Češka by dal Klausovi za 90. léta jedničku, na privatizaci bank ale odvahu neměl

Praha - V devadesátých letech byla naše země mimořádně postátněná. Na 98 procent veškerého majetku bylo v rukou státu. Proto došlo k jednomu z největších přesunů majetku v dějinách republiky. Hledali se první, rychlí vlastníci, nikoli ti nejlepší. Podle Romana Češky, který stál v letech 1994–1998 v čele Fondu národního majetku, to ani jinak dělat nešlo. Kdyby se hledali ti odpovědní, hledali by se doteď. V čele privatizace stál momentálně odcházející prezident Václav Klaus - Češka by mu za jeho výkony v devadesátých letech dal jedničku s hvězdičkou i přesto, že na privatizaci bank politicky neměl odvahu.

Rozhovor s Romanem Češkou, který v letech 19941998 stál v čele Fondu národního majetku. Na řízení kuponové privatizace se podílel 9 let.

Jak to bylo s kuponovou privatizací

„To nejdůležitější, co jsme věděli, bylo to, že Česká republika byla mimořádně postátněná. Žádná jiná země na celém světě neměla takový podíl státního vlastnictví jako ČR. 98 procent všeho majetku včetně restaurací i tabákových trafik bylo v rukou státu. My jsme potřebovali nenechat to v rukou státu, protože neexistují žádné efektivní mechanismy, jak by stát tento majetek mohl spravovat.“

Hledali se první rychlí vlastníci

„Hledali jsme rychlý způsob, jak tento majetek předat do rukou zodpovědných vlastníků a vždycky jsme říkali, že hledáme první, rychlé vlastníky, nikoli ty nejlepší – ty nejlepší si musí najít trh. Kdybychom tehdy hledali odpovědné vlastníky, tak je hledáme doteď. To myslím naprosto vážně.“

V devadesátých letech si Klaus vedl dobře, na banky ale neměl odvahu

„Za devadesátá léta bych dal Václavu Klausovi jedničku podtrženou, protože transformace, kterou pomohl politicky prosadit, a i to, co pomohl vymyslet, bylo unikátní a vydařené. Jednou z chyb Václava Klause bylo, že neprivatizoval banky dříve, že k tomu neměl politickou odvahu. Tím by se předešlo řadě problémů, které nastaly.“

Zeman na privatizaci bank zásluhu neměl

„Když k privatizaci bank došlo, nebyla to zásluha pana Zemana, ale Tošovského vlády, která celý proces rozjela. Pan Zeman měl hlavní a jedinou zásluhu, že to nezastavil. Jestli on kritizoval - a na tom vybudoval celou svou politickou kariéru - a vytvrořil zdání, že celá republika je vytunelovaná, že se vybrali banky - to byla z velké části naprostá fáma. Jemu to politicky velmi prospělo dostat se k moci.“

Zeman konstruktivního Klause převálcoval

„Miloš Zeman jako opoziční politik Václava Klause naprosto převálcoval. On je nesmiřitelný kritik, používá bonmoty s naprostou lehkostí a Václav Klaus za celou svou politickou kariéru na to nenašel lék, protože on je svou povahou velice konstruktivní, on i když byl v opozici, tak se choval konstruktivně – vytvořil model, kdy faktickou opozicí nebyl.“

Odcházející prezident jako nositel silných názorů, ale i nešťastné amnestie

„Když nastoupil do funkce prezidenta, tak sem jím byl okouzlen. Začal velmi dobře. Když odchází, mé okouzlení trošku zmizelo, protože se mi zdá, že některé věci by měl řešit jiným způsobem. Amnestie byla aktem svévole. Obecně: Klaus byl výrazný, byl nositelem silných názorů, otevíral témata - to mu jistě historie dá k dobru.“

„Amnestie nicméně šťastný krok nebyla a určitě neplatí, že byla dělána pouze s jakýmsi teoretickým přístupem, protože pan Klaus sám včera řekl, že se zabýval agendou milostí 10 let, tzn. že celou řadu konktrétních kauz v hlavě měl a podle toho tvořil obecná kritéria. Jestli v tom hrály váhu osobnější zájmy, o tom bych spekulovat nechtěl.“

Nahrávám video
Roman Češka o období privatizace i o úřadování Václava Klause
Zdroj: ČT24

O žádnou jinou knížku s podpisem Václava Klause nebyl takový zájem jako o tu s kupony. V roce 1991 si ji za tisícikorunu koupilo 8 a půl milionu lidí. I tehdejší federální ministr financí Václav Klaus. Kuponová privatizace byla nejprve opěvovaná, poté zatracovaná. Dozvuky jednoho z největších přesunů majetku v dějinách republiky pociťujeme dodnes. Rozdělovalo se státní jmění v hodnotě stovek miliard korun, na kterém se dalo zázračně zbohatnout.

