Praha - Průměrná česká rodina vydá ze své peněženky na obnovitelné zdroje v ceně elektřiny 1 047 korun ročně, uvedl Energetický regulační úřad (ERÚ). Přitom největší jde na podporu fotovoltaiky a v příštích letech by se mohla platba za obnovitelné zdroje ještě zvýšit. Celkem letos obnovitelné zdroje stojí spotřebitele 38 miliard korun. Obnovitelné zdroje energie to nemají lehké ani u firem. Dle průzkumu agentury Factum Invenio považuje příspěvky na obnovitelné zdroje devět z deseti firem za příliš vysoké. Sedm z deseti firem nevěří, že jsou spolehlivým dodavatelem energie, a zhruba dvě třetiny preferují využívání tradičních zdrojů.
Rodina za rok průměrně spotřebuje 2,5 megawatthodiny elektřiny, udává ERÚ. U každé megawatthodiny elektřiny přispívá poplatkem 419 korun, který slouží jako podpora obnovitelných zdrojů. Tento poplatek prudce vzrostl v minulých letech hlavně kvůli boomu solárních elektráren, loni činil 370 korun, v roce 2010 byl 166 korun, předtím se počítal jen na desítky korun.
Fotovoltaika tvoří 68 procent z podpory obnovitelných zdrojů. Tuzemské solární elektrárny tak průměrnou rodinu stojí ročně zhruba 712 korun. Fotovoltaika přitom v celkové výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů zaujímá asi třetinu.
Více než stokorunu zaplatíme i za bioplyn nebo biomasu
Významným obnovitelným zdrojem jsou také bioplynové stanice, které rodinný rozpočet v cenách elektřiny ročně stojí v průměru zhruba 130 korun. Za zdroje spalující biomasu zaplatí rodina asi 107 korun. Zbývající zdroje jsou vzhledem k poměrně nízkému instalovanému výkonu podporovány méně. Například větrné elektrárny strojí ročně rodinu v průměru asi 15 korun. Za malé vodní elektrárny zaplatí necelých 50 korun.
Poplatky za obnovitelné zdroje by mohly vzrůst i v dalších letech. Stát totiž v současnosti na podporu obnovitelných zdrojů ve výši 38 miliard korun přispívá částkou 11,7 miliardy, čímž tlumí růst cen elektřiny. Poplatek za MWh proto činí zmiňovaných 419 korun, bez dotace státu by však činil 670 korun/MWh, a obnovitelné zdroje by se tak spotřebitelům prodražily o další stovky korun. Zatím není jisté, zda bude stát na obnovitelné zdroje touto částkou přispívat i v budoucích letech.
Do výdajů tuzemských domácností se obnovitelné zdroje začaly výrazně promítat v roce 2010. Tehdy se instalovaný výkon solárních elektráren zvýšil více než čtyřnásobně na téměř 2 000 MW, což odpovídá výkonu Jaderné elektrárny Temelín. Hrozilo ale kvůli tomu prudké zdražení elektřiny pro domácnosti i průmysl, a vláda proto začala růst fotovoltaiky omezovat legislativními změnami. Nyní je rozvoj těchto zdrojů jen velmi mírný a omezuje se na střešní elektrárny do 30 kW. Od roku 2014 chce Energetický regulační úřad zastavit podporu veškerých nových obnovitelných zdrojů.
Výrobní podniky se na zelenou energii netváří
České firmy si na využití obnovitelných zdrojů zvykají mnohem pomaleji než společnosti v zahraničí. Více než polovina výrobních podniků vsází na uhlí a další tradiční zdroje. Podle nich takzvaná čistá energie nemůže zaručit její nepřetržitou dodávku a do budoucna proto změnu neplánují. Zajímavostí však je, že firmy, které obnovitelné zdroje podporují, se na jejich rozvoji nechtějí finančně podílet. Tyto informace vyplývají z průzkumu agentury Factum Invenio.
Fakta o českých firmách a jejich vztahu k zelené energii
- Nechtějí být odkázány na obnovitelné zdroje.
- Výhradně čistou energii nyní využívá jen pět procent firem.
- Dodávky nejsou dost spolehlivé, výpadek energie by třeba pro pekaře nebo malý výrobní závod znamenal okamžitou ztrátu.
- Tři čtvrtiny firem ve výzkumu potvrdily, že žádnou změnu v energiích nechystají.
- Výše příspěvku na problematiku obnovitelných zdrojů je neúměrně vysoká.
- Firmy jsou ochotny si připlatit v průměru jen asi o sedm procent víc než za energie z uhlí, plynu nebo jadra.
Více informací o průzkumu Factum Invenio naleznete ZDE
