Češka by dal Klausovi za 90. léta jedničku, na privatizaci bank ale odvahu neměl

Praha - V devadesátých letech byla naše země mimořádně postátněná. Na 98 procent veškerého majetku bylo v rukou státu. Proto došlo k jednomu z největších přesunů majetku v dějinách republiky. Hledali se první, rychlí vlastníci, nikoli ti nejlepší. Podle Romana Češky, který stál v letech 1994–1998 v čele Fondu národního majetku, to ani jinak dělat nešlo. Kdyby se hledali ti odpovědní, hledali by se doteď. V čele privatizace stál momentálně odcházející prezident Václav Klaus - Češka by mu za jeho výkony v devadesátých letech dal jedničku s hvězdičkou i přesto, že na privatizaci bank politicky neměl odvahu.

Rozhovor s Romanem Češkou, který v letech 19941998 stál v čele Fondu národního majetku. Na řízení kuponové privatizace se podílel 9 let.

Jak to bylo s kuponovou privatizací

„To nejdůležitější, co jsme věděli, bylo to, že Česká republika byla mimořádně postátněná. Žádná jiná země na celém světě neměla takový podíl státního vlastnictví jako ČR. 98 procent všeho majetku včetně restaurací i tabákových trafik bylo v rukou státu. My jsme potřebovali nenechat to v rukou státu, protože neexistují žádné efektivní mechanismy, jak by stát tento majetek mohl spravovat.“

Hledali se první rychlí vlastníci

„Hledali jsme rychlý způsob, jak tento majetek předat do rukou zodpovědných vlastníků a vždycky jsme říkali, že hledáme první, rychlé vlastníky, nikoli ty nejlepší – ty nejlepší si musí najít trh. Kdybychom tehdy hledali odpovědné vlastníky, tak je hledáme doteď. To myslím naprosto vážně.“

V devadesátých letech si Klaus vedl dobře, na banky ale neměl odvahu

„Za devadesátá léta bych dal Václavu Klausovi jedničku podtrženou, protože transformace, kterou pomohl politicky prosadit, a i to, co pomohl vymyslet, bylo unikátní a vydařené. Jednou z chyb Václava Klause bylo, že neprivatizoval banky dříve, že k tomu neměl politickou odvahu. Tím by se předešlo řadě problémů, které nastaly.“

Zeman na privatizaci bank zásluhu neměl

„Když k privatizaci bank došlo, nebyla to zásluha pana Zemana, ale Tošovského vlády, která celý proces rozjela. Pan Zeman měl hlavní a jedinou zásluhu, že to nezastavil. Jestli on kritizoval - a na tom vybudoval celou svou politickou kariéru - a vytvrořil zdání, že celá republika je vytunelovaná, že se vybrali banky - to byla z velké části naprostá fáma. Jemu to politicky velmi prospělo dostat se k moci.“

Zeman konstruktivního Klause převálcoval

„Miloš Zeman jako opoziční politik Václava Klause naprosto převálcoval. On je nesmiřitelný kritik, používá bonmoty s naprostou lehkostí a Václav Klaus za celou svou politickou kariéru na to nenašel lék, protože on je svou povahou velice konstruktivní, on i když byl v opozici, tak se choval konstruktivně – vytvořil model, kdy faktickou opozicí nebyl.“

Odcházející prezident jako nositel silných názorů, ale i nešťastné amnestie

„Když nastoupil do funkce prezidenta, tak sem jím byl okouzlen. Začal velmi dobře. Když odchází, mé okouzlení trošku zmizelo, protože se mi zdá, že některé věci by měl řešit jiným způsobem. Amnestie byla aktem svévole. Obecně: Klaus byl výrazný, byl nositelem silných názorů, otevíral témata - to mu jistě historie dá k dobru.“

„Amnestie nicméně šťastný krok nebyla a určitě neplatí, že byla dělána pouze s jakýmsi teoretickým přístupem, protože pan Klaus sám včera řekl, že se zabýval agendou milostí 10 let, tzn. že celou řadu konktrétních kauz v hlavě měl a podle toho tvořil obecná kritéria. Jestli v tom hrály váhu osobnější zájmy, o tom bych spekulovat nechtěl.“

12 minut
Roman Češka o období privatizace i o úřadování Václava Klause
Zdroj: ČT24

O žádnou jinou knížku s podpisem Václava Klause nebyl takový zájem jako o tu s kupony. V roce 1991 si ji za tisícikorunu koupilo 8 a půl milionu lidí. I tehdejší federální ministr financí Václav Klaus. Kuponová privatizace byla nejprve opěvovaná, poté zatracovaná. Dozvuky jednoho z největších přesunů majetku v dějinách republiky pociťujeme dodnes. Rozdělovalo se státní jmění v hodnotě stovek miliard korun, na kterém se dalo zázračně zbohatnout.

„To aktivní rozhodování nás všech, vás, předpokládám, že už jste taky zaregistroval svou kuponovou knížku, to by začalo v polovině února,“ řekl redaktorovi tehdejší televize Václav Klaus 9. prosince 1991.

Kuponová privatizace - unikátní projekt, který z milionů Čechoslováků udělal akcionáře, a to přestože většinou vůbec neměli tušení, co to kapitálové trhy jsou. Podle autorů privatizace to byl nejlepší způsob, jak odstátnit firmy v zemi, kde mezi lidmi nebyl prakticky žádný kapitál. „Vzpomněli jsme si, že jako děti jsme znali ještě potravinové lístky, tak jsme si říkali: Lidi budou mít nějaké lístky, poukázky a ty za ty akcie budou moct vyměňovat,“ potvrdil i tehdejší ministr pro privatizaci Tomáš Ježek.

Proti tisícikorunám stál obrovský majetek

„Proti těm tisícikorunám násobeným počtem účastníků kuponové privatizace stojí neskonale, neskonale větší majetek,“ prohlásil v roce 1991 Klaus. Přesněji řečeno: 35 tisíc korun v akciích na jednu kuponovou knížku v první vlně privatizace. Ve druhé vlně, která už se týkala jen Čechů, 25 tisíc. Jenomže to si málokdo z lidí zvyklých na plánované hospodářství tehdy dokázal představit. A proto na začátku nebyl o kuponovou privatizaci zájem.

To ale brzy změnila masivní kampaň investičních fondů. A nejvíc heslo podnikatele Viktora Koženého, který sliboval jistotu desetinásobku. „Rádi bychom chtěli povědět, že se jedná o minimum, co našim akcionářům vyplatíme,“ tehdy řekl. Každý chtěl být poté držitelem investičních kuponů - tedy DIKem.

„Akcionáři, DIKové, mimochodem v ruštině dik znamená divoch, kteří neměli žádné zkušenosti (…) oni nemohli vůbec nic ovlivňovat a nakonec byli okradeni a radovali se z toho, že dostali třeba deset tisíc, ušlý zisk si ani nebyli schopni spočítat,“ komentoval Miloš Zeman.

Někteří ale nedostali zpět ani svoji tisícikorunu. Celkem se odhaduje, že při odstátňování 1 800 podniků zmizelo astronomických 50 miliard korun. Uprchlému Viktoru Koženému uložil loni soud 10 let za mnohamiliardový podvod s cennými papíry.

Přestože teď už kuponové knížky nemají žádnou cenu, v Česku je stále až jeden a půl milionu privatizačních účtů, ke kterým se dnes nikdo nehlásí. Účtů z doby, kdy se na poštách na tyhle knížky stály fronty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...