Česká národní banka ponechala úrokové sazby beze změny. Ekonomové očekávají jejich delší stabilitu

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Sazby by měly podle ekonomů zůstat beze změny i v prvním pololetí příštího roku. Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že ekonomika by měla příští rok obnovit svůj růst. Výkon hospodářství  však nedosáhne předkrizové úrovně ani do konce roku 2022.

Rada změnila sazby naposledy 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Základní úroková sazba na 0,25 procenta byla naposledy od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.

Guvernér Rusnok ve čtvrtek uvedl, že výkon ekonomiky nedosáhne předkrizové úrovně ani do konce roku 2022. Příští rok by se ale měl růst ekonomiky obnovit. „Hloubka meziročního poklesu HDP ve třetím čtvrtletí byla menší, než čekala prognóza ČNB,“ uvedl. V aktuální prognóze ČNB očekává letos pokles ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta. V roce 2022 by podle ČNB měla ekonomika stoupnout o 4,2 procenta. „Celkově se vývoj klíčových domácích veličin od prognózy nevychyluje,“ dodal Rusnok.

„Stabilita úrokových sazeb ČNB je adekvátní reakcí jak na nedávný vývoj v ekonomice a na finančních trzích, tak v rámci nejistot spojených s pandemií a rozpočtovým vývojem,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Zvýšení úrokových sazeb očekává až v roce 2022. „K přitvrzení měnových podmínek v české ekonomice přispěje v roce 2021 silnější kurz koruny,“ dodal.

Ekonom Komerční banky Martin Gürtler upozornil, že prosincová jednání rady jsou většinou ve znamení zhodnocení aktuální ekonomické situace a jen výjimečně přinášejí změny v nastavení měnové politiky. Naposledy centrální bankéři měnili úrokové sazby na prosincovém jednání v roce 2009. „Vliv má i to, že s blížícím se koncem roku na korunovém trhu ubývá likvidita a neočekávaný zvrat ve vývoji měnové politiky by mohl vést k výraznějším výkyvům kurzu koruny,“ uvedl.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Rozhodnutí bylo jednomyslné

Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovalo ve čtvrtek všech sedm členů bankovní rady. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Řekl, že rizika ohledně dalšího odhadovaného vývoje ekonomiky jsou stále velmi výrazná. Patří mezi ně například uvolněná rozpočtová politika v následujících letech nebo možné zhoršení druhé vlny pandemie.

Mezi další rizika Rusnok zařadil odchod Británie z EU bez dohody nebo skladbu faktorů, které stojí za vývojem inflace v Česku i zahraničí.

„Se stávající prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem v průběhu příštího roku,“ uvedl dále Rusnok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 15 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
před 17 hhodinami

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
před 19 hhodinami

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
16. 11. 2025

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...