Brusel – Česká republika je novou evropskou mocností ve využití solární energie. K tomuto postu ji posunul loňský rok, kdy instalovaný výkon nových solárních elektráren dosáhl třetí nejvyšší hodnoty v Evropské unii a překročil tisíc megawattů. Před Česko se dostali už jen Němci a Italové. Výkon jejich nově postavených fotovoltaických elektráren dosáhl téměř 7 000 megawattů. Celkově však Česku patří v Evropě místo čtvrté. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnila Evropská asociace fotovoltaického průmyslu (EPIA).
Předstihli jsme i Spojené státy
Prezident EPIA Ingmar Wilhelm:
„Růst fotovoltaiky byl v roce 2010 úchvatný. Propad nákladů, velký zájem investorů a pokračující politická podpora přispěly k tomu, aby se fotovoltaika stala zelenou technologií číslo jedna v celé Evropě.“
Nejvíce solární energii suverénně využívají Němci. Jejich fotovoltaické elektrárny mají výkon 16 tisíc megawattů. Na záda jim potom dýchá Itálie a Španělsko. Ty se nemohou pyšnit o mnoho většími výkony, než má Česko, tedy 1 820 megawattů. EU je jasným globálním lídrem ve využití solární energie. Jen v Česku například loni vyrostly fotovoltaické elektrárny s větším výkonem než v Japonsku či ve Spojených státech, proti nimž je česká ekonomika „trpaslíkem“. Čechům tak teoreticky patří nejen třetí místo v EU, ale i v celém světě.
EPIA nicméně očekává, že v příštích letech už Česko solární stupně vítězů přenechá jiným zemím sedmadvacítky. Čeští politici totiž seškrtali podporu investorům do výstavby nových elektráren. „Dá se předpokládat, že do dalších let ten nárůst bude výrazně nižší,“ potvrzuje Jiří Sochor z ministerstva průmyslu a obchodu. Využívání solární energie ve zbytku Evropské unie nicméně poroste i nadále bez ohledu na vývoj v Česku. Už nyní přitom fotovoltaické elektrárny dodávají elektřinu zhruba deseti milionům domácností v evropské sedmadvacítce.
Oslava solárního boomu versus zdražování elektřiny
Mohutný rozvoj solární energetiky však udělal české vládě vrásky na čele. Energetický regulační úřad totiž loni upozornil, že takový boom může vést ke zdražení energie o více než deset procent. Kabinet proto přijal sérii opatření, která mají zdražení energie omezit v průměru na 4,6 procenta pro domácnosti a 5,2 procenta pro podniky. Schváleno bylo také například zdanění solárních elektráren sazbou 26 procent či zvýšení poplatků za zábor zemědělské půdy pro sluneční zdroje. Pro solární elektrárny s výkonem nad 100 kilowattů připojených od ledna 2011 se výkupní cena snížila o více než polovinu, tedy z loňských 12 150 korun za megawatthodinu na 5 500.
Místopředseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Blahoslav Němeček:
„Některé regulativy, které byly přijaty v druhé polovině loňského roku, přibrzdily iniciativy. Od prvního března letošního roku nebudou u nás dále podporovány velké instalace, které jsou, řekněme, tím největším problémem z hlediska financování, a dále budou podporovány pouze instalace střešní do 30 kilowattů. […] Cena technologie dále klesá, a je otázkou, zda vůbec za několik málo let bude tato technologie nějakou podporu potřebovat, a zda nebudou i při případných tržních cenách mít i menší odběratelé elektřiny zájem na tom si takovýto zdroj energie pořídit.“
Nový energetický zákon si chce posvítit na všechny
Stát chce novým energetickým zákonem regulovat všechny výrobce elektřiny. V praxi by to znamenalo, že by mohl být každý zdroj s výkonem nad sto kilowatt kdykoli vypnut. Politici nesouhlasí. Všechny zdroje prý nelze házet do stejného pytle. Zákon je sice namířen hlavně proti nekontrolovatelnému růstu solárních elektráren, podle nich je ale zbytečné, aby se nařízení týkalo vodních zdrojů. „Je to nejčistší způsob výroby elektrické energie s vysokou předvídatelností chování těchto zdrojů,“ tvrdí poslanec František Laudát (TOP 09).
Navrhovatelé zákona jsou však proti. „Toto ustanovení vytváří nediskriminaci zdrojů, protože se ukládá všem zdrojům, které mají nad sto kilowatt možnost zasáhnout v případě, že by hrozil blackout,“ vysvětluje předseda ERÚ Josef Fiřt.
