Kremnica - Vysoká cena zlata vrací jeho těžbu i tam, kde nad ní dávno zlomili hůl. Cena osmnácti set amerických dolarů za unci zvyšuje význam i malých ložisek. Jedním z nich je třeba slovenská Kremnica, firmy tady chystají oživení těžby. Místní se ale na příslib zlaté horečky příliš netváří.
Stočtyřicetikilogramová cihla symbolizuje roční produkci zlata v Kremnici v éře největšího rozmachu. Rudy plné třpytivého kovu jsou dnes již minulostí, stále je ho ale dost, aby lákalo novodobé zlatokopy. V podzemí kremnického okolí se podle odhadů nachází 25 až 38 tun zlata, jeho těžba by byla ale náročná a nákladná. Při dnešní vysoké ceně zlata má však toto ložisko stále velikou hodnotu. „Na straně státu se dá odhadnout pozitivní ekonomický efekt někde okolo jedné miliardy,“ odhaduje geolog Jaroslav Lexa.
Zisky z rudy by připadly především těžební společnosti, s městem se dělit nemusí. Ovšem následky těžby, která by se z dolů přesunula na povrch, by museli nést Kremničané. „Cestovní ruch by šel dolů, lidé by zde asi nechtěli žít, jakmile by začali odcházet, ceny nemovitostí by okamžitě klesly k nule a vlastně všichni Kremničané by zchudli,“ říká primátorka města Zuzana Balážová. Místní aktivista Luboš Kurth přisuzuje již šest let probíhající „cirkus“ za důsledek špatné legislativy. „Kdybychom měli legislativu jako Rakousko nebo Česká republika, tak žádný problém nemáme,“ dodává. Ministerstvo hospodářství ale žádné změny nepřipravuje.
Stroje se tak v Kremnici nezastaví ani v noci, vzorky mají ukázat, kde se zlato nachází. Těžařská společnost zároveň hledá způsob, jak ho z rudy získat. Nebezpečné kyanidové loužení se městu podařilo zastavit, horníci to ale nevzdávají a věří, že si cestu ke zlatu nakonec prorazí. „Určitě se zde těžit bude, protože tyto zásoby zde jsou pro Slovenskou republiku tak významné, že jednou to rozhodnutí přijde,“ míní jednatel společnosti Kremnica Gold Mining Dušan Roob.
