Čechy odrazuje od nákupu biopotravin jejich cena

Praha - Sedmnáct procent Čechů nikdy nevyzkoušelo biopotraviny, a vyzkoušet je ani nechce. Kilogram kuřecího masa totiž může v obchodě stát 50 korun, nebo taky 200 korun v případě kuřete z biochovu. Právě vysoká cena biovýrobků často od jejich nákupu odrazuje. Pravidelně je kupují jen 4 procenta Čechů, více než třetina lidí je koupí jen občas. Ročně se za biopotraviny utratí více než miliardu a půl. Vyplývá to z posledního průzkumu společnosti KPMG.

Slepice z bio chovu dostávají výrazně dražší krmení než slepice z klasických chovů. A rozdíl je také v životním prostoru každé slepice. Na farmě pana Hanáka, jehož vejce mají nálepku BIO, má každá z nich zhruba čtyřikrát více místa. „Jde o to, aby byly dodrženy základní podmínky. Aby ta slepice mohla hrabat, mohla si hledat, musí se mít kde popelit,“ říká chovatel z Brna. Vejce jsou ale také třikrát dražší než ta běžně prodávaná - jedno se v obchodech prodává za 9 korun.

Právě u vajec a kuřecího masa je cenový rozdíl mezi bio kvalitou a běžnými potravinami největší. Zatímco jeden kilogram chlazeného kuřete vyjde na necelých 80 korun, v případě bio kuřete ceny běžně přesahují 200 korun. „V konvenčním zemědělství kuře roste maximálně třicet dní, zatímco v ekologickém se chová i 80 dní. Navíc musíte používat ekologické krmivo, které je dražší,“ říká Kateřina Nesrstová ze Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO.

V obchodech vypovídají o podmínkách chovu číslice na vejcích. Jedničkou jsou značena vejce od slepic z volného výběhu, dvojkou z hal, trojkou z klecí. Bio vejce mají nulu. Rozdílná je však nejen jejich cena, ale i velikost a při zpracování i barva. „Pokud budeme mít těsto bledé, je to vajíčko z klecového chovu, i když žloutek byl krásně žlutý,“ tvrdí brněnský farmář.

Biopotraviny mají stabilní okruh zákazníků

Menší rozdíly jsou u mléčných výrobků. Třeba bio máslo je ale stále o polovinu dražší než to klasické. Jogurty se však už prodávají zhruba za stejnou cenu. Bio produkty jsou v akčních nabídkách ale jen velmi málo. „Biopotraviny mají relativně stabilní okruh zákazníků, takže se dá říct, že ten zájem je stabilní,“ říká mluvčí Tesca Jiří Mareček.

Navíc zcela jiné ceny jsou v hypermarketech a přímo u farmářů. Přesto je právě vysoká cena těchto potravin hlavní důvod toho, proč je podle posledního průzkumu společnosti KPMG pravidelně kupují jen 4 procenta Čechů a 17 procent lidí je nikdy nevyzkoušelo a ani je vyzkoušet nechce.

Nahrávám video
Reportáž Barbory Telferové a Zuzany Luňákové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci celý den rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 11 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
včera v 20:21

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...