Praha - Česko bylo v čerpání evropských dotací posledních sedm let vůbec nejhorší z celé Evropské unie. Jen za loňský rok nevyužilo na 10 miliard korun. Letos navíc hrozí, že stát nevyčerpá z bruselských fondů dalších 24 miliard. Největší problémy mají resorty životního prostředí a školství, varovala ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO).
Loni se z operačních fondů nepodařilo celkem vyčerpat 16 miliard korun. Největším „zoufalcem“ v čerpání dotací v celé EU je přitom bezkonkurenčně Česko. Jen samotná ČR totiž loni vrátila nebo nevyčerpala 10 miliard korun. „Česká republika je na tom úplně nejhůře, co se týče všech evropských programů v evropských zemích,“ připustila Jourová.
A i v roce 2014 je podle vlády riziko, že Česko na některé evropské finance opět nesáhne. „V letošním roce hrozí, že nevyčerpáme zhruba 24 miliard korun,“ varoval premiér Bohuslav Sobotka. K lamentování nad dotacemi se přidal i ministr školství Marcel Chládek. „Nehrozí jenom riziko nevyčerpání peněz, ale je tady daleko závažnější riziko, že zaplatíme projekty z národních prostředků a Evropská komise je pak odmítne proplatit, což bude pro naši ekonomiku mnohem horší,“ varuje.
A kde by mohlo dojít k největším ztrátám?
- Operační program Životní prostředí – v letošním roce hrozí, že se nepodaří vyčerpat 13 miliard korun – čerpání má na starosti ministerstvo životního prostředí
- Operační program Výzkum a vývoj pro inovace – v roce 2014 hrozí, že se nevyčerpá 7,5 miliardy korun – čerpání má na starosti ministerstvo školství
- Operační program Podnikání a inovace – hrozí ztráta až 1,5 miliardy korun
Právě program na Výzkum a vývoj pro inovace je podle Chládka v katastrofálním stavu. Ministerstvo proto nyní zpracuje krizový plán čerpání včetně harmonogramu měsíčního čerpání. Očekávané ztráty 7,5 miliardy korun chce co nejvíc snížit. Z programu Výzkum a vývoj pro inovace vzniká po republice například šest obřích vědeckých center.
Krev, pot a slzy…
Jak ale tyto evropské peníze pro Česko zachránit? „Není to žádný zázračný krok nebo opatření, které nám ty peníze zachrání,“ řekla ministryně. Jako řešení nabídla ministrům pouze „krev, pot a slzy“. Jourová proto dala členům vlády za domácí úkol, aby vypracovali krizový plán, jak zajistit, aby se letos vyčerpala maximální výše evropských peněz. „Naším cílem je zachránit, co se dá,“ přidal se k apelu Sobotka. Už na konci února by tak mohla mít vláda plán, jak evropské finance zachránit.
Podle Jourové mají problémy s čerpáním několik příčin. „Docházelo průběžně ke špatnému finančnímu plánování. Pořád se jevilo, že je hodně času, a on ten čas vlastně nebyl. Mělo se tedy rychleji čerpat,“ myslí si. A dodává, že špatný byl i kontrolní systém: „Ten způsobil některé sankce. Ty nejspíš budou ještě přicházet, o některých ještě ani nevíme.“ Už tuto středu odletí Jourová do Bruselu, kde bude o věci jednat s eurokomisařem pro regionální politiku Johannesem Hahnem.
Ruce k dílu už prý přiložil i ministr nejohroženějšího resortu - životního prostředí. Na úřad dosadil několik lidí, kteří se čerpáním dotací speciálně zabývají. Podle ministra Richarda Brabce byla chyba, že se v posledních dvou letech nevyhlašovaly nové výzvy. Proto chce teď proces vyhlašování urychlit. Navíc také dodává: „Musíme velmi rychle rozhodnout, v jakých projektech budeme pokračovat a jaké projekty případně ukončíme, a ty peníze přesměrujeme jinam.“
