Češi jsou letos víc nemocní než loni. Jen od ledna do září byli dohromady v pracovní neschopnosti víc než 50 milionů dní. Vyplývá to z aktuálních údajů České správy sociálního zabezpečení. V průměru jsou lidé na takzvané neschopence 43 a půl dne a přibližně každého desátého nemocného navštívili kontroloři sociální správy. Více než dvěma a půl tisícům lidí však nemocenskou dávku kvůli porušování podmínek pracovní neschopnosti snížili nebo odňali.
Velkou vizitu mají v rehabilitačním centru RN Beroun třikrát týdně. Lidé se tu nejčastěji léčí po operacích velkých kloubů nebo páteře, mrtvicích nebo po úrazech. Na klinice se nyní léčí 140 pacientů. Zhruba polovina z nich je v pracovní neschopnosti. „Přibývá pacientů s bolestmi páteře, ale i sportovních úrazů v souvislosti s některými adrenalinovými sporty, jako s bruslením, s paraglidingem,“ konstatuje primář rehabilitačního centra RN Beroun Ondřej Horáček.
Právě potíže s pohybem patří mezi nejčastější důvody pracovní neschopnosti, hned vedle nemocí dýchacího ústrojí. Průměrně trvá taková dočasná pracovní neschopnost 42 dnů. A při ní se stonající takzvaně na neschopenku má zdržovat na adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři, připomíná mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.
Lidí v pracovní neschopnosti letos přibylo. A stát má i vyšší výdaje na nemocenské dávky. Jen za první pololetí je to zhruba o osm set milionů víc než loni. Lékaři ale potvrzují, že běžné nachlazení se většinou nejdřív snaží lidé vyléčit sami.
„Teprve když po dvou, třech dnech léčba nezabírá, tak jdou k lékaři,“ říká praktická lékařka Hana Procházková, do jejíž ordinace dochází na ošetření hlavně zaměstnanci strojírenských firem. Třeba svářeči, kováři nebo jeřábníci.
Právě lidé v průmyslu si nejčastěji přivodí úraz v zaměstnání. Rizikovější je například i práce v dopravě nebo ve skladech.