„To aktivní rozhodování nás všech, vás, předpokládám, že už jste taky zaregistroval svou kuponovou knížku, to by začalo v polovině února,“ řekl redaktorovi tehdejší televize Václav Klaus 9. prosince 1991.

Kuponová privatizace - unikátní projekt, který z milionů Čechoslováků udělal akcionáře, a to přestože většinou vůbec neměli tušení, co to kapitálové trhy jsou. Podle autorů privatizace to byl nejlepší způsob, jak odstátnit firmy v zemi, kde mezi lidmi nebyl prakticky žádný kapitál. „Vzpomněli jsme si, že jako děti jsme znali ještě potravinové lístky, tak jsme si říkali: Lidi budou mít nějaké lístky, poukázky a ty za ty akcie budou moct vyměňovat,“ potvrdil i tehdejší ministr pro privatizaci Tomáš Ježek.

Proti tisícikorunám stál obrovský majetek

„Proti těm tisícikorunám násobeným počtem účastníků kuponové privatizace stojí neskonale, neskonale větší majetek,“ prohlásil v roce 1991 Klaus. Přesněji řečeno: 35 tisíc korun v akciích na jednu kuponovou knížku v první vlně privatizace. Ve druhé vlně, která už se týkala jen Čechů, 25 tisíc. Jenomže to si málokdo z lidí zvyklých na plánované hospodářství tehdy dokázal představit. A proto na začátku nebyl o kuponovou privatizaci zájem.

To ale brzy změnila masivní kampaň investičních fondů. A nejvíc heslo podnikatele Viktora Koženého, který sliboval jistotu desetinásobku. „Rádi bychom chtěli povědět, že se jedná o minimum, co našim akcionářům vyplatíme,“ tehdy řekl. Každý chtěl být poté držitelem investičních kuponů - tedy DIKem.

„Akcionáři, DIKové, mimochodem v ruštině dik znamená divoch, kteří neměli žádné zkušenosti (…) oni nemohli vůbec nic ovlivňovat a nakonec byli okradeni a radovali se z toho, že dostali třeba deset tisíc, ušlý zisk si ani nebyli schopni spočítat,“ komentoval Miloš Zeman.

Někteří ale nedostali zpět ani svoji tisícikorunu. Celkem se odhaduje, že při odstátňování 1 800 podniků zmizelo astronomických 50 miliard korun. Uprchlému Viktoru Koženému uložil loni soud 10 let za mnohamiliardový podvod s cennými papíry.

Přestože teď už kuponové knížky nemají žádnou cenu, v Česku je stále až jeden a půl milionu privatizačních účtů, ke kterým se dnes nikdo nehlásí. Účtů z doby, kdy se na poštách na tyhle knížky stály fronty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šéfem České pošty se stal Richard Hodul

Generálním ředitelem České pošty v pondělí ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) jmenoval bývalého šéfa společnosti Tchibo pro střední a východní Evropu Richarda Hodula. Ve funkci jej schválila vládní Komise pro personální nominace.
15:10Aktualizovánopřed 17 mminutami

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 2 hhodinami

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily.
před 3 hhodinami

Češi schraňují mince doma, v oběhu jsou jich dvě a půl miliardy

V oběhu jsou zhruba dvě a půl miliardy kovových mincí českých korun. Za deset let jich podle centrální banky přibylo asi o třetinu. Z velké části je lidé hromadí doma. Míst, kde lze vyměnit mince za bankovky, je ale stále méně. Utratit vyšší obnos v mincích může být také problém.
před 8 hhodinami

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
včera v 14:47

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
včeraAktualizovánovčera v 11:36

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cestování během blízkovýchodní krize

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali současnou situaci kolem cestování během krize na Blízkém východě. Pozvání přijali výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber a generální ředitel skupiny Le Hotels Petr Lžičař. „Letenky se zdraží. Možná o pět až osm procent. Jenže zdražilo se i palivo na pumpě a jízda autem je nižší komfort, takže se zájem o letání nezmění,“ míní Veber. Lžičař označil vyjádření eurokomisaře pro energetiku, že se cestování zdraží až o 20 procent v případě cen letenek, za spekulaci. „Nemyslím, že zdražení letenek ovlivní chuť lidí vycestovat na dovolenou. Pokud by se to stalo, tak může být například pozitivní, že Češi budou preferovat tuzemskou dovolenou,“ dodal. Svůj pohled také přidal výkonný ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Diskusi moderovala Vanda Kofroňová a Hana Vorlíčková.
včera v 09:10
Načítání...