Česko má smluvně zajištěnu třetinu peněz z EU. Podle ministerstva si vede ve srovnání s dalšími dobře

Česká republika měla ke konci července smluvně zajištěnou zhruba třetinu evropských dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o téměř dvě stě miliard korun z celkově přidělených 593,1 miliardy korun, potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). To by chtělo mít do konce roku smluvně zajištěno minimálně 40 procent evropských peněz. Jak potvrdila webu ČT24 ministryně Karla Šlechtová, Česko je nyní ve srovnání s ostatními zeměmi V4 na druhém místě co do peněz, o které požádali.

Přiklepnutých 199,2 miliard korun, které činí 33,6 procent evropských dotací, co jsou Česku k dispozici, nemusí být sice ještě fyzicky u příjemce, ale ti již mají v ruce doklad, že peníze dostanou, uvedla náměstkyně MMR Olga Letáčková. V červenci přibylo do smluvně zajištěných peněz 6,5 miliardy korun, v letošním roce ze všech měsíců nejméně. Nejúspěšnější byl březen s částkou 34,3 miliardy korun. Letos od začátku roku tak Česko vyčerpalo 112,6 miliardy korun, což je více než za celý rok 2016.

Podle MMR je však v posledních měsících zřetelný nárůst počtu schválených projektů, což přinese pozitivní růst i v množství skutečně proplacených peněz v dalších měsících.

Z jednotlivých operačních programů je na tom nejlépe program Zaměstnanost, který dosahuje nejvyšší podíl „přiklepnutých“ prostředků vzhledem k jejich celkovému objemu. Má již smluvně zajištěno 65 procent z přidělených 56 miliard korun. Naopak nejhůře čerpá operační program Praha – pól růstu, s vyčerpanými 14,5 procenty. Program má podpořit například výzkum, technologický rozvoj a inovace nebo boj proti chudobě.

Stav čerpání programů v programovém období 2014–2017 (příspěvek EU)
Zdroj: MS2014

Nejlépe si vedou Maďaři

Každopádně MMR sleduje vývoj čerpání fondů i ve srovnání s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky. Podle ministryně Šlechtové si nejlépe vedou Maďaři. Z celkového balíku k 30. červnu 2017 „přiklepli“ víc než polovinu peněz (66 procent), z toho zhruba polovinu skutečně proplatili. Česká republika je pak podle ní na druhém místě ze zemí V4 v objemu prostředků, o které již mohou žadatelé žádat v rámci výzev, a rovněž tak v objemu prostředků, o které žadatelé již požádali. „Ve schválených a proplacených prostředcích jsme pak na 3. místě, avšak v posledních měsících už jen v těsném závěsu za Polskem,“ dodává Šlechtová.

V některých oblastech však stále chybí dostek kvalitních a připravených projektů, míní ministerstvo, a podle Šlechtové je na řídicích orgánech, aby případně upravily parametry výzev. Však také podle ní MMR – Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) ve spolupráci s jednotlivými řídicími orgány, ministerstvy a Magistrátem hl. m. Prahy, které řídí jednotlivé programy, hodnotí jednotlivé programy v rámci takzvaného hodnocení rizikovosti programů a následně navrhuje konkrétní opatření a pravidelně je předkládá na jednání vlády.

Smluvně zajištěné peníze z EU od roku 2016
Zdroj: MMR

V případě předchozího roku tak bylo například navrženo více než sto opatření, například zjednodušení pravidel u některých programů a výzev nebo využívání vratné formy dotací – tak zvaných finančních nástrojů. Pro rok 2017 stanovil MMR-NOK navazující opatření, kdy do konce roku 2017 musí řídicí orgány programů vykázat ve stavu „přiklepnuté“ prostředky na konkrétních schválených projektech alespoň 40 % prostředků, které má daný program k dispozici.

Analytici oslovení webem však upozorňují, že zatím jde hlavně o smluvní zajištění peněz, ale ne přímo o čerpání. To však zabere další porci administrativy, která potřebuje čas.

„Obecně nepovažujeme za až tak velký problém, že by se v budoucnu nepovedlo vyčerpat veškeré peníze z fondů EU, které jsou k dispozici. Už proto, že čerpání peněz z fondů je spojeno se spolufinancováním. Za velmi nešťastné ale naopak považujeme snahu dočerpat peníze z fondů na poslední chvíli. To pak vede k tomu, že mohou být podpořeny projekty, které jsou jednoznačně ekonomicky neefektivní,“ konstatuje analytik Next Finace Jiří Cihlář.

obrázek
Zdroj: ČT24

O dotace na internet není zatím zájem

Situace je ale i taková, že odotaci z celkového objemu 11,5 miliardy korun na budování vysokorychlostních přípojek se po více než třech měsících nepřihlásila ani jedna firma. Důvodem jsou podle zástupců telekomunikačních společností složité podmínky i nejistota úspěchu žádosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které výzvu vypsalo, čeká nabídky až k 26. září. Na základě úspěchu první vlny by mělo ministerstvo vypsat výzvu na využití zbytku peněz.

„U kolových výzev se obecně čeká co nejdéle, protože není důvod podávat dříve. Domníváme se, že rozhodne až září,“ řekl Kryštof Čeřovský z tiskového oddělení MPO. MMR souhlasí s tím, že u kolových výzev, kdy jsou předložené projekty hodnoceny na základě soutěže až teprve po uzavření výzvy pro předkládání žádostí, není v tuto chvíli možné hodnotit zájem ze strany žadatelů. „V případě kolových výzev je častým jevem, že potenciální žadatelé začnou zpracovávat a podávat žádosti až těsně před ukončením termínu pro příjem žádostí, “ potvrzuje MMR.

Odborné asociace však už dlouho upozorňují, že podmínky pro dotaci jsou nejasné, intervenční oblasti špatné a že žadatelé nemají právní jistotu, že dotaci nakonec dostanou. „Některé firmy si stěžují u Evropské komise, která může čerpání zastavit. Tato situace může potenciální žadatele vést k tomu, že radši žádost nepodají,“ dodal.

Stěžoval si tak již největší tuzemský vlastník telekomunikačních sítí CETIN a operátoři sdružení v ISP Allianci. Ministerstvo podle mluvčího Františka Kotrby stížnost obdrželo a připravuje stanovisko. „Zatím se k ní nebudeme vyjadřovat,“ řekl. „CETIN podal stížnost z důvodu vážných pochybností, zda výzva není v rozporu s obecnými pravidly EK pro veřejnou podporu. Chceme, aby tato otázka byla vyjasněna, protože máme za to, že současné znění má takové nedostatky, že nikdy nedojde k proplacení přislíbených dotací,“ řekla mluvčí CETIN Tereza Gáliková.

obrázek
Zdroj: ČT24

ISP Alliance podle mluvčího Rostislava Kocmana kritizuje zejména fakt, že mapy tzv. bílých míst, na jejichž pokrytí je možné dotace čerpat, vycházejí z dat za rok 2015, ale stavět se začne nejdříve v roce 2018. Mezitím bylo postaveno několik tisíc přípojek, které nebyly v mapách zaneseny, takže dotacemi mohou být tyto investice ohroženy.

Zájemci mohou prostředky použít pro výstavbu vysokorychlostních internetových přípojek v oblastech, které dosud nejsou pokryté, protože se to komerčně nevyplatí. Celkem jde o 80 oblastí, ve kterých je přes 166 tisíc bytů bez připojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 7 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 18 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...