Česko má smluvně zajištěnu třetinu peněz z EU. Podle ministerstva si vede ve srovnání s dalšími dobře

Česká republika měla ke konci července smluvně zajištěnou zhruba třetinu evropských dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o téměř dvě stě miliard korun z celkově přidělených 593,1 miliardy korun, potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). To by chtělo mít do konce roku smluvně zajištěno minimálně 40 procent evropských peněz. Jak potvrdila webu ČT24 ministryně Karla Šlechtová, Česko je nyní ve srovnání s ostatními zeměmi V4 na druhém místě co do peněz, o které požádali.

Přiklepnutých 199,2 miliard korun, které činí 33,6 procent evropských dotací, co jsou Česku k dispozici, nemusí být sice ještě fyzicky u příjemce, ale ti již mají v ruce doklad, že peníze dostanou, uvedla náměstkyně MMR Olga Letáčková. V červenci přibylo do smluvně zajištěných peněz 6,5 miliardy korun, v letošním roce ze všech měsíců nejméně. Nejúspěšnější byl březen s částkou 34,3 miliardy korun. Letos od začátku roku tak Česko vyčerpalo 112,6 miliardy korun, což je více než za celý rok 2016.

Podle MMR je však v posledních měsících zřetelný nárůst počtu schválených projektů, což přinese pozitivní růst i v množství skutečně proplacených peněz v dalších měsících.

Z jednotlivých operačních programů je na tom nejlépe program Zaměstnanost, který dosahuje nejvyšší podíl „přiklepnutých“ prostředků vzhledem k jejich celkovému objemu. Má již smluvně zajištěno 65 procent z přidělených 56 miliard korun. Naopak nejhůře čerpá operační program Praha – pól růstu, s vyčerpanými 14,5 procenty. Program má podpořit například výzkum, technologický rozvoj a inovace nebo boj proti chudobě.

Stav čerpání programů v programovém období 2014–2017 (příspěvek EU)
Zdroj: MS2014

Nejlépe si vedou Maďaři

Každopádně MMR sleduje vývoj čerpání fondů i ve srovnání s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky. Podle ministryně Šlechtové si nejlépe vedou Maďaři. Z celkového balíku k 30. červnu 2017 „přiklepli“ víc než polovinu peněz (66 procent), z toho zhruba polovinu skutečně proplatili. Česká republika je pak podle ní na druhém místě ze zemí V4 v objemu prostředků, o které již mohou žadatelé žádat v rámci výzev, a rovněž tak v objemu prostředků, o které žadatelé již požádali. „Ve schválených a proplacených prostředcích jsme pak na 3. místě, avšak v posledních měsících už jen v těsném závěsu za Polskem,“ dodává Šlechtová.

V některých oblastech však stále chybí dostek kvalitních a připravených projektů, míní ministerstvo, a podle Šlechtové je na řídicích orgánech, aby případně upravily parametry výzev. Však také podle ní MMR – Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) ve spolupráci s jednotlivými řídicími orgány, ministerstvy a Magistrátem hl. m. Prahy, které řídí jednotlivé programy, hodnotí jednotlivé programy v rámci takzvaného hodnocení rizikovosti programů a následně navrhuje konkrétní opatření a pravidelně je předkládá na jednání vlády.

Smluvně zajištěné peníze z EU od roku 2016
Zdroj: MMR

V případě předchozího roku tak bylo například navrženo více než sto opatření, například zjednodušení pravidel u některých programů a výzev nebo využívání vratné formy dotací – tak zvaných finančních nástrojů. Pro rok 2017 stanovil MMR-NOK navazující opatření, kdy do konce roku 2017 musí řídicí orgány programů vykázat ve stavu „přiklepnuté“ prostředky na konkrétních schválených projektech alespoň 40 % prostředků, které má daný program k dispozici.

Analytici oslovení webem však upozorňují, že zatím jde hlavně o smluvní zajištění peněz, ale ne přímo o čerpání. To však zabere další porci administrativy, která potřebuje čas.

„Obecně nepovažujeme za až tak velký problém, že by se v budoucnu nepovedlo vyčerpat veškeré peníze z fondů EU, které jsou k dispozici. Už proto, že čerpání peněz z fondů je spojeno se spolufinancováním. Za velmi nešťastné ale naopak považujeme snahu dočerpat peníze z fondů na poslední chvíli. To pak vede k tomu, že mohou být podpořeny projekty, které jsou jednoznačně ekonomicky neefektivní,“ konstatuje analytik Next Finace Jiří Cihlář.

obrázek
Zdroj: ČT24

O dotace na internet není zatím zájem

Situace je ale i taková, že odotaci z celkového objemu 11,5 miliardy korun na budování vysokorychlostních přípojek se po více než třech měsících nepřihlásila ani jedna firma. Důvodem jsou podle zástupců telekomunikačních společností složité podmínky i nejistota úspěchu žádosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které výzvu vypsalo, čeká nabídky až k 26. září. Na základě úspěchu první vlny by mělo ministerstvo vypsat výzvu na využití zbytku peněz.

