Za nejznámnější je sice často považován McDonald's, ale začalo to šicími stroji Singer a Coca-Colou. Právě tyto značky před více než sto lety prodávaly svůj produkt podle konceptu franšízingu. Myšlenka, že když je něco tak dobrého, tak to chtějí lidé ochutnat nebo zažívat, ať jsou kdekoliv na světě, mezitím sílila natolik, že dnes již existuje tisíce takových značek. I v Česku se jim vede tak dobře, že tuzemské sítě expandují do zahraničí.
České franšízy bodují v cizině. Firmy na klíč jako Bageterie Boulevard nebo lékárny Carun
Veronika Diamantová začínala rozvíjet nápad na vytvoření své vlastní hudební školy pro děti Malý muzikant od „nuly a po nocích“, jak sama říká. Pracovala na projektu během mateřské dovolené.
První rok otevřela jen pár kurzů a sledovala zájem a spokojenost klientů. „Naštěstí byl na trhu velký hlad po kvalitě a českých autorských věcech, takže jsme u dětí i rodičů měli velký úspěch,“ řekla webu ČT24 podnikatelka. Díky mnoha doporučením ze začala sama ozývat různá centra a během čtyř let Veronika Diamantová otevřela 45 kurzů Malého muzikanta v Praze a dalších osm kurzů v Karlových Varech.
„Přicházely nabídky z celé republiky, ale musela jsem je odmítat. Bylo jasné, že nemůžeme osobně dohlížet na chod vzdálených poboček, proto jsme potřebovali systém. Takový, aby udržel základní principy školy Malý muzikant,“ popisuje důvody, proč nakonec zvolila právě franšízu a nabízí ji těm zájemcům z regionů, kteří si chtějí otevřít kurzy mimo hlavní město. Dostanou balíček know how, musí si sehnat prostory, lidi a mohou začít.
„Franšíza je přehledná, jasná, mohli jsme se obrátit na odborníky a během půl roku ji vytvořit. A to nám hodně pomohlo nastavit si kam chceme směřovat a za jakých podmínek. Ve spoustě věcí jsme neměli jasno a někdy jsme museli úplně přehodnotit svá rozhodnutí, což byl bolestivý proces,“ vzpomíná na začátky vytváření své sítě.
Když se tvoří franšíza, je nejprve zapotřebí mít už rozjeté podnikání, zkušenosti. Teprve potom, co je něco vybudované, může podnikatel zkusit popsat svůj systém, svoje know how a vytvořit franšízu.
Dnes je „autorka“ Malého muzikanta na svou nabídku hrdá. Jako velkou výhodu vidí to, že franšízanti podnikají nezávisle. „Nutí je to k větší zodpovědnosti a motivuje k vlastnímu úspěchu,“ vysvětluje Diamantová.
„Zároveň nemusí nic vymýšlet. Mají příručky v podstatě na všechno, můžou se opřít o naše zkušenosti, mají k dispozici veškeré know how, které jsem léta budovala. Také se na nás mohou kdykoliv obrátit pro radu. Když si vzpomenu na svoje začátky, měla jsem spoustu věcí špatně nastavených a prvními roky jsem se musela skutečně probojovat,“ dodává.
Česko: Až 250 franšízových systémů a sítí
Hamburger a hranolky
- V Česku jsou populární zejména franšízy v gastronomické oblasti, ale i nábytek, hudební či jazykové školy, různé fitness studia či zdravá výživa, péče o zdraví a léky.
- Kromě českých značek, které se úspěšně již prosazují i na zahraničních trzích, o vstupu uvažují i nové zahraniční. Třeba třetí největší americká síť pizzerií Little Caesar.
- K návratu na český trh se chystá Pizza Hut, která se tu objevila už v 90. letech, nicméně v roce 2004 vyklidila pozice. Licenci nedávno koupila firma AmRest (má také licenci na KFC či Starbucks) a první provozovnu otevře v pražském obchodním centru Palladium.
- Franšízové koncepty mají často zájem o zázemí v obchodních centrech. Do pražského Quadria se chystá italská jídelna německého konceptu Vapiano. Jídlo se tam připravuje před zraky zákazníka, podobně jako v minulosti dělala česká síť samoobslužných restaurací Jarmark – ta však předběhla dobu a zanikla.
- Vstup do Česka oznámila i slovenská franšíza Mr. Kebab, která má na Slovensku čtyři pobočky, ale v Česku jich chce mít dvacet.
Podle Jiřího Krajči, který v Česku vede Školu franchisingu, je zajímavý fakt, že v Česku již nyní převažují podnikatelské koncepty, které se zrodily doma, jako třeba zmíněná hudební škola, než ty, které se přebíraly zvenku. Zatímco v 90. letech byly dominantní koncepty značek z ciziny, jako třeba první franšíza u nás – McDonald's, nyní převažují ty, které vymysleli čeští podnikatelé a s nimi teď míří na zahraniční trhy.
Podle Krajči už jich je na dvě stě. Například síť Bageterie Boulevard. Nebo konopné lékárny Carun – síť, která má již 40 poboček po celém světě včetně Číny a Ameriky. Dále třeba síť vegetariánských restaurací a bister Vegg-go, která kromě Česka otevřela první pobočku ve Vídni a přemýšlí nad Německem.
Franšíza je podle Krajči poměrně bezpečný druh podnikání do nejisté doby. Ze statistik vyplývá, že byznys s podporou franšízora v zádech je zhruba šestkrát úspěšnější než samostatné podnikání.
Česká asociace franchisingu (ČAF) odhaduje, že v Česku je zhruba 250 franšízových systémů a sítí, které více či méně vykazují prvky franchisingu a převažují skutečně koncepty tuzemské s 57procentním zastoupením. Zbytek připadá na subjekty zahraniční. V rámci Evropy jde tak podle ČAF o nezvykle vyvážené rozložení sil.
Celková výše investic, kterou musí franšízant při zahájení podnikání disponovat, se liší podle oboru podnikání. Ve vzdělávání stačí několik tisíc korun, ale například v gastronomii je potřeba až několika milionů. Zájem ze strany podnikatelů je o franšízy, kdy se výše investic pohybuje od 500 tisíc korun do 1,5 milionu.
Z výzkumu ČAF vyplývá, že 11 procent franšízorů očekává návratnost investice franšízanta do jednoho roku, do dvou let pak 32 % a celých 38 % do čtyř let.
Pak je ještě potřeba počítat s franšízovými poplatky, jako je licenční, průběžný nebo marketingový poplatek, jejichž výše se liší podle konceptu. Zhruba polovina systémů zveřejňuje výši průběžného poplatku, který se pohybuje od 2 do 14 procent z obratu, v průměru se průběžný poplatek ale pohybuje v rozmezí 3 - 5 procent z obratu. Výše marketingového poplatku pak v rozmezí mezi 2 - 4 procenta.
Franšízovou velmocí je Francie
Franšízovou velmocí Evropy je Francie, kde existuje více než 1700 konceptů, přičemž 90 procent z nich je místních. Pro srovnání: v Německu se počet franšíz pohybuje okolo tisícovky a 80 procent z nich je místních. V Itálii a Velké Británii je stav podobný – přes 900 franšíz a z toho více než 80 procent „domácích“.
Ředitel Českého institutu pro franšízing a prezident Franchise Clubu Jaroslav Tamchyna soudí, že franšízových systémů je v Česku okolo čtyř set. Jak uvedl pro Hospodářské noviny, jsou tady subjekty, které myšlenku franšízingu naplňují, tedy že v rámci svého fungování sdílejí s někým dalším značku, know-how a zákaznické vztahy, jako například české Liftago nebo zahraniční Uber či Airbnb. Vysvětluje, že jde sice o zprostředkovatelské společnosti, jejichž doménou je digitalizace a jsou považovány za zástupce sdílené ekonomiky, jednoznačně však jde i o nastupující trend ve franšízových systémech.
obrázek
- Tuzemská vegetariánská síť Vegg - go plánuje otevřít ve střední Evropě více než dvě stovky poboček. Firmu založil podnikatel Jan Hanuš, který dříve působil u společnosti Kostelecké uzeniny a nyní je rovněž ředitelem potravinářské společnosti Emco. Její majitel Zdeněk Jahoda je současně polovičním vlastníkem Vegg-go.
- Podle ředitele Českého institutu pro franchising Jaroslava Tamchyny jde o dobře připravený koncept, který má šanci se prosadit také v cizině. Jídla tato společnost nepřiravuje sama, dělá jí pro ní partnerská společnost, což je podle něho jediné slabší místo firmy, která chce expandovat ven, již jako franšíza.
- Vegg-go působí na trhu necelé dva roky a každý měsíc otevírá jednu pobočku, celkem jich již přes deset, jedna z nich je už ve Vídni a možná brzy přibude i v Německu. Podle Hanuše je ve střední Evropě prostor pro více než dvě stovky bister a restaurací sítě, uvedl pro E15.
- V první vlně chce podnikatel nabídnout k prodeji již fungující pobočky.
Samotná investice do bistra vyjde franšízanta zhruba na jeden milion korun. Návratnost by neměla překročit dva roky.
Franšízing v České republice je podle odborníků ve fázi dynamického rozvoje a jeho popularita stále stoupá. S růstem souvisí i množství rizik, které každý rozvoj doprovází.
Podle Krajči profesionálně zpracované koncepty, a to domácí i zahraniční, které jsou v souladu s etickým kodexem Evropské franšízové federace, budou stále více srovnávány s takzvanými pseudosystémy. Ty prý slovo franšízing užívají neoprávněně, s cílem nalákat a oklamat. „Každý franšízový koncept by měl být dlouhodobě prověřen a měl by být prokazatelně úspěšný,“ míní Krajča.
Například Jan Gonda začínal jako prodejce aut Honda, kde se naučil marketing a dnes šíří španělskou značku dietetických center Naturhouse. Seznámil se s ní při práci u firmy Joalis, která lidi detoxikuje pomocí přírodní medicíny, a tak ho to oslovilo, že se rozhodl finance, původně šetřené na rodinné bydlení, investovat do nákupu master-franchise licence pro Českou republiku a Slovensko. Dalších 3,5 milionu korun si ještě musel půjčit.
V současné chvíli má otevřených již 91 poraden v Česku a dalších zhruba 10 poboček připravuje. „Plán je provozovat okolo 150 výživových poraden po celé České republice a asi 50 poboček na Slovensku,“ vysvětluje Gonda, který se stal již i vítězem soutěže Franchisa roku.
„Systém je již vymyšlen, mnohokrát vyzkoušen a při dodržování zásad poskytuje franšízing vysokou míru ošetření rizika neúspěchu a můžeme také říci, že odolal i finanční krizi. Současně je schopný se včas přizpůsobovat změnám a novinkám, které se nejprve vyzkouší na vlastních pobočkách a poté se předají na pobočky franšízantů včetně vychytaných nedokonalostí,“ shrnuje své zkušenosti Gonda.
„Výdělek se odvíjí od franšízantova očekávání, cílů a od jeho aktivity, obecně lze říci, že je možné si vydělat 40 až 200 tisíc korun měšíčně. Návratnost se pohybuje od několika měsíců po maximálně tři roky,“ tvrdí.
Velmi dobře si podle něho vedou i pobočky v malých městech s pěti tisíci obyvateli. Někdy jsou tam obraty větší než ve velkých městech, protože lidé dají na doporučení. Na Slovensku třeba dělá největší obrat prodejna, která je v malém městě a v zapadlé uličce.
Pro představu – pro zapojení se do sytému je potřebná částka 600 eur. Za ně se proškolí zaměstnanci, „centrála“ dodá potřebný typ nábytku, loga, reklamy. „Za celých osm let jsme zavřeli jen tři pobočky, a to třeba kvůli propadlé podlaze v obchodním domě. Ale i na to jsme připraveni a pobočky potom odkupujeme,“ říká Gonda. Ty se pak znova prodávají.
O již zaběhnuté značky je zájem
Podle něho je stále více lidí, kteří jen odkupují zavedené značky a poté je přeprodávají s nějakým příplatkem, protože je sami nechtějí rozjíždět a vést. Pobočka v konceptu města nad 25 tisíc obyvatel přijde včetně zboží zhruba na 400 tisíc korun. Když je ovšem zavedená, tak i o 100 tisíc korun více. A kdo chce úspěšou pobočku s obraty kolem dvou set tisíc korun, můžete si připlatit i 300 tisíc.
Naopak třeba ti, kteří se chtějí stát součástí systému cvičících studií Body Express, kde se pracuje s technologií EMS, tedy s elektrickou stimulací svalů, nehradí žádný paušál, ale je potřeba větší vstupní investice. Zhruba milion korun. „Od té chvíle jsme jim plně k dispozicí s pomocí od výběru lokality i samotného místa provozu přes podrobné seznámení s know-how, vybavení studia, vyškolení personálu až po úvodní marketing a samotný start studia,“ potvdil webu ČT 24 Tomáš Trmíček, který studia v Česku rozjel.
V Praze a Brně je nyní pět studií a další dvě v těchto městech jsou ve stádiu příprav. S potenciálními provozovateli z dalších měst Česka i Slovenska se vedou intenzivní jednání.
