Praha – Už jen do úterý mají podnikatelé a zaměstnanci, za něž nepodává daňové přiznání firma, čas na to, aby finančnímu úřadu doručili „růžový formulář“ a zaplatili daň z příjmu. Pokud to neudělají, čekají na ně pokuty. Neukázněného poplatníka tak může nedodržení zákonného termínu přijít i na stovky tisíc korun.
Daňové přiznání musí podat podnikatelé v případě, že jejich roční výdělek za uplynulý rok přesáhl 15 tisíc korun nebo pokud jsou ve ztrátě. Za zaměstnance obvykle podává daňové přiznání jejich zaměstnavatel. Pokud však měli ještě vedlejší příjem přesahující 6 tisíc korun nebo státu zaplatili alespoň jednu zálohu na solidární daň, musí i zaměstnanci zamířit na finanční úřad sami.
Termín pro podání daňového přiznání sice zákon stanovuje na 1. dubna, berní úředníci ale bývají shovívaví. Během pěti pracovních dní po termínu ještě můžete růžový formulář podat, aniž byste se museli bát sankcí. Penále za zpoždění začne nabíhat až od šestého pracovního dne, letos tedy od 9. dubna.
Za každý den prodlení s podáním daňového přiznání pak neukázněný poplatník zaplatí 0,05 % z výše daně, kterou měl odvést s tím, že pokuta může vystoupat až na 300 tisíc korun. Souběžně s tím nabíhá ještě úrok z nezaplacené daně. Ten ministerstvo financí stanovilo na 14,05 % za rok. Budete-li s placením daní v prodlení kratší dobu, rozpočítá se sazba na dny.
Nemáte peníze? Domluvte se s úředníky předem
„Pokud poplatník nemá peníze, může požádat o posečkání s placením. Po tuto dobu je mu to také úročeno, a to repo sazbou ČNB plus 7 % (tedy 7,05 % - pozn. red.),“ poradil v Hyde Parku ČT24 člen prezidia komory daňových poradců Jiří Nesrovnal. I tomu je ale možné zabránit. „Tady doporučuji najmout si daňového poradce a posunout si termín pro podání přiznání (a placení daně) o tři měsíce,“