Uherský Brod – Někdejší slávu českého zbrojařského průmyslu v současnosti připomíná už jen několik málo podniků. Dávnou minulostí jsou děla z plzeňské škodovky, tanky se značkou Praga nebo kulomety ze Zbrojovky Brno. Mnohem lepší osud ale potkal továrnu, která začala v Uherském Brodě 1. února 1937 vyrábět letecké kulomety. Podnik, který za svou historii vyrobil řadu známých pušek či pistolí, se dnes jmenuje Česká zbrojovka, patří k největším producentům ručních střelných zbraní na světě a jeho roční tržby se blíží dvěma miliardám korun.
V dnešní nabídce zbrojovky nalezneme vzduchovky, lovecké pušky, pistole i vojenské zbraně. Loni začala právě zbrojovka z Uherského Brodu dodávat nové útočné pušky CZ 805 Bren české armádě, kde nahrazují jiný její výrobek, letitý samopal vzor 58. S potřebami armády, tedy té československé, je ostatně spojen i vznik továrny, kterou postavili v druhé polovině 30. let na zelené louce v kraji, který do té doby spíše než strojírenstvím proslul vínem.
Původně proti Němcům
Umístění nového provozu České zbrojovky ze Strakonic nebylo náhodné, v čase rostoucího mezinárodního napětí se totiž hledalo místo, které by bylo v případě konfliktu s Německem méně ohrožené než jihočeská továrna. Volba nakonec padla na Uherský Brod, který ležel zhruba v polovině prvorepublikového Československa stovky kilometrů od německých hranic (s anšlusem Rakouska tehdy nikdo nepočítal). Do země se poprvé koplo v polovině roku 1936 a na začátku února 1937 se v nové továrně začalo pracovat.
Následně pod německým vedením
Základ výrobního programu tvořil letecký kulomet vzor 30, který se používal v celé řadě meziválečných československých letounů včetně elegantní stíhačky Avia B-534. Vedle něj koncem 30. let vyráběla uherskobrodská zbrojovka ještě signální pistole. Pak do fungování továrny zasáhla okupace, během níž se sice v Uherském Brodě přestaly vyrábět původní československé zbraně, produkce ale zůstala podobná. I pod německým vedením tak zbrojovka dodávala výrobky letectvu, tentokrát německému. Zprvu se zde vyráběly jen hlavně pro pěchotní i letecké kulomety, později ale do Uherského Brodu přesunuli výrobu kompletních kulometů MG 17, které se používaly například ve slavných Messerschmittech Bf 109E nebo Focke-Wulfech Fw 190.
Historie pokračovala i po válce
Znárodněný podnik zprvu vyráběl hlavně vojenské vzduchovky vzor 47, později přibyly menší série malorážek či brokovnic. Armádě začala zbrojovka v Uherském Brodě ve větší míře dodávat až v 50. letech, a to pušky vzor 52, které dodnes používá Hradní stáž. Závodu se nevyhnula ani reorganizace zbrojního průmyslu, od konce 50. let spadal pod zbrojovku ve Vsetíně a tehdy se začalo psát jedno ze slavných období uherskobrodské továrny. Dostala totiž za úkol vyrábět nový československý samopal (podle dnešní terminologie útočnou pušku) vzor 58. Zbraň, která se jen na první pohled podobá sovětskému AK-47, zde vyráběli až do roku 1984 a československé armádě i zahraničním zákazníkům jich dodali přes 900 000 kusů.
Další úspěch slavila zbrojovka s malým samopalem vzor 61 (známý Škorpion, kterého se vyrobilo na 210 000 kusů) a dále s pistolí CZ 75, která se vyrábí dodnes a kvůli nedostatečné patentové ochraně se stala jednou z nejčastěji napodobovaných zbraní svého druhu na světě. Podnik se v 80. letech jako součást brněnského Agrozetu pokoušel i o civilní výrobu, po osamostatnění a privatizaci ale zůstal věrný zbraním. A v tomto oboru se mu daří, roční tržby se blíží dvěma miliardám a zisk v roce 2010 přesáhl sto milionů korun.
