České spořitelně klesl za letošní tři čtvrtletí čistý zisk meziročně o 0,8 procenta na 11,1 miliardy korun, přestože její vlastník, rakouská finanční skupina Erste Group Bank vykázala ve stejném období čistý zisk 764,2 milionu eur (20,6 miliardy korun). Konkurenční Komerční bance naopak za tři čtvrtletí stoupl čistý zisk meziročně o 2,4 procenta na 9,884 miliardy korun. ČSOB své výsledky teprve zveřejní. Podle předsedy představenstva ČS Pavla Kysilky je letošní rok vzhledem k ostré cenové konkurenci i tak pro banku výborný. Ale i pro celou českou ekonomiku. Ta by měla jen více šetřit na výdajích, uvedl v Interview na ČT 24.
České spořitelně, která je největší tuzemskou bankou podle počtu klientů, se dařilo zejména na poli klientských úvěrů. Ty rostly o 6,2 procenta na 541,6 miliardy korun. Výborně si vedly i hypotéky pro fyzické osoby. Ty narostly ve třetím čtvrtletí meziročně o 53 procent na 13,5 miliardy korun a dosáhly tržního podílu 28 procent. Česká spořitelna tak potvrdila své vedoucí postavení na trhu v poskytování nových hypoték fyzickým osobám. Vklady klientů spořitelny stouply o 6,2 procenta na 706,1 miliardy korun.
Jak uvedl v Interview na ČT 24 předseda představenstva České spořitelny Pavel Kysilka, hypotéka sice není pro banku příliš profitabilní produkt, a už vůbec ne v době, kdy jsou úrokové sazby téměř na nule, ale je to především vztahová záležitost, protože vytváří dlouhodobý vztah.
„Letošní rok nám zatím dělá radost, zvláště v situaci ostré cenové konkurence a extrémně zatěžující evropské bankovní regulace,“ uvedl Kysilka, kterého po pětiletém působení v čele spořitelny od ledna příštího roku vystřídá Tomáš Salomon.
Česká spořitelna zůstává pilířem ziskovosti mateřské Erste
Mateřské Erste, která se ve stejném období loni potýkala se ztrátou ztrátu 1,42 miliardy eur, se dařilo zejména v oblasti retailu a malých a středně velkých podniků. V porovnání s loňským rokem také výrazně klesly mimořádné vlivy, vyplývá ze sdělení banky.
Podle generálního ředitele skupiny Erste Group Andrease Treichla stojí za pozitivním vývojem růst úvěrů, nižší náklady na rizika a nižší limitované jednorázové odpisy než v uplynulém roce.
Treichl také potvrdil, že Rakousko, Česká republika a Slovensko zůstávají pilíři ziskovosti. „A Rumunsko je rychle dohání,“ uvedl.
Z výsledků Erste je podle analytika společnosti Colosseum Františka Bostla patrná stabilizace rizik v jednotlivých regionech. Právě rizika a s nimi spojené náklady tížily bankovní skupinu poslední roky nejvíce. „Erste Bank zaznamenala náklady na rizika nejnižší od roku 2006,“ řekl, což podle něj dává investorům dobrý signál směrem k výplatě dividendy. Samotná Erste je odhaduje na úrovni 40 až 50 eurocentů na akcii. „Pro akcie jde jednoznačně o pozitivní zprávu potvrzující dlouhodobý ozdravný proces, kterým bankovní skupina prochází,“ dodal.
Kysilka: Velký deficit pro 2016 je v době růstu škoda a ostuda zároveň
Podle předsedy představenstva České spořitelny (ČS) Pavla Kysilky je skutečně škoda hraničící s ostudou, že se v době, kdy ekonomika roste a je nízká nezaměstnanost, vytváří deficity. Podle něho bychom právě nyní měli vytvářet přebytky do budoucna, na horší časy. A zároveň si zadávat domácí úkoly. Jinak se vystavíme riziku, že si v budoucnu opět prodloužíme zbytečně krizi.
„Vzpomeňme si, co to znamenalo šetřit v době ekonomické krize v Česku. Kvůli tomu jsme si ji prodloužili zbytečně o několik roků a nyní možná něco podobného může hrozit i do budoucna,“ varoval Kysilka.
V době kdy se daří, tak má se podle něho šetřit. Platí to jako pro domácnosti, tak i pro stát. Rozhodně by se však úspory neměly týkat investic. Ty jsou podle Kysilky potřebné, za předpokladu že jsou efektivně vynakládány. „Ale máme tady obrovské množství mandatorních výdajů, a tam bych upřel pozornost. Samozřejmě by to znamenalo spoustu reforem v oblasti sociální a ve zdravotnictví. Myslím si, že sociální stát je příliš štědrý u nás i v Evropě, a to je oblast, na kterou bychom se měli dívat. A vůbec celková efektivita nakládání s prostředky státu. Mám na mysli i korupci a neefektivitu u zadávání veřejných zakázek,“ vysvětlil.
Volkswagen jen ztratí trochu krve, ale přežije to
O tom, že se české ekonomice daří, svědčí i údaje o nezaměstnanosti. Bez práce je nejméně lidí od března 2009. Podle šéfa České spořitelny je to však především zásluha podnikatelů a lidí, kteří pracují a zároveň nabízí práci. A vliv má i to, že globální ekonomika roste, stejně jako poptávka po českém, zejména exportním průmyslu.
Pro příštích tři až pět let Kysilka odhaduje, že se české ekonomice povede dobře. Ale pokud bychom se podle něho podívali do vzdálenější budoucnosti, nějakých 15–20 let, tak tady vidí dost problémů. Patří mezi ně známé veličiny: nedostatek kvalifikované pracovní síly nebo přebujelá administrativa, kontrolorství a regulace. „To hrozně ztěžuje vstup do podnikání a život firmám. Je to věc, na kterou se musíme podívat, jinak ztratíme konkurenceschopnost,“ říká.
Co naopak českou ekonomiku podle Kysilky příliš neovlivní, je nyní aktuální aféra „Dieselgate.“ „Nemyslíme si, že by to mělo mít nějaký negativní dopad na českou ekonomiku. Tak jak nyní probíhají jednání o kontraktech s dodavateli, domnívám se, že práce, výroba a odbyt jsou zajištěné,“ konstatuje.
Tím ovšem nevylučuje, že samotný koncern Volkswagen tuto kauzu významně finančně pocítí, zejména v USA. Koncern však podle něho nevykrvácí, „jen ztratí trochu krve a přežije to.“
Kysilka je pro euro v Česku, nelze ignorovat přání podnikatelů
Předseda představenstva ČS míní, že je potřeba respektovat pohled firemního sektoru. 75 procent firem totiž říká, že by bylo pro přijetí eura v Česku. „A to musíme respektovat, protože to jsou právě firmy, které zajištují práci a blahobyt celé země. My si jen musíme říci, co je potřeba udělat proto, aby případné přijetí eura mělo více výhod než nevýhod,“ říká.
A jedna z těch věcí podle něho je ta, že mít euro znamená, že se zbavujeme výhody domácí měnové politiky. „Takže nemůžeme pak hýbat úrokovou sazbou koruny, nemůžeme ovlivňovat kurz koruny, a v takové situaci potřebujete mít jiné nástroje, vytvářet si například rozpočtové přebytky do horší doby, a to je to, co neděláme,“ vrací se opět k tématu deficitu.
Zatím také proto odhaduje, že ČNB podrží intervence minimálně po celý příští rok. „ČNB do toho vstupovala na bázi nějakých svých analýz, těžko říci, zda už je čas na změnu, a zda to bude za rok či za rok a půl, ale příští rok to nebude,“ dodává. Bankovní rada České národní banky již ve čtvrtek oznámila, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. A zároveň také ponechala úrokové sazby na historických minimech.
