Českého masa je po 11 letech opět víc, navíc i zlevnilo

Praha – Jedenáct let produkce masa v Česku klesala, loni se ale směr otočil a českého masa bylo o 0,8 procenta víc než předchozí rok, tedy zhruba 451 tisíc tun. Snížila se pouze okrajová produkce koňského a kozího masa, u ostatních druhů byl naopak nárůst. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Maso také celkově zlevnilo, což vítají spotřebitelé, zemědělci naopak mluví o katastrofě.

Produkce masa i nákup mléka se loni snížily pouze v prvním čtvrtletí, ve zbylých devíti měsících už ale jenom rostly. Ve čtvrtém čtvrtletí se výroba masa zvýšila o 1,2 procenta na 115 244 tun, nákup mléka stoupl o 3,3 procenta na 576 milionů litrů.

„V loňském roce došlo po dlouhé době k mírnému navýšení stavu prasat i drůbeže. Takže (produkce masa) kopíruje tento vývoj. Já si myslím, že jsme konečně narazili na to pomyslné dno,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Zemědělci, kteří dnes zvířata chovají, do nich investovali velké částky a nemohou si dovolit lehce chov ukončit. Nelze tak podle něj předpokládat další snížení stavů.

Více než polovina veškeré produkce českého masa připadá na zpracování vepřového. Toho bylo loni o 0,7 procent více, tedy přibližně 235 tisíc tun. U hovězího a telecího byl nárůst o 1,1 procenta, u drůbežího o 0,8 procenta a v případě jehněčího o 15,1 procenta.

Produkce drůbežího masa roste poslední dva roky. „Na zvýšení se podílela hlavně stagnace cen a také vysoká poptávka po tomto druhu masa vzhledem hlavně k jeho cenovým relacím vůči ostatním druhům masa a také k rychlé kuchyňské úpravě,“ uvedl Radek Melichar z tiskového oddělení ministerstva zemědělství.

Nízké ceny nás ničí, říkají zemědělci

Ceny českých zemědělců za jateční prasata loni klesly o 1,3 procenta a prohloubil se schodek zahraničního obchodu s vepřovým. Nicméně samotný zahraniční obchod s živými prasaty byl za období od prosince 2013 do loňského listopadu v přebytku. V loňském roce se snížily také ceny producentů jatečných kuřat o 3,5 procenta, telat o 13 procent, krav o 4,3 procenta a jalovic o 0,9 procenta. U býků naopak ceny výrobců vzrostly o 0,8 procenta. U drůbežího i hovězího stejně jako u vepřového převažoval dovoz nad vývozem.

Nízké ceny sice vítají spotřebitelé, ale chovatelé naopak mluví o katastrofě. Podle Svazu chovatelů prasat jsou zemědělci hluboko pod výrobními náklady, a to by mohlo ohrozit jejich existenci a přimět je i ke zmenšování chovů. „Ceny šly dolů v celé Evropské unii. Souvisí to hlavně s konkurenčním bojem producentů, řekl bych že to skoro vůbec nesoucí s ruským embargem, protože to přišlo mnohem dříve, než byl vývoz do Ruska fakticky zastaven,“ říká Jaromír Kloud, předseda Českého svazu zpracovatelů masa. 

S tím ale nesouhlasí Pýcha, podle kterého je pokles cen způsoben právě embargem na dovoz potravin ze strany Ruska. „Na trhu vznikl přetlak, mléko také šlo dolů. Je předpoklad, že cena nebude růst v nejbližší době, pokud se nezmění něco ve vztahu k Rusku,“ dodal.

Vepřové maso pocházelo loni hlavně z Německa, Španělska a Polska, drůbeží Polska, Brazílie a Maďarska a hovězí maso se nejčastěji dováželo z Polska, Nizozemska a Německa.

U mléka průměrná cena zemědělců loni vzrostla o 13,1 procenta na 9,50 koruny za litr. Nejnižší byla v prosinci a nejvyšší v dubnu. V zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky výrazně převyšoval vývoz nad dovozem.  „Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky vykazuje dlouhodobě kladné saldo zahraničního obchodu, avšak z pohledu jednotlivých mlékárenských komodit neustále sílí dovozy sýrů a tvarohů, které vykazují silně záporné saldo zahraničního obchodu. Jejich dovoz představuje již cca 67 procent podílu domácí výroby sýrů a tvarohů,“ dodal Melichar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 2 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...