České ženy mají 22. nejlepší uplatnění ve světové ekonomické sféře

Londýn - Česká republika se řadí mezi země, které nabízejí ženám relativně slušné možnosti k uplatnění v ekonomice. Podle nové zprávy analytické organizace Economist Intelligence Unit (EIU) hodnotící příležitosti, jaké mají pracující ženy ve svých zemích, i překážky, kterým musejí čelit, je Česká republika na 22. místě na světě, zatímco nejlepší šance mají ženy ve Švédsku, Belgii a Norsku.

Předmětem studie nazvané Příležitosti pro ženy v ekonomice bylo hodnocení zákonů, regulací i praxe, stejně jako postoje vůči ženám, které ve 113 zemích ovlivňují ženy v zaměstnání a ženské podnikatelky. EIU, která je analytickou odnoží renomovaného týdeníku The Economist, hodnotila celkem pět okruhů: trh práce, přístup k financování, vzdělávání, právní a společenský status žen a celkové prostředí pro podnikání.

Na předních pozicích evropské země

V čele světového žebříčku se umístily Švédsko, Belgie a Norsko. Podle studie mají tyto země mimořádně otevřený pracovní trh pro ženy, vysokou vzdělanost žen a liberální právní a společenský režim.

Přední příčky žebříčku tvoří prakticky jen evropské země, které doplňují Nový Zéland, Austrálie a Kanada. Česká republika je ze 34 hodnocených evropských zemí na 18. místě. Na obdobné úrovni jsou v tomto směru „nejlepší“ země Asie - Hongkong, Izrael a Japonsko. V Latinské Americe jsou na tom nejlépe ženy v Brazílii, v Africe a na Mauriciu.

Organizace hodnotí jednotlivé země počtem bodů, přičemž nejvyšší známkou je 100 bodů. Prakticky na maximu je ČR v oblasti právního a společenského postavení žen. Zaostává naopak v praxi na pracovním trhu, zejména v rovnosti platů (67 bodů) a oblasti faktické diskriminace v zaměstnání (58 bodů).

Ženy dostávají na výplatní pásce o 25 procent méně než muži

Ženy jsou celosvětově zaměstnávány méně než muži a jsou méně placeny - v průměru jejich platy dosahují 75 procent platů svých mužských protějšků, což přitom nelze vysvětlit jen menšími zkušenostmi nebo kvalifikací. Stejně tak muži dominují v nejlépe placených profesích, jako je finančnictví a vyspělé technologie. I tam, kde existují zákony na podporu žen, je jejich realizace často slabá.

Pořadí/Země/Skóre

1. Švédsko 88,2

2. Belgie 86,4

3. Norsko 85,3

4. Finsko 85,2

5. Německo 83,9

6. Island 82,9

7. Nizozemsko 82,5

8. Nový Zéland 81,2

9. Kanada 80,5

10. Austrálie 80,5

15. USA 76,7

17. Maďarsko 75,3

20. Bulharsko 73,3

21. Slovinsko 73,2

22. ČR 73,1

36. Slovensko 65,2

64. Rusko 50,3

65. Čína 49,4

111. Čad 25,2

112. Jemen 19,2

113. Súdán 14,5

Zdroj: Economist Intelligence Unit

  • Stockholm zdroj: library.thinkquest.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1785/178412.jpg
  • Eurobankovky zdroj: frenchfriends.info http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1421/142052.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 23 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 23 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...