„U kolových výzev se obecně čeká co nejdéle, protože není důvod podávat dříve. Domníváme se, že rozhodne až září,“ řekl Kryštof Čeřovský z tiskového oddělení MPO. MMR souhlasí s tím, že u kolových výzev, kdy jsou předložené projekty hodnoceny na základě soutěže až teprve po uzavření výzvy pro předkládání žádostí, není v tuto chvíli možné hodnotit zájem ze strany žadatelů. „V případě kolových výzev je častým jevem, že potenciální žadatelé začnou zpracovávat a podávat žádosti až těsně před ukončením termínu pro příjem žádostí, “ potvrzuje MMR.

Odborné asociace však už dlouho upozorňují, že podmínky pro dotaci jsou nejasné, intervenční oblasti špatné a že žadatelé nemají právní jistotu, že dotaci nakonec dostanou. „Některé firmy si stěžují u Evropské komise, která může čerpání zastavit. Tato situace může potenciální žadatele vést k tomu, že radši žádost nepodají,“ dodal.

Stěžoval si tak již největší tuzemský vlastník telekomunikačních sítí CETIN a operátoři sdružení v ISP Allianci. Ministerstvo podle mluvčího Františka Kotrby stížnost obdrželo a připravuje stanovisko. „Zatím se k ní nebudeme vyjadřovat,“ řekl. „CETIN podal stížnost z důvodu vážných pochybností, zda výzva není v rozporu s obecnými pravidly EK pro veřejnou podporu. Chceme, aby tato otázka byla vyjasněna, protože máme za to, že současné znění má takové nedostatky, že nikdy nedojde k proplacení přislíbených dotací,“ řekla mluvčí CETIN Tereza Gáliková.

obrázek
Zdroj: ČT24

ISP Alliance podle mluvčího Rostislava Kocmana kritizuje zejména fakt, že mapy tzv. bílých míst, na jejichž pokrytí je možné dotace čerpat, vycházejí z dat za rok 2015, ale stavět se začne nejdříve v roce 2018. Mezitím bylo postaveno několik tisíc přípojek, které nebyly v mapách zaneseny, takže dotacemi mohou být tyto investice ohroženy.

Zájemci mohou prostředky použít pro výstavbu vysokorychlostních internetových přípojek v oblastech, které dosud nejsou pokryté, protože se to komerčně nevyplatí. Celkem jde o 80 oblastí, ve kterých je přes 166 tisíc bytů bez připojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Většina firem chce koordinaci energetické politiky v EU, uvádí česko-německá komora

Téměř šedesát procent firem chce větší koordinaci energetické politiky v EU, řekl novinářům Christian Rühmkorf z Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě ceny energií považuje každá druhá firma za hlavní riziko svého podnikání v následujících dvanácti měsících, v horizontu pěti let pak za největší úskalí považují zabezpečení dodávek energie a surovin. Vyplývá to z průzkumu komory, kterého se na začátku března a dubna zúčastnilo 125 firem.
před 3 mminutami

Senátní výbory odmítly vládní regulaci cen pohonných hmot

Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.
14:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda zvýšila cenové stropy pohonných hmot pro středu

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr vzrostou. Maximální cena nafty se oproti úterý zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než v úterý. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
před 3 hhodinami

VideoLeteckého paliva je dost do podzimu, prohlásil Havlíček

Vláda se snaží navýšit zásoby pohonných hmot. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl v pořadu Události, komentáře moderovaném Lukášem Dolanským ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dostatek je podle něj i leteckého paliva, a to do podzimu. „Pokud se na to díváme skrze Letiště Praha a skrze správu hmotných rezerv, tak v tuto chvíli můžeme říci to, že je sezona pokryta,“ uvedl. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Česko na tyto krizové stavy dobře připraveno. „Máme velmi robustní zásoby v hmotných rezervách. Přece jenom ty poslední čtyři roky se udělal velký kus práce, aby, pokud taková situace nastane, Česká republika byla připravenější, než tomu bylo v minulosti,“ řekl Vlček.
před 9 hhodinami

Ceny ropy klesají v reakci na možná mírová jednání USA s Íránem

Ceny ropy v úterý ráno klesají, zvrátily tak vysoké zisky z předchozího dne. Za obratem stojí očekávání, že mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se uskuteční tento týden a umožní vyšší dodávky suroviny z důležitého blízkovýchodního regionu.
před 10 hhodinami

Tim Cook opustí post generálního ředitele společnosti Apple

Tim Cook po patnácti letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple. Od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. V tiskovém prohlášení to v pondělí oznámila společnost Apple s tím, že Cook se stane předsedou představenstva. Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse.
před 18 hhodinami

Rozpočtové určení daní budeme řešit, až se kraje dohodnou, řekl Babiš

Domlouvat se na změně rozpočtového určení daní lze, až se všechny regiony domluví na její podobě, uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda tak zamítla návrh Pardubického kraje. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po zasedání oznámil, že stát a ČEZ v pátek uzavřou memorandum k rozvoji malých modulárních reaktorů. Ministři také mimo jiné schválili cestu šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) do Saúdské Arábie, kde má od středy usilovat o spolupráci.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

Paliva v úterý opět zlevní, strop pro naftu klesne o více než dvě koruny

Pohonné hmoty v úterý opět zlevní. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pondělku sníží o 2,27 koruny na 40,86 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 40,64 koruny, tedy o 69 haléřů levněji než v pondělí. Ceny na úterý vycházejí ještě z pátečního poklesu na burze, jejich pondělní růst by se měl projevit v cenách na středu. Úřad stanovuje ceny od předminulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.
včeraAktualizovánovčera v 16:32
Načítání...