„Náš koncept cílí na střední příjmovou skupinu, proto plánujeme pobočky i v menších městech velikosti dřívějších okresních měst. Pro jedno studio je potřeba jen 50 metrů čtverečních a 3 osoby personálu včetně samotného provozovatele. Maximální kapacita studia je v počátku 200 klientů za týden, později až 350. Tržby se pohybují v řádu několika set tisíc měsíčně na jedno studio. Počáteční investice je zpět do roka,“ tvrdí.
obrázek
- Kdo má rád dobré kafe a chce si ho dát jen tak na ulici, tak tomu asi neunikly mobilní „KofiTrucky“ v líbivém retro provedení konceptu Kofi Kofi. První takový stánek vyrazil do ulic Brna v roce 2011 a postupně se rozšířil i do několika dalších českých měst. Zájemcům, kteří by se rádi do týmu přidali a šířili dobrou kávu, umožňuje Kofi Kofi zapojit se do podnikání právě formou franšízy.
- Mobilní kavárna, která vyrostla v garáži, má úspěch a chystá se ven
- Káva je populární, a tak svádí k podnikání další zájemce. Například i osmadvacetiletého Matěje Machače. Ten svoji první mobilní kavárnu vyráběl tři roky v garáži během svého vysokoškolského studia v Brně. Jeho mobilní kavárna je podlě něho technicky nejdokonalejší, lepší než české i německé. „Díky vytápění dokážeme fungovat i v zimě, neprší a nefouká do nich z boku, jsou oddělené od země, střecha je roztažitelná i výškově nastavitelná, což je důležité pro vjezd do garáže, kde musí být elektřina na dobití baterek a voda na její doplňování,“ uvedl v regionálním tisku Matěj Machač, profesí stavební inženýr, který projektuje domy.
- Kavárna s názvem Doppie Coffee, kterou lze zatím spatřit na Masarykově náměstí v Pardubicích, není závislá na přípojkách, umožňuje připravovat a nabízet kávu kdekoliv je to možné, je tichá, ekologická, vlastním způsobem řeší i jinak od běžných typů zásobovací prostory, koše, dřezy, boxy pro led či kelímky a navíc je zajímavá i na pohled, díky retrostylu. Zároveň jí zvádne obsluhovat jeden člověk.
- Matěj Machač se nyní cítí na to, že je připraven nabízet Doppie Coffee jako franšízu dalším zájemcům a chce expandovat na zahraniční trh.
Až dvacet dalších franšízových sítí ročně
V následujících letech se podle Krajči bude franšízovému a obecně síťovému podnikání věnovat stále větší pozornost. Budoucnost je v síti provozoven spojených stejným know-how, značkou a informačním systémem, čerpajících z takzvané výhody z rozsahu. „Tempo příštího růstu můžeme odhadnout na zhruba 20 systémů za rok, a jistě bude přibývat zejména těch pravých franšízových systémů,“ konstatuje Krajča.
Zároveň by mělo i nadále docházet k ještě většímu prolínání různých konceptů a modulů, jako se již děje i nyní, například v gastronomii. V této oblasti dochází k prolínání s retailem a naopak maloobchodní prodej začleňuje prvky gastra v podobě bister, nebo alespoň ready-to-eat sortimentu.
Tato kombinace se ukazuje výhodnou pro stále více značek. Zákazníci McDonald's očekávají nabídku McCafé, které cílí na jiné chutě zákazníků a doplňuje to, co klasickému fastfoodu chybí.
Podobně je na tom český řetězec Bageterie Boulevard se svým koneceptem drive-in. Síť hospod Bernard Pub připravuje Bernard Bar, tedy na pivo zaměřený bar bez kuchyně. Rovněž Fruitisimo operuje kromě fresh barů a zmrzlin s bistry značky Home Office.
Kdo nechce naletět falešné frančíze, měl by žádat manuál
Předat know-how franšízantovi, tedy vytvořit manuál je pokládáno za jednu ze tří základních podmínek při ověřování, zda koncept je, nebo není franšíza, upozorňuje Krajča. Dalšími dvěma podmínkami jsou grafický manuál a informační systém.
„Vzhledem k rozsahu jde o dokument, jehož příprava trvá několik měsíců a ověření v praxi i několik let. Dobrá provozní příručka by měla obsahovat všechny informace, které franšízant bude potřebovat pro svoji každodenní činnost. Měla by přesvědčit franšízanta i specialistu, že poskytovatel má vše utříděno, vyřešeno a již mnohokrát vyzkoušeno. V podstatě by neměla existovat otázka ze strany franšízanta, na kterou by franšízor neměl odpověď nebo ji nedokázal ihned najít v provozní příručce,“ vysvětluje Krajča.
Někdy je za neexistující provozní příručkou neznalost, ale mnohdy jde o úmysl nebo i o promyšlený podvod. V seznamech franšízových systémů, které jsou na internetu, je například podle ČAF uvedena řada konceptů, a to i s velkým počtem provozoven, které tvrdí, že jsou franšízové, ale žádnou provozní příručku nemají, natož aby příjemcům předaly grafický manuál nebo nabídli nějaký informační systém pro vzájemnou komunikaci mezi provozovnami, mezi poskytovatelem a příjemci.
A ČAF varuje, že za franšízising je často chybně považován multilevel marketing, pyramidové systémy, obchodní zastoupení, klubové členství, slevové systémy, řízení vlastní provozovny centrály jiným podnikatelem na základě smlouvy, atd.
Navíc problém některých podnikatelů je podle Jaroslava Tamchyny i v tom, že by rádi dělali franšízy, ale nerozumějí jim. „Hodně začínajících podnikatelů je příliš zbrklých a rádi by už druhou pobočku otvírali jako franšízu. Přitom vychytat všechno podstatné trvá minimálně dva roky a ideální je s franšízou počkat až tak na čtvrtou, pátou provozovnu,“ upřesnil.
Na druhou stranu je právě franšíza zase vhodná pro ty, kteří s podnikáním chtějí začít, mají počáteční kapitál, ale zároveň se chtějí opřít již o něco, co na trhu opravdu funguje. „Nebudete na věci sami. Celý koncept má jasná a přesná pravidla, která jsou připravena tak, abyste byli úspěšní,“ míní majitel mastr franchisy (franchisová licence pro území cizího státu, zpravidla pro celé území) jazykové školy Kids&Us pro Českou republiku Miroslav Pešta.
Její metoda výuky angličtiny pro děti od jednoho ruku do osmnácti ho natolik nadchla, že ji do Čech přivezl a rozvíjí. „Cílem je poskytnout nástroj dětem, aby mohly být v budoucnu silnější. Neomezujeme se pouze na přípravu žáků k oficiálním zkouškám, které potvrdí jejich úroveň, chceme, aby už neznalost cizího jazyka nebyla bariérou v kariérním růstu, ale naopak,“ dodal pro ČT24 Pešta.
Posilovny jsou po Vánocích plné
Kids&Us začala ve Španělsku a nyní funguje již řadu let v devíti zemích a plánuje expanzi v Praze a dalších městech po celé České republice.
Obecně podle odborníků na franšízu platí, že je nejlepší kombinovat mateřské a franšízové prodejny či restaurace v závislosti na lokalitě a kupní síle regionu. Například McDonald's se v posledních letech snaží globálně provozovat co nejvíce restaurací franšízově. Rád by se ale dostal na 95 procent.
„Dříve franšízant přebíral zavedenou mateřskou pobočku, nyní už se všechny nové provozovny otvírají jako franšízové. V posledních třech letech jsme také cíleně mateřské restaurace hodně předávali do rukou franšízantů. Aktuálně je 79 z 95 provozoven franšízových, což představuje asi 83 procent, do roku 2018 bychom se chtěli dostat na 90 a více procent,“ citovaly Hospodářské noviny Radima Foltýna, který má na starost franšízy McDonald's pro Česko a Slovensko.
obrázek
Obecně lze čekat, že franšíz nebo obchodních modelů s podobným fungováním bude přibývat. Smíšené obchody s příliš diverzifikovaným sortimentem podle franšízového konzultanta Jiřího Lošťáka postupně nahradí obchody se specializací. Šanci na dlouhodobý úspěch mají pouze velkoobchody s vlastní odbytovou, pevně a dlouhodobě vázanou sítí, například tou franšízovou, míní.
Příkladem využívání velikosti vlastní sítě je Sklizeno, které do sebe v druhé polovině loňského roku začlenilo ještě Náš grunt a My Food, ale i masterfranšízový gigant AmRest nebo domácí Fruitisimo a Ugo.
Zajímavé je, že vznikají i koncepty, které se vzájemně doplňují. Například společnost JLV s dceřinkami. BK Team je jedním z franšízantů Burger Kingu, JPServis působí jako franšízor (Pont Market, BioPoint) i franšízant (Minit, Parky's). Sama JLV pak provozuje ještě bageterie Pappata.