Česko si mírně polepšilo ve srovnání výkonu ekonomiky v přepočtu na kupní sílu. Letos v tomto ohledu podle propočtů společnosti Delloite přeskočilo třeba Kypr, Slovinsko nebo Maltu a je přesně v polovině států Evropské unie. Zdánlivě odtažitý parametr má ale významné důsledky. Při dalším postupu výše by totiž Česko přestalo dostávat tak vysoké dotace z evropských fondů.
Hrubý domácí produkt přepočítaný na kupní sílu – jednoduše ukazatel toho, kolik si za své peníze mohou Češi koupit, a to v porovnání s ostatními Evropany. Aktuálně jsme na 14. pozici žebříčku, kterému vévodí s velkým náskokem Lucembursko, následované Nizozemskem a Irskem. Na opačném konci je trojlístek Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko.
Česko si polepšilo hlavně díky výraznému růstu ekonomiky. Jenže být bohatý má v Evropě i své stinné stránky. Pro regiony, které se blíží průměru EU, to znamená i přiškrcení dotací z eurofondů.
Neomezeně čerpat ze strukturálních a investičních fondů mohou konkrétně regiony, které nepřesahují 75 procent průměru. To jsou v současném období všechny tuzemské kromě Prahy. V dalším období od roku 2020 ale bude všechno zřejmě jinak.
Podle propočtu Deloitte už letos tuto hranici překročí Střední Čechy a region Jihozápad, který zahrnuje Jihočeský a Plzeňský kraj. Vůbec nejbohatším po Praze je ale Jihovýchod - tedy Jižní Morava a Vysočina. Tyto tři části republiky by tak mohly v budoucnu o významnou část podpory přijít.
„Já vidím jako největší úkol, abychom využili to období, dokud jsme čistí příjemci. Abychom vybudovali dopravní infrastrukturu, tu potom budeme moci používat pro hospodářský růst,“ říká šéf vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).
I s ohledem na budoucí omezení je nyní čerpání dotací jednou z priorit vlády. Jenže jeho start nabral opět značné zpoždění. První operační program schválil Brusel Česku až na konci dubna, tedy téměř rok a půl poté, co programovací období začalo.
