Česká národní banka ponechala úrokové sazby beze změny. Ekonomové očekávají jejich delší stabilitu

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Sazby by měly podle ekonomů zůstat beze změny i v prvním pololetí příštího roku. Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že ekonomika by měla příští rok obnovit svůj růst. Výkon hospodářství  však nedosáhne předkrizové úrovně ani do konce roku 2022.

Rada změnila sazby naposledy 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Základní úroková sazba na 0,25 procenta byla naposledy od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.

Guvernér Rusnok ve čtvrtek uvedl, že výkon ekonomiky nedosáhne předkrizové úrovně ani do konce roku 2022. Příští rok by se ale měl růst ekonomiky obnovit. „Hloubka meziročního poklesu HDP ve třetím čtvrtletí byla menší, než čekala prognóza ČNB,“ uvedl. V aktuální prognóze ČNB očekává letos pokles ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta. V roce 2022 by podle ČNB měla ekonomika stoupnout o 4,2 procenta. „Celkově se vývoj klíčových domácích veličin od prognózy nevychyluje,“ dodal Rusnok.

„Stabilita úrokových sazeb ČNB je adekvátní reakcí jak na nedávný vývoj v ekonomice a na finančních trzích, tak v rámci nejistot spojených s pandemií a rozpočtovým vývojem,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Zvýšení úrokových sazeb očekává až v roce 2022. „K přitvrzení měnových podmínek v české ekonomice přispěje v roce 2021 silnější kurz koruny,“ dodal.

Ekonom Komerční banky Martin Gürtler upozornil, že prosincová jednání rady jsou většinou ve znamení zhodnocení aktuální ekonomické situace a jen výjimečně přinášejí změny v nastavení měnové politiky. Naposledy centrální bankéři měnili úrokové sazby na prosincovém jednání v roce 2009. „Vliv má i to, že s blížícím se koncem roku na korunovém trhu ubývá likvidita a neočekávaný zvrat ve vývoji měnové politiky by mohl vést k výraznějším výkyvům kurzu koruny,“ uvedl.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Rozhodnutí bylo jednomyslné

Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovalo ve čtvrtek všech sedm členů bankovní rady. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Řekl, že rizika ohledně dalšího odhadovaného vývoje ekonomiky jsou stále velmi výrazná. Patří mezi ně například uvolněná rozpočtová politika v následujících letech nebo možné zhoršení druhé vlny pandemie.

Mezi další rizika Rusnok zařadil odchod Británie z EU bez dohody nebo skladbu faktorů, které stojí za vývojem inflace v Česku i zahraničí.

„Se stávající prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem v průběhu příštího roku,“ uvedl dále Rusnok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 14 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled