O práci v Česku bude moct žádat až osm set Ukrajinců měsíčně. Rozhodla o tom vláda, která chce kvůli nedostatku pracovních sil zrychlit vyřizování žádostí o pracovní povolení a současně překročit původní kvótu, která určovala, kolik Ukrajinců smí ročně vstoupit na tuzemský pracovní trh.
České firmy potřebují ruce, vláda pustí na trh práce víc Ukrajinců
Události: Situace na trhu práce, nábor Ukrajinců (zdroj: ČT24)
Podle Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů potřebují tuzemské firmy obsadit kolem 140 tisíc volných pozic a kvůli vysoké zaměstnanosti zájemce uvnitř Česka už nenacházejí. Největší poptávka je po obráběčích, svářečích, montážních dělnících, skladnících, obsluhách vysokozdvižných vozíků nebo řidičích nákladních vozidel. Podniky postrádají ale i švadleny, pekaře, pěstitele nebo tiskaře.
Svaz průmyslu a dopravy proto už v pondělí vyzval Sobotkův kabinet, aby se zabýval možností otevřít tuzemský pracovní trh tradičně početným žadatelům z Ukrajiny. Stávající model, který do Česka ročně pouštěl 3800 potenciálních ukrajinských pracovníků, podle nich selhává, protože kvótu se daří vyčerpat během několika málo měsíců – a vyřízení pracovní karty pro jednoho uchazeče trvá až šest měsíců. „Firmy potřebují zaměstnance nyní, ne za půl roku,“ podotýkal prezident svazu Jaroslav Hanák.
Ten zároveň v pořadu ČT Události odmítl názory, že sem Ukrajinců přijdou statisíce. Domnívá se, že za situace, kdy je domácí trh vyčerpán, pracovníci ze Slovenska také nepřibývají, tak je Ukrajina nejbližší jazykově, společensky, lidsky i kulturně.
Posílí konzulát ve Lvově i úředníci na vnitru
Vláda nyní dala ukrajinským gastarbeiterům zelenou a republiku jim otevře ještě víc, než navrhoval původní plán ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD). „Na číslu pět tisíc vysoce kvalifikovaných pracovníků se to nezastaví,“ konstatoval po jednání kabinetu ministr.
Hlavní roli sehrají resorty vnitra a zahraničí. Černínský palác už v únoru zvýšil měsíční kvótu pro přijímání žádostí o pracovní povolení pro Ukrajince z 320 na 400, nyní ve Strakově akademii souhlasili s personálním posílením generálního konzulátu v západoukrajinském Lvově – a počet přijímaných žádostí o možnost pracovat v Česku se tak může zvýšit až na 800. Souběžně s tím vzroste i počet zaměstnanců ministerstva vnitra, kteří zájemce o práci v Česku prověřují.
Obavy o cenu práce
Na jednání kabinetu zazněly i argumenty proti zvyšování počtu zaměstnanců z Ukrajiny. „Že to bude znamenat určitý tlak na cenu pracovní síly minimálně v symbolické rovině, na tom něco je. Na druhé straně to množství je relativně malé,“ konstatoval Mládek. Hlasování se podle něj kvůli výtkám odborů zdržela jeho stranická kolegyně ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) nicméně už loni v květnu upozornil na to, že obsadit statisíce míst Ukrajinci nebude možné. Počet vyřízených pracovních povolení pro rok 2016 tehdy odhadl na pět tisíc. Nyní uvádí, že systém nepovede k tlaku na menší mzdy a bude ohlídáno i zaměstnávání agenturami. Personální rozšíření ministerstva zahraničí vyjde na 12 milionů korun ročně.
obrázek
Šéf průmyslníků Hanák na otázku, proč mají české firmy malý zájem o české pracovníky nad 50 let, uvedl, že to není tak úplně pravda a že firmy požadují kvalifikované pracovníky bez ohledu na věk. Myslí si také, že firmy odměňují podle produktivity práce a mzdy jsou v jednotlivých oborech rozdílné podle toho, jak se firmám daří. „Základ nižšího vývoje mezd byl dán politiky na počátku 90. let,“ dodal.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš řekl, že plně chápe obavy českých odborů, že sto, dvěstě tisíc levných Ukrajinců bude ničit cenu práce na pracovním trhu. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát by podnikatelům pomohl tím, že by sem na dočasnou dobu pustil i méně kvalifikované Ukrajince. „Nicméně velmi bych dbal na bezpečnostní aspekty,“ zdůraznil.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš řekl, že nechce, aby Ukrajinci konkurovali českým pracovníkům. Problém podle něho ale je, že tu nejsou lidé na práci, kterou firmy požadují.