Česko má smluvně zajištěnu třetinu peněz z EU. Podle ministerstva si vede ve srovnání s dalšími dobře

Česká republika měla ke konci července smluvně zajištěnou zhruba třetinu evropských dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o téměř dvě stě miliard korun z celkově přidělených 593,1 miliardy korun, potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). To by chtělo mít do konce roku smluvně zajištěno minimálně 40 procent evropských peněz. Jak potvrdila webu ČT24 ministryně Karla Šlechtová, Česko je nyní ve srovnání s ostatními zeměmi V4 na druhém místě co do peněz, o které požádali.

Přiklepnutých 199,2 miliard korun, které činí 33,6 procent evropských dotací, co jsou Česku k dispozici, nemusí být sice ještě fyzicky u příjemce, ale ti již mají v ruce doklad, že peníze dostanou, uvedla náměstkyně MMR Olga Letáčková. V červenci přibylo do smluvně zajištěných peněz 6,5 miliardy korun, v letošním roce ze všech měsíců nejméně. Nejúspěšnější byl březen s částkou 34,3 miliardy korun. Letos od začátku roku tak Česko vyčerpalo 112,6 miliardy korun, což je více než za celý rok 2016.

Podle MMR je však v posledních měsících zřetelný nárůst počtu schválených projektů, což přinese pozitivní růst i v množství skutečně proplacených peněz v dalších měsících.

Z jednotlivých operačních programů je na tom nejlépe program Zaměstnanost, který dosahuje nejvyšší podíl „přiklepnutých“ prostředků vzhledem k jejich celkovému objemu. Má již smluvně zajištěno 65 procent z přidělených 56 miliard korun. Naopak nejhůře čerpá operační program Praha – pól růstu, s vyčerpanými 14,5 procenty. Program má podpořit například výzkum, technologický rozvoj a inovace nebo boj proti chudobě.

Stav čerpání programů v programovém období 2014–2017 (příspěvek EU)
Zdroj: MS2014

Nejlépe si vedou Maďaři

Každopádně MMR sleduje vývoj čerpání fondů i ve srovnání s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky. Podle ministryně Šlechtové si nejlépe vedou Maďaři. Z celkového balíku k 30. červnu 2017 „přiklepli“ víc než polovinu peněz (66 procent), z toho zhruba polovinu skutečně proplatili. Česká republika je pak podle ní na druhém místě ze zemí V4 v objemu prostředků, o které již mohou žadatelé žádat v rámci výzev, a rovněž tak v objemu prostředků, o které žadatelé již požádali. „Ve schválených a proplacených prostředcích jsme pak na 3. místě, avšak v posledních měsících už jen v těsném závěsu za Polskem,“ dodává Šlechtová.

V některých oblastech však stále chybí dostek kvalitních a připravených projektů, míní ministerstvo, a podle Šlechtové je na řídicích orgánech, aby případně upravily parametry výzev. Však také podle ní MMR – Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) ve spolupráci s jednotlivými řídicími orgány, ministerstvy a Magistrátem hl. m. Prahy, které řídí jednotlivé programy, hodnotí jednotlivé programy v rámci takzvaného hodnocení rizikovosti programů a následně navrhuje konkrétní opatření a pravidelně je předkládá na jednání vlády.

Smluvně zajištěné peníze z EU od roku 2016
Zdroj: MMR

V případě předchozího roku tak bylo například navrženo více než sto opatření, například zjednodušení pravidel u některých programů a výzev nebo využívání vratné formy dotací – tak zvaných finančních nástrojů. Pro rok 2017 stanovil MMR-NOK navazující opatření, kdy do konce roku 2017 musí řídicí orgány programů vykázat ve stavu „přiklepnuté“ prostředky na konkrétních schválených projektech alespoň 40 % prostředků, které má daný program k dispozici.

Analytici oslovení webem však upozorňují, že zatím jde hlavně o smluvní zajištění peněz, ale ne přímo o čerpání. To však zabere další porci administrativy, která potřebuje čas.

„Obecně nepovažujeme za až tak velký problém, že by se v budoucnu nepovedlo vyčerpat veškeré peníze z fondů EU, které jsou k dispozici. Už proto, že čerpání peněz z fondů je spojeno se spolufinancováním. Za velmi nešťastné ale naopak považujeme snahu dočerpat peníze z fondů na poslední chvíli. To pak vede k tomu, že mohou být podpořeny projekty, které jsou jednoznačně ekonomicky neefektivní,“ konstatuje analytik Next Finace Jiří Cihlář.

obrázek
Zdroj: ČT24

O dotace na internet není zatím zájem

Situace je ale i taková, že odotaci z celkového objemu 11,5 miliardy korun na budování vysokorychlostních přípojek se po více než třech měsících nepřihlásila ani jedna firma. Důvodem jsou podle zástupců telekomunikačních společností složité podmínky i nejistota úspěchu žádosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které výzvu vypsalo, čeká nabídky až k 26. září. Na základě úspěchu první vlny by mělo ministerstvo vypsat výzvu na využití zbytku peněz.

„U kolových výzev se obecně čeká co nejdéle, protože není důvod podávat dříve. Domníváme se, že rozhodne až září,“ řekl Kryštof Čeřovský z tiskového oddělení MPO. MMR souhlasí s tím, že u kolových výzev, kdy jsou předložené projekty hodnoceny na základě soutěže až teprve po uzavření výzvy pro předkládání žádostí, není v tuto chvíli možné hodnotit zájem ze strany žadatelů. „V případě kolových výzev je častým jevem, že potenciální žadatelé začnou zpracovávat a podávat žádosti až těsně před ukončením termínu pro příjem žádostí, “ potvrzuje MMR.

Odborné asociace však už dlouho upozorňují, že podmínky pro dotaci jsou nejasné, intervenční oblasti špatné a že žadatelé nemají právní jistotu, že dotaci nakonec dostanou. „Některé firmy si stěžují u Evropské komise, která může čerpání zastavit. Tato situace může potenciální žadatele vést k tomu, že radši žádost nepodají,“ dodal.

Stěžoval si tak již největší tuzemský vlastník telekomunikačních sítí CETIN a operátoři sdružení v ISP Allianci. Ministerstvo podle mluvčího Františka Kotrby stížnost obdrželo a připravuje stanovisko. „Zatím se k ní nebudeme vyjadřovat,“ řekl. „CETIN podal stížnost z důvodu vážných pochybností, zda výzva není v rozporu s obecnými pravidly EK pro veřejnou podporu. Chceme, aby tato otázka byla vyjasněna, protože máme za to, že současné znění má takové nedostatky, že nikdy nedojde k proplacení přislíbených dotací,“ řekla mluvčí CETIN Tereza Gáliková.

obrázek
Zdroj: ČT24

ISP Alliance podle mluvčího Rostislava Kocmana kritizuje zejména fakt, že mapy tzv. bílých míst, na jejichž pokrytí je možné dotace čerpat, vycházejí z dat za rok 2015, ale stavět se začne nejdříve v roce 2018. Mezitím bylo postaveno několik tisíc přípojek, které nebyly v mapách zaneseny, takže dotacemi mohou být tyto investice ohroženy.

Zájemci mohou prostředky použít pro výstavbu vysokorychlostních internetových přípojek v oblastech, které dosud nejsou pokryté, protože se to komerčně nevyplatí. Celkem jde o 80 oblastí, ve kterých je přes 166 tisíc bytů bez připojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
před 11 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 12 hhodinami

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026

Na zastropování věku odchodu do důchodu se nemusí spěchat, soudí Juchelka

Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, volební slib současné vlády, bude splněn během čtyř let jejího období, nyní se na to nemusí spěchat, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „Uvidíme, zda se to stihne,“ uvedl pak k dotazu moderátora Daniela Takáče, zda se od ledna 2027 spustí zamýšlená valorizace důchodů o inflaci a půlku mzdy, namísto jedné třetiny. Dále věří, že u superdávky zbudou ministerstvu peníze, aby pak mohlo podpořit provozovatele sociálních služeb. Pokud nezbudou, budou si muset kraje a obce pomoci ze svých účtů samy, nebo zahájit jednání s ministerstvem financí, uvedl Juchelka.
16. 6. 2026

VideoInflace výrazně neroste, horší je to v průmyslu a stavebnictví

Navzdory válce s Íránem aktuálně inflace výrazně neroste, krotit ji pomáhají třeba levné potraviny. Ceny zemědělských výrobců v květnu meziročně klesly o víc než třináct procent. Ekonomové ale upozorňují, že tento sestup může být dočasný. Zastavit ho můžou třeba výdaje za pohonné hmoty nebo hnojiva. Horší je situace v průmyslu a stavebnictví. Tam ceny materiálů stouply meziročně zhruba o šest procent. „Všechno, co souvisí s ropou, asfaltové pásy, polystyreny a doprava – to jsou věci, které nám teď hodně vzrostly,“ přiblížil jednatel firmy Lucern dřevostavby Lukáš Černík. Nárůst je ale v nižších jednotkách procent, ceny nemovitostí to tak podle něj zásadně neovlivní.
16. 6. 2026

Konec označení „z EU“ a „mimo EU“. Na obalech medu musí být uváděna země původu

Od neděle 14. června platí přísnější pravidla pro označování medu. Na obalech už není možné uvádět, že pochází ze zemí EU nebo ze zemí mimo EU. Nová evropská směrnice stanovuje povinnost uvést konkrétní zemi původu, kde byl med získán. Cílem je omezit dovoz medu s nejasným původem, vytvořit férovější podmínky pro domácí producenty a zabránit klamání spotřebitelů. Česko je v produkci medu soběstačné z necelých sedmdesáti procent.
15. 6. 2026

Vláda schválila zákaz dvou opioidů, novelu odpadového zákona nebo zapojení do půjčky SAFE

Vláda v pondělí zařadila na seznam zakázaných návykových látek dva opioidy. Celkem sedmnáct substancí pak zapsala na seznam zkoumaných látek, které není možné v Česku legálně prodávat a vyrábět. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dále vláda schválila novelu odpadového zákona, která počítá se zavedením centrálního systému pro oznámení o přeshraničním převozu odpadu. Ministři také probírali zapojení České republiky do unijní půjčky SAFE nebo propůjčení generálské hodnosti.
15. 6. 2026Aktualizováno15. 6. 2026

Řecko dokončuje dohodu s Chevronem o novém průzkumu uhlovodíků v Jónském moři

Delegace společnosti Chevron v pondělí 15. června přijela dokončit dohodu o účasti firmy v takzvaném bloku 10 u pobřeží Kyparissijského zálivu na Peloponésu, oznámil řecký ministr životního prostředí a energetiky Stavros Papastavrou.
15. 6. 2026
Načítání...