Česká ekonomika loni dopadla hůř, než se čekalo

Praha - Hrubý domácí produkt podle Českého statistického úřadu vzrostl v roce 2008 pouze o 3,1 procenta místo původně odhadovaných 3,5 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku růst hrubého domácího produktu činil meziročně 0,7 procenta, ve srovnání s předchozím čtvrtletím však klesl o 0,9 procenta. Na vývoji české ekonomiky se v loňském roce podepsalo kromě krize také to, že se i před krizí nacházela již na sestupné dráze.

Vývoj tuzemské ekonomiky byl v průběhu roku poznamenán řadou výrazných změn, které vytvořily zcela odlišný obraz hospodářství. Podle předsedy Českého statistického úřadu Jana Fischera se jednalo přímo o „tektonické vrásnění“. „V prvních třech kvartálech zahraniční obchod a jeho výsledky jsou vlastně motorem ekonomického růstu, ve čtvrtém kvartále se stávají jeho brzdou,“ uvedl příklad otřesů Fischer. Podobné to bylo i v dalších odvětvích ekonomiky. Na konci roku již hospodářství táhlo jen odvětví obchodu a přidaná hodnota zemědělské produkce.

„Kdyby nebylo dobrých výsledků zemědělství a obchodu, mohlo to dopadnout hůř. Česko se i přes špatné výsledky exportu zařadilo po bok Polska a Slovenska - tedy mezi ekonomiky, které si na konci minulého roku udržely růst,“ řekl České televizi analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. 

Není se čemu divit

Ve srovnání s předchozími lety nejsou letošní výsledky příliš překvapivé. Sestupnou tendenci ekonomiky krize pouze urychlila. Úvrať konjunktury v České republice sahá do poloviny roku 2006. „Od té doby se dostáváme spíše na brzdnou dráhu. Ochabující tendence zasáhla českou ekonomiku ještě před náporem hospodářské krize,“ upozornil Fischer. Ocenil ale, že se i přes ochabující tempo nedostává česká ekonomika z rovnováhy ani vnitřní, ani zahraniční.

Česká republika si navíc vede poměrně dobře ve srovnání se zahraničím. I když hospodářský růst citelně ochabl, Česko narozdíl od jiných stále roste. „Ačkoli je dnešní výsledek na domácí poměry slabý, v mezinárodním porovnání to tak špatné není. Řada ekonomik je v důsledku finanční krize již v recesi a jiné do ní směřují. Například německá ekonomika klesla o 1,6 procenta, maďarská ekonomika již poklesla o 1 procento a celá EU klesla o 1,3 procenta,“ doplnil hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora.

Rok 2009 pro českou ekonomiku ve hvězdách

Velký otazník teď visí nad tím, jak moc bude světová krize na českou ekonomiku doléhat v příštích měsících. Firmy i státní úředníci netrpělivě čekají na čísla z prvních měsíců roku. Jenže ekonomové nechtějí dělat žádné prognózy, jsou opatrní, protože modely, podle kterých je dosud prováděli, přestaly během hospodářské krize fungovat a jsou nepřesné.

„Došlo opravdu ke strukturálnímu zlomu. A nefungují některé obvyklé mechanismy, například úvěrové kanály jsou výrazně méně průchodné než dříve. Takže cokoliv odhadovat je dnes velmi obtížné,“ přiznává analytik Patria Finance David Marek. Nikdo proto v současnosti neví, o kolik ekonomika zpomalí v letošním roce, přesto se i díky horším výsledkům z loňska zdá být stále více zřejmé, že ani Česko se recesi nevyhne.

  • Předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/730/72919.jpg
  • Hrubý domácí produkt ČR autor: ČT24, zdroj: ČSÚ http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/730/72929.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...