České dráhy dostaly rekordní pokutu 254 milionů

Praha - Rekordní pokutu ve výši 254 milionů korun vyměřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Českým drahám za to, že údajně zneužívaly své dominantní postavení na trhu v nákladní dopravě. Potvrdil to dnes mluvčí ČD Ondřej Kubala. Dráhy s výrokem úřadu nesouhlasí a chtějí podat žalobu k soudu. Pokud neuspějí, budou muset ÚOHS zaplatit jednu z nejvyšších sankcí v jeho historii.

Za zneužití dominantního postavení v nákladní dopravě potrestal antimonopolní úřad České dráhy poprvé už loni v červnu. Tehdy jim vyměřil pokutu ve výši 270 milionů korun. Státní podnik se tehdy proti verdiktu odvolal a ÚOHS nyní trest zmírnil o 16 milionů.

„Došlo ke zkrácení doby protisoutěžního jednání, a to se odrazilo právě ve snížení pokuty na tu výslednou výši 254 milionů korun,“ vysvětlil České televizi první místopředseda antimonopolního úřadu Robert Neruda. I přes snížení ale zůstává pokuta nejvyšší, jakou kdy České dráhy platily.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Podle ÚOHS České dráhy zvýhodňovaly některé své klienty, když jim počítaly rozdílné ceny. U úřadu si stěžoval slovenský konkurent ŠPED-TRANS Levice, podle nějž ČD zvýhodňovaly některé zákazníky, a tak si je zavazovaly ke dlouhodobé spolupráci. To prý omezovalo konkurenci a také znevýhodňovalo jiné zákazníky, kteří lepší cenu nedostali.

Petr Žaluda, generální ředitel Českých drah:

„My samozřejmě ani s touto pokutou nesouhlasíme, podle nás to rozhodnutí antimonopolního úřadu není správné a vykazuje závažné nedostatky,“ prohlásil generální ředitel Českých drah Petr Žaluda. Státní podnik bude podle něj nyní žádat o odložení splatnosti mnohamilionové sankce a v zákonné lhůtě podá žalobu ke Krajskému soudu v Brně, ve které se budeme domáhat zrušení rozhodnutí antimonopolního úřadu.

Státní firma zaplatí státu

Pokuta Českým drahám je poměrně ojedinělá. Dráhy, jakožto státní podnik, totiž budou muset sankci zaplatit státnímu úřadu. Firma už avizovala, že bude žádat o odložení splatnosti a v zákonné lhůtě podá správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně, kterou se bude domáhat zrušení rozhodnutí. ČD přitom argumentují tím, že v nákladní dopravě nemají dominantní postavení. Úřad podle nich nevzal v úvahu například konkurenci silničních dopravců, kteří na trhu nákladní dopravy drží 75 procent.

Žaluda navíc podle svých slov nechápe, proč by měla pokutu platit ztrátová mateřská společnost ČD, a. s., která provozuje osobní dopravu. „Budeme žádat po dceřiné společnosti ČD Cargo, aby se aktivně zasadila o řádné vysvětlení problematiky příslušným orgánům a v případě, že soud přesto rozhodnutí ÚOHS potvrdí, aby tento závazek sama uhradila,“ uvedl Žaluda.

Pokuta by měla zhoubný vliv na hospodaření drah

Pokud budou muset České dráhy pokutu skutečně zaplatit, bude to mít podle Žaludy zásadní dopad do jejich hospodaření. Jen v osobní dopravě České dráhy loni prodělaly zhruba čtyři miliardy a sankce by ztrátu ještě navýšila. Za státní podnik se postavilo i ministerstvo dopravy, které podle mluvčího Martina Kupky „podporuje všechny kroky ke zrušení pokuty“.

Co se Českým drahám na pokutě nelíbí?

  • Chybné vymezení relevantního trhu, tj. nelze posuzovat pouze železniční nákladní dopravu, ale celé odvětví včetně silniční nákladní dopravy
  • ČD jsou kritizovány za to, že úspěšně bojují s konkurencí
  • Už byla přijata opatření na straně ČD Cargo, která vycházela ÚOHS vstříc
  • Pokutu by měl platit provozovatel nákladní železniční dopravy ČD Cargo, nikoliv ČD provozující osobní dopravu
POUZE DO RÁMEČKU
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 17 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...