podle českého premiéra Mirka Topolánka Česko na summitu Evropské unie v Bruselu rozhodně odmítne jakékoliv zmínky o záchranném balíku pro střední a východní Evropu. Dodal, že žádný takový balíček nemá šanci projít, a zdůraznil, že Evropa se nemá dělit na žádné nové bloky. Na summitu bude Česko zastávat názor, že před přijetím nových balíčků se musí nejprve odzkoušet funkčnost už zavedených opatření. O potřebě změn ve finanční regulaci naopak podle předsedy Evropské rady panuje v EU konsenzus.

„Domnívám se, že se podaří prosadit to, že nejdříve musíme všechna opatření, která jsme v národních plánech zavedli, implementovat a odzkoušet jejich funkčnost. Teprve potom můžeme dělat další opatření,“ řekl Mirek Topolánek České televizi. Naznačil, že zkušenosti s dopady národních protikrizových plánů si budou státníci vyměňovat na summitu k zaměstnanosti, který české předsednictví svolalo na 7. května.

Podobný názor jako Topolánek, má i předseda Evropské komise José Manuel Barroso. „Místo toho, abychom vymýšleli další plán, zaveďme ten, který už existuje. Soustřeďme se na jeho zavedení, nejen na gesta,“ zdůraznil.

Evropa chce posílit MMF a zlepšit regulaci

Podle Topolánka je také důležité posílit roli Mezinárodního měnového fondu (MMF), na čemž by se měli také evropští státníci na nynějším summitu shodnout. Posílení role MMF však bude nutné ještě prosazovat při jednáních s Američany.

Antonio Missiroli, hlavní politický analytik European Policy Center:

„Británie argumentuje podobně jako Spojené státy a snaží se do své ekonomiky pumpovat více peněz, zatímco Německo k tomu moc ochoty nemá a spíše povzbuzuje ostatní členy eurozóny, aby si počínali stejně jako ono. Nejde tedy o rozdíly mezi východem a západem… Evropská unie patrně těžko zaujme společné stanovisko.“

Zatímco administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy prosazuje další nalévání peněz do ekonomiky a požaduje to i po Evropanech, EU to odmítá a chce se soustředit na zlepšování pravidel regulace finančních trhů. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová k tomu společně vyzvali české předsednictví. Topolánek jejich výzvu označil za „vlámávání se do otevřených dveří“, protože podle něj shoda na potřebě lepší regulace existuje už i na úrovni ecofinu, tedy rady ministrů financí a ekonomiky.

Mirek Topolánek, předseda Evropské rady:

„Určitě změny v regulaci budou, protože když to nebyla příčina, tak to byl průvodní jev krize, která právě přišla po pádu hypotečních fondů v Americe.“

České předsednictví odmítá regionální náhled

Posílení role MMF by mělo pomoci v individuálním přístupu k jednotlivým ekonomikám. České předsednictví se jednoznačně staví proti zjednodušování ekonomické situace na regiony a staví se proto proti jakékoli explicitní pomoci východní Evropě. „Jednoznačně jsme odmítli blokové uspořádání. Vytváření balíčku pro část kontinentu by vyvolávalo zbytečnou paniku na trzích,“ zdůraznil premiér. Praha již dříve nelibě nesla, když evropští politici či média házeli Čechy do jednoho pytle se zeměmi, jejichž ekonomiky krachují.


Náměstkyně ministra financí Klára Hájková uvedla, že české předsednictví je zcela ve shodě s většinou zemí včetně velkých států - speciální balíčky pro střední Evropu nejsou nutné. Britský list Financial Times ve středu prý přesto uvedl, že lídři EU chtějí zvýšit pomoc střední a východní Evropě. Topolánek v tom vidí „pokračování velmi diskutabilní negativní propagace“ východní části unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 4 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 9 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
včera v 09:10

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...