České dráhy chystají podobný projekt, jako je Opencard

Praha - Na začátku to byl ambiciózní projekt, který měl Pražanům ulehčit život. Jedna karta, kterou měli používat nejen jako tramvajenku, ale i jakousi platební kartu s širokým využitím v obchodech a městských podnicích. Zatím ale Opencard stojí stamiliony a mimo MHD nikde nefunguje. Zdá se však, že to je nejlepším doporučením pro České dráhy, které si podobný projekt za stovky milionů chtějí pořídit také. Přitom právě České dráhy pořizují technologicky srovnatelnou čipovou In-kartu skoro o třetinu levněji.

Pro město je, podle výsledků auditu, projekt Opencard extrémně nákladný. Za doposud utracených 800 milionů korun je vydáno a provozováno asi 380 000 kartiček, takže jedna takováto elektronická tramvajenka stála město přes 2100 korun. To se nedá s předchozí papírovou tramvajenkou vůbec srovnat. Ta má podle slov mluvčího pražského dopravní podniku Ondřeje Peceny náklady v řádu několika korun.

Takzvaná elektronická peněženka je přitom funkce pro Opencard naprosto klíčová. Představa města byla taková, že kartička bude zároveň fungovat jako jakási platební karta, za jejíž používání by platili jak uživatelé, tak komerční subjekty, pro které by časem vzhledem k počtu uživatelů mohla být obchodně zajímavá. Město tímto způsobem plánovalo inkasovat peníze, čímž se měly miliardové náklady kompenzovat.

Nahrávám video
Miliardová tramvajenka
Zdroj: ČT24

Provoz a výrobu Opencard zajišťuje Haguess a.s.

Lukrativní zakázku získala v roce 2006 společnost Haguess ve výběrovém řízení, do kterého se překvapivě přihlásila jako jediná. Dnes říká, že nefungování elektronické peněženky není její chyba. Audit celého projektu, nyní ukázal na konkrétní nedostatky nejen ve smlouvách s Haguess, ale i v dopravním podniku. Ten se nyní s městem dohaduje, zda účelně utratil kolem čtyř set milionů korun.

České dráhy pořizují technologicky srovnatelnou čipovou In-kartu skoro o třetinu levněji. „Samozřejmě se jedná o to, že záleží na počtu kusů, které ten daný subjekt objednává, nicméně pokud se bavíme o těchto kartách, které jsou v obdobných číslech objednávány, tak v podstatě se ta cena pohybuje okolo 70 korun,“ říká ředitel XT-Card a.s. Martin Rejzl, jehož společnost In-karty dodává.

Dráhy chtějí stejně „chytrou“ kartu, jako je Opencard

Reportérům České televize se podařilo získat další závažné dokumenty, kde si na podobnou šlamastiku jako pražský magistrát zadělává další veřejná instituce - České dráhy. Přestože mají své karty oproti městu levnější, v květnu letošního roku představenstvo i dozorčí rada schválili, že svoji čipovou In-kartu vylepší. Zakázku za 265 milionů nemá získat nikdo jiný než právě firma Haguees, a to bez otevřeného výběrového řízení.

„Už z tohoto prvího samotného materiálu se nelze zbavit podezření, že v podstatě tenhle materiál je první článek řetězu, který vede k tomu, že bude relativně velká zakázka opět udělena zájemci, který je předem znám. To znamená: Nikoliv vítězi nějaké férové soutěže, ale předem známému uchazeči,“ komentuje materiál bývalý šéf dozorčí rady Českých drah Zdeněk Žák.

Haguess prý o rozhodnutí ČD neví

České dráhy chtějí podle schválených materiálů tuto zakázku zadat firmě Haguess z důvodů technické kompatibility zejména s pražskou Opencard. Podle Tomáše Kramára z občanského sdružení Oživení ale není zas tak složité tuto kompatibilitu zajistit, a mohou se proto do projektu zapojit i jiné firmy. České dráhy by proto měly vypsat klasickou veřejnou soutěž, čímž by se mohly přinejmenším dostat cenově mnohem níž, než jsou současné náklady.

„Já nejsem schopný komentovat rozhodnutí vedoucích orgánů ČD, protože je neznám. Ale s žádným takovým rozhodnutím nejsem seznámen a dost mě překvapuje, že nějaké takové rozhodnutí existuje,“ tvrdí ředitel firmy Haguess Petr Stránský. Obdobně na přímý dotaz mluvčí Českých drah odpověděl, že materiál, který prošel jak představenstvem, tak dozorčí radou, byl jen jakýsi dílčí a že vlastně ani nemusí platit. Zda se dráhy z pražského stamilionového tunelu opravdu poučí, bude jasné během pár měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...