Praha – Populace stárne, a proto Česko potřebuje penzijní reformu. Jenže pomůže samotný fakt, že si budou lidé spořit na individuální účty tomu, aby byl v penzijním systému dostatek peněz na výplatu důchodů? Nad tím se vznáší otazník. Češi totiž nyní chodí do penze v průměru dříve, než je obvyklé v celé řadě dalších evropských zemí, a to i přesto, že jim mnohdy nevznikne nárok na plnou penzi. Mnohem častěji v porovnání se západní Evropou využívají také invalidních důchodů. Z průzkumu evropského projektu SHARE vyplynulo, že na vině přitom není ani tak jejich zdravotní stav, ale spíš štědrost systému, který je nedostatečně motivuje k tomu, aby pracovali co nejdéle.
Věk odchodu do penze v ČR se prodlužuje. Muži mohli v roce 2010 odejít do penze v 62 letech, bezdětné ženy v 60. S počtem vychovaných dětí se věk, kdy mohou ženy odejít do důchodu, snižuje. S jedním dítětem zhruba na 59 let, se dvěma na 58 let. Stát ale stále nabízí lidem možnost odejít i do předčasného důchodu a tu Češi hojně využívají, i když jim to snižuje penzi, kterou budou pobírat.
Jaroslav Vostatek, ekonom Vysoké školy finanční a správní
„Například ve Švédsku lidé mohou jít v základním pilíři do penze už v 61 letech, ale nechodí. Prostě měli by malý důchod, takže z tohoto hlediska chtějí dělat, mohou dělat déle.“
Z průzkumu evropského projektu SHARE vyplynulo, že Češi odcházejí do důchodu v průměru už v 57 letech, což je v porovnání s ostatními evropskými zeměmi poměrně brzy. Například ve Francii, která až do loňského zvýšení věku pro odchod do důchodu patřila k zemím s nejmírnějšími podmínkami v oblasti důchodů, odcházejí lidé do penze v průměru v 60 letech. Nejpozději odcházejí lidé do penze v severských zemích – ve Švédsku v 62 letech, v Dánsku dokonce v 63 letech. Podobně je na tom i Švýcarsko, kde lidé v průměru pracují také až do 63 let.
Podle průzkumu SHARE není na vině brzkého odchodu do důchodu ani tak špatné zdraví populace, ale spíše štědrost systému. V daleko větší míře v porovnání se zahraničím Češi odcházejí do invalidního důchodu, v populaci 50 až 64 let v něm je přes 12 procent obyvatel, například ve Francii je to jen 1,7 procenta obyvatel. V Německu je to 6,5 procenta populace ve věku 50 až 64 let, zdravotní stav populace ve všech třech zemích je přitom zhruba srovnatelný.
Věk dožití se prodlužuje, v penzi tak lidé zůstávají déle
Dnes připadá v Česku na jednoho důchodce 1,8 ekonomicky aktivních lidí, tedy těch, kteří pracují a platí sociální pojištění. Už nyní přitom vystoupal schodek v penzijním systém, tj. rozdíl mezi sumou, kterou pracující odvedou na penze a která je tedy k dispozici na financování penzí současných důchodců, a sumou, jež se stát zavázal součastným důchodcům vyplatit, zhruba na 30 miliard korun. Situace se přitom bude podle predikcí Českého statistického úřadu zhoršovat. V roce 2050 už bude připadat na jednoho důchodce jen 1,2 pracujících. V penzijním systému tak bude chybět stále více a více peněz.
Lidé by přitom mohli odcházet do penze později. Prodlužuje se totiž předpokládaný věk dožití, pokud by tedy lidé odcházeli do penze později, stráví v ní pravděpodobně podobnou dobu jako při současném dřívějším odchodu do důchodu. Podle demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2050 žít v České republice přibližně půl milionu občanů ve věku 85 let a starších, zatímco v roce 2007 to bylo jen necelých 125 tisíc. Naděje dožití při narození bude v roce 2050 činit 78,9 let pro muže a 84,5 pro ženy oproti 73,7 let pro muže a 79,9 let pro ženy v roce 2007.
