Česko má smluvně zajištěnu třetinu peněz z EU. Podle ministerstva si vede ve srovnání s dalšími dobře

Česká republika měla ke konci července smluvně zajištěnou zhruba třetinu evropských dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o téměř dvě stě miliard korun z celkově přidělených 593,1 miliardy korun, potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). To by chtělo mít do konce roku smluvně zajištěno minimálně 40 procent evropských peněz. Jak potvrdila webu ČT24 ministryně Karla Šlechtová, Česko je nyní ve srovnání s ostatními zeměmi V4 na druhém místě co do peněz, o které požádali.

Přiklepnutých 199,2 miliard korun, které činí 33,6 procent evropských dotací, co jsou Česku k dispozici, nemusí být sice ještě fyzicky u příjemce, ale ti již mají v ruce doklad, že peníze dostanou, uvedla náměstkyně MMR Olga Letáčková. V červenci přibylo do smluvně zajištěných peněz 6,5 miliardy korun, v letošním roce ze všech měsíců nejméně. Nejúspěšnější byl březen s částkou 34,3 miliardy korun. Letos od začátku roku tak Česko vyčerpalo 112,6 miliardy korun, což je více než za celý rok 2016.

Podle MMR je však v posledních měsících zřetelný nárůst počtu schválených projektů, což přinese pozitivní růst i v množství skutečně proplacených peněz v dalších měsících.

Z jednotlivých operačních programů je na tom nejlépe program Zaměstnanost, který dosahuje nejvyšší podíl „přiklepnutých“ prostředků vzhledem k jejich celkovému objemu. Má již smluvně zajištěno 65 procent z přidělených 56 miliard korun. Naopak nejhůře čerpá operační program Praha – pól růstu, s vyčerpanými 14,5 procenty. Program má podpořit například výzkum, technologický rozvoj a inovace nebo boj proti chudobě.

Stav čerpání programů v programovém období 2014–2017 (příspěvek EU)
Zdroj: MS2014

Nejlépe si vedou Maďaři

Každopádně MMR sleduje vývoj čerpání fondů i ve srovnání s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky. Podle ministryně Šlechtové si nejlépe vedou Maďaři. Z celkového balíku k 30. červnu 2017 „přiklepli“ víc než polovinu peněz (66 procent), z toho zhruba polovinu skutečně proplatili. Česká republika je pak podle ní na druhém místě ze zemí V4 v objemu prostředků, o které již mohou žadatelé žádat v rámci výzev, a rovněž tak v objemu prostředků, o které žadatelé již požádali. „Ve schválených a proplacených prostředcích jsme pak na 3. místě, avšak v posledních měsících už jen v těsném závěsu za Polskem,“ dodává Šlechtová.

V některých oblastech však stále chybí dostek kvalitních a připravených projektů, míní ministerstvo, a podle Šlechtové je na řídicích orgánech, aby případně upravily parametry výzev. Však také podle ní MMR – Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) ve spolupráci s jednotlivými řídicími orgány, ministerstvy a Magistrátem hl. m. Prahy, které řídí jednotlivé programy, hodnotí jednotlivé programy v rámci takzvaného hodnocení rizikovosti programů a následně navrhuje konkrétní opatření a pravidelně je předkládá na jednání vlády.

Smluvně zajištěné peníze z EU od roku 2016
Zdroj: MMR

V případě předchozího roku tak bylo například navrženo více než sto opatření, například zjednodušení pravidel u některých programů a výzev nebo využívání vratné formy dotací – tak zvaných finančních nástrojů. Pro rok 2017 stanovil MMR-NOK navazující opatření, kdy do konce roku 2017 musí řídicí orgány programů vykázat ve stavu „přiklepnuté“ prostředky na konkrétních schválených projektech alespoň 40 % prostředků, které má daný program k dispozici.

Analytici oslovení webem však upozorňují, že zatím jde hlavně o smluvní zajištění peněz, ale ne přímo o čerpání. To však zabere další porci administrativy, která potřebuje čas.

„Obecně nepovažujeme za až tak velký problém, že by se v budoucnu nepovedlo vyčerpat veškeré peníze z fondů EU, které jsou k dispozici. Už proto, že čerpání peněz z fondů je spojeno se spolufinancováním. Za velmi nešťastné ale naopak považujeme snahu dočerpat peníze z fondů na poslední chvíli. To pak vede k tomu, že mohou být podpořeny projekty, které jsou jednoznačně ekonomicky neefektivní,“ konstatuje analytik Next Finace Jiří Cihlář.

obrázek
Zdroj: ČT24

O dotace na internet není zatím zájem

Situace je ale i taková, že odotaci z celkového objemu 11,5 miliardy korun na budování vysokorychlostních přípojek se po více než třech měsících nepřihlásila ani jedna firma. Důvodem jsou podle zástupců telekomunikačních společností složité podmínky i nejistota úspěchu žádosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které výzvu vypsalo, čeká nabídky až k 26. září. Na základě úspěchu první vlny by mělo ministerstvo vypsat výzvu na využití zbytku peněz.

„U kolových výzev se obecně čeká co nejdéle, protože není důvod podávat dříve. Domníváme se, že rozhodne až září,“ řekl Kryštof Čeřovský z tiskového oddělení MPO. MMR souhlasí s tím, že u kolových výzev, kdy jsou předložené projekty hodnoceny na základě soutěže až teprve po uzavření výzvy pro předkládání žádostí, není v tuto chvíli možné hodnotit zájem ze strany žadatelů. „V případě kolových výzev je častým jevem, že potenciální žadatelé začnou zpracovávat a podávat žádosti až těsně před ukončením termínu pro příjem žádostí, “ potvrzuje MMR.

Odborné asociace však už dlouho upozorňují, že podmínky pro dotaci jsou nejasné, intervenční oblasti špatné a že žadatelé nemají právní jistotu, že dotaci nakonec dostanou. „Některé firmy si stěžují u Evropské komise, která může čerpání zastavit. Tato situace může potenciální žadatele vést k tomu, že radši žádost nepodají,“ dodal.

Stěžoval si tak již největší tuzemský vlastník telekomunikačních sítí CETIN a operátoři sdružení v ISP Allianci. Ministerstvo podle mluvčího Františka Kotrby stížnost obdrželo a připravuje stanovisko. „Zatím se k ní nebudeme vyjadřovat,“ řekl. „CETIN podal stížnost z důvodu vážných pochybností, zda výzva není v rozporu s obecnými pravidly EK pro veřejnou podporu. Chceme, aby tato otázka byla vyjasněna, protože máme za to, že současné znění má takové nedostatky, že nikdy nedojde k proplacení přislíbených dotací,“ řekla mluvčí CETIN Tereza Gáliková.

obrázek
Zdroj: ČT24

ISP Alliance podle mluvčího Rostislava Kocmana kritizuje zejména fakt, že mapy tzv. bílých míst, na jejichž pokrytí je možné dotace čerpat, vycházejí z dat za rok 2015, ale stavět se začne nejdříve v roce 2018. Mezitím bylo postaveno několik tisíc přípojek, které nebyly v mapách zaneseny, takže dotacemi mohou být tyto investice ohroženy.

Zájemci mohou prostředky použít pro výstavbu vysokorychlostních internetových přípojek v oblastech, které dosud nejsou pokryté, protože se to komerčně nevyplatí. Celkem jde o 80 oblastí, ve kterých je přes 166 tisíc bytů bez připojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 21 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...