Praha - Češi neumějí zhodnotit své peníze. Více než třetinu jich nechávají ležet na běžných účtech s nicotným úrokem. Zarážející přitom je, že na spoření s podporou státu, tedy na stavebním spoření a penzijním připojištění, lze stále nadprůměrně vydělat. Právě to ale lidé podceňují a mnohdy ani tady nevyužívají všech možností, které se jim nabízí.
Češi si se spořením většinou nevědí rady a stát je motivuje čím dál míň. Za posledních pět let klesla podpora zhruba o 8 miliard korun. Zarážející přitom je, že na spoření se státem, tedy na stavebním a penzijním připojištění lze stále nadprůměrně vydělat, právě to ale lidé podceňují. „Maximální výši státní podpory využívá dneska jen každý druhý účastník stavebního spoření a dvanáct procent účastníků penzijního připojištění,“ uvedl Radek Urban, náměstek ministra financí.
Stát letos pošle do kapes lidí, kteří pravidelně spoří, 10 až 12 miliard korun. Tedy asi o čtvrtinu méně než loni. Není to ale jenom tím, že stát příspěvky snížil, je to rovněž proto, že Češi spoří méně. A hlavně - spořit stále neumějí. Největší příspěvek pro letošní rok na jednoho je 3 800 korun.
Kalousek: Český střádal je konzervativní
Přestože obliba stavebního spoření klesá, stále je to spolu s penzijním připojištěním nejoblíbenější forma střádání peněz. „Český střádal je konzervativní. Ano, chodí nerad do rizik, raději volí jistotu,“ komentoval ministr financí Miroslav Kalousek. To, že Češi mají se spořením problém, potvrdily i aktuální průzkumy. Zhruba třetinu peněz, které by jim mohly vydělávat, ukládají zejména na málo úročené běžné účty.
„Kdo chce i v příštím roce dosáhnout na maximální státní příspěvek, měl by v průběhu letošního roku udělat navýšení letošního penzijního připojištění,“ doporučuje Jan Šimek, analytik Broker Consulting. Teď na ně stát přispívá maximálně 150 korun měsíčně. Dostane je ale jen ten, kdo si na účet u penzijního fondu každý měsíc pošle alespoň 500 korun. Od příštího roku bude nutné kvůli maximální státní podpoře spořit alespoň tisícovku. Za to ale dostane střádající od státu víc, tedy 230 korun.
Evropané umí spořit lépe
Oproti Evropě máme co dohánět. Na západ od nás lidé přijali odpovědnost sami za sebe a uvažují, jak sami sebe zajistit. Posun ve vnímání spoření ale můžeme pozorovat i v Česku. „Rozdíl tam určitě je, zejména v motivaci. Zatímco dříve jsme neměli potřebu šetřit, protože jsme cítili, že je o nás postaráno ze strany státu, tak teď si čím dál tím více lidí uvědomuje, že se budou muset o sebe postarat sami,“ komentovala Miroslava Ottová, ředitelka výzkumu Factum Invento.
Češi mají na svých účtech uloženy asi dva biliony korun. Výše úspor českých domácností se tak za 8 let téměř zdvojnásobila. Na běžných účtech pak mají průměrně 100 tisíc korun.
Kromě těch, kteří spořit neumí, přibylo podle expertů těch, kteří dřív spořili, a teď už jim na to nezbývá. Víc než dvě třetiny v průzkumech přiznávají, že s penězi stěží vystačí. Naopak pětina domácností už víc spořit ani nechce a tvrdí, že pro ně bude lepší, když peníze raději ihned utratí.
Propočet ministerstva financí uvádí, že pokud by Češi využili u stavebního spoření maximální výše státní podpory, byly by nároky ve státním rozpočtu dvojnásobné - tedy dalších zhruba pět miliard korun.
