Cena americké ropy posunula včerejší rekord

New York - Cena americké ropy se dnes vrátila nad psychologicky významnou hranici 100 dolarů za barel a posunula své maximum z úterních 100,10 USD na 100,40 USD. Poté cena suroviny opět na chvíli klesla. Obchodování je rozkolísané před čtvrteční zprávou o vývoji zásob ropy a ropných produktů ve Spojených státech za uplynulý týden.

Rekordu dosáhl v New Yorku kontrakt s březnovou dodávkou, s nímž se dnes ale přestane obchodovat. Po dosažení maxima jeho cena klesla na 100,13 USD. Dubnový kontrakt, který ve čtvrtek převezme jeho přední pozici, klesl o 40 centů na 99,30 dolaru. Ropa Brent v Londýně oslabila o 55 centů na 98,01 USD.     

Trhy s energiemi dnes kopírují obchodování s akciemi na Wall Street. Akcie po počátečním poklesu vzrostly, protože investoři přehodnotili předchozí zprávy o inflaci a stavu trhu s bydlením. „Je to, jako by byly akciový a ropný trh v tandemu,“ konstatoval analytik chicagské společnosti Alaron Trading.    

Čeští analytici se ale domnívají, že ropa rekordní hodnoty brzy opustí a její cena opět klesne. „Mohlo by přijít několik dobrých zpráv, mezi nimi i zpráva o navýšení amerických strategických zásob ropy a jejích derivátů,“ informoval ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová. Z delšího pohledu je podle ní však třeba počítat se zdražováním. Cena strategické suroviny bude letos v průměru vyšší než v roce 2007. „Během tohoto roku podle nás cena ropy Brent pokoří hranici 110 dolarů za barel,“ varovala Šichtařová.     

Analytik Cyrrus Jan Procházka naopak pro letošek neočekává nijak dramatický růst cen. Ten by podle něj mohlo vyvolat pouze další oslabování amerického dolaru. „Globální poptávka se zdá být stabilní,“ uvedl. Důvodem rekordních cen v posledních dnech jsou podle něj jen krátkodobé šoky.    

Ropa láme jeden rekord za druhým již téměř 10 let. Ještě v roce 1998 se jeden barel prodával za zhruba 10 dolarů. Teprve v roce 2004 přesáhla cena suroviny 50 dolarů. Zdražování se poté začalo zrychlovat. Loni padly mety 80 a 90 dolarů, nyní je na řadě rovná stovka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 12 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 19 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 21 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
27. 4. 2026Aktualizováno27. 4. 2026
Načítání...