Praha - Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zaostala za očekáváním - ve srovnání s prvními třemi měsíci roku stagnovala. Odborníci přitom předpovídali růst o tři desetiny procenta. I přes méně příznivé údaje o vývoji tuzemské ekonomiky ve druhém čtvrtletí počítají ekonomové nadále s dalším růstem hrubého domácího produktu. Za celý rok by měl podle odhadů stoupnout o více než 2,5 procenta. Rizikem ovšem je podle analytiků vývoj ekonomik v západní Evropě, především německé, která mezičtvrtletně klesla.
Příčinou mezičtvrtletní stagnace je podle Českého statistického úřadu pokles příjmů ze spotřební daně z tabákových výrobků způsobený předzásobením na konci loňského roku. „Je to spíš taková statistická hra, která nemění reálné výsledky ekonomiky,“ upozornil ekonom ČSOB Petr Dufek na to, že předzásobení cigaretami nemá na výkon ekonomiky vliv. „Ekonomika si vede celkem dobře díky automobilovému průmyslu,“ dodal Dufek. Podle ekonoma J&T Banky Petra Sklenáře jsou růstovým faktorem výdaje domácností, naopak zahraniční obchod ekonomiku spíše zpomaloval. Meziročně hrubý domácí produkt vzrostl o 2,6 procenta.
Horší než očekávaný výsledek dnes vykázala také ekonomika Německa, hlavního obchodního partnera Česka. Tamní hospodářství ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně kleslo o 0,2 procenta. „Větší pokles německé ekonomiky a stagnace francouzské je pro ČR horší zprávou než samotná stagnace české ekonomiky ve druhém čtvrtletí,“ uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí nečekaně klesla. Hrubý domácí produkt se za tři měsíce do června snížil o 0,2 procenta proti předchozím třem měsícům. Pro Německo, jehož ekonomika je založena na vývozu, jsou dnešní data nečekanou studenou sprchou, největší evropská ekonomika totiž poslední rok a půl rostla. Čekalo se, že po solidním výkonu na začátku roku bude ve druhém čtvrtletí pouze stagnovat. Na pokles německého HDP měl nepříznivý vliv zahraniční obchod, který bývá tradičně motorem německého růstu, a nižší investice, především ve stavebnictví. V meziročním srovnání německá ekonomika ve druhém kvartálu podle neočištěných dat stoupla, a to o 0,8 procenta.
Podstatné tak bude podle analytika ČSOB Petra Dufka, jak se v dalších měsících podaří českému hospodářství vypořádat s německým zpomalením, respektive zda německý útlum nebude trvalejší. „Na exportech to rozhodně zatím vidět není, ale aktuální geopolitické napětí ve východní Evropě k pozitivnímu výhledu příliš nepřispívá,“ upozornil.
„Česká ekonomika tak nezůstala ušetřena projevů zpomalení ekonomické aktivity viditelných ve velké části Evropy, přesto se zdá být v lepší kondici než většina jejích sousedů. Meziroční tempo růstu se udrželo na nejvyšší hodnotě za tři roky,“ uvedl analytik UniCredit bank Pavel Sobíšek. V druhé polovině roku se podle něj meziroční ekonomický růst udrží zhruba na současné úrovni. „Hlavní nejistotou je kondice západní Evropy, ovlivněné nejen ruskou kartou. S čísly ale může zamíchat také připravovaná revize HDP, která již negativně dopadla na čísla z Německa,“ dodal.
V prvním čtvrtletí český HDP vzrostl meziročně o 2,9 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Pro pozitivní meziroční vývoj ekonomiky ve 2. čtvrtletí mělo podle ČSÚ klíčový význam pokračující oživení zpracovatelského průmyslu. Výrazně se dařilo zejména výrobě dopravních prostředků, pryžových a plastových výrobků. Naopak v odvětví finančního zprostředkování meziročně hrubá přidaná hodnota klesla.
- Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) v Událostech ČT: „Ta čísla jsou jednoznačně pozitivní. V tomto roce ekonomika roste o více než dvě procenta oproti minulým létům… Fakt, že nedošlo k akceleraci mezi prvním a druhým čtvrtletím, je v zásadě druhotný. To co je naprosto zásadní, je důvěra občanů ve vládu, důvěra občanů v budoucnost a tady se zdá, že máme dobré zprávy.“
Druhou největší ekonomikou eurozóny je Francie, která podle dnešních dat ve druhém čtvrtletí stejně jako v prvním kvartálu stagnovala. Třetí největší ekonomika eurozóny Itálie sklouzla ve druhém čtvrtletí zpět do recese. Také polská ekonomika ve druhém čtvrtletí zpomalila tempo růstu. Slovenská ekonomika ve druhém čtvrtletí naopak zrychlila tempo meziročního růstu na 2,5 procenta z 2,4 procenta v prvním kvartálu.
Ekonomika podle analytiků nadále poroste, rizikem je Německo
„Nebýt změny daní, HDP by nejspíše pokračoval v mírném tempu růstu. Kladně k vývoji HDP přispívala rostoucí spotřeba domácností a stoupající investiční aktivita firem,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. I podle hlavní ekonomky České bankovní asociace Evy Zamrazilové dnešní údaje potvrdily obrázek ožívajícího hospodářství.
Znepokojivější je podle Marka ekonomický vývoj v zahraničí. „Itálie oznámila mezičtvrtletní pokles HDP ve druhém čtvrtletí minulý týden. Dnes se k ní přidalo Německo. Francie sice neklesá, ale ani neroste. Zároveň se zvyšuje riziko deflace. Střední Evropa, s výjimkou České republiky, již v deflaci je,“ uvedl. I podle Zamrazilové by bylo riziko, kdyby se potvrdily náznaky oslabení německé hospodářské aktivity.
Ekonomický růst eurozóny se ve druhém čtvrtletí v mezičtvrtletním srovnání zastavil. Podkopal jej pokles německé ekonomiky a pokračující stagnace ve Francii. Hrubý domácí produkt 18 zemí měnové unie v meziročním srovnání zpomalil růst na 0,7 procenta z tempa 0,9 procenta v prvním čtvrtletí.
Prozatím prognózy pro růst českého HDP v letošním roce podle Marka směřují ke třem procentům. „Pokud však eurozóna poroste pomaleji, než se předpokládá, pod tíhou vzájemných sankcí mezi EU a Ruskem i vlastních strukturálních potíží, bude to mít nepříznivý dopad i na českou ekonomiku,“ upozornil.
„Pozitivní je, že vše naznačuje, že bychom letos mohli dosáhnout až tříprocentního růstu HDP. V blízké budoucnosti tak poprvé v historii na území České republiky vyrobíme zboží a služby v hodnotě vyšší než čtyři biliony za jediný rok,“ uvedl i předseda představenstva skupiny Accolade Milan Kratina.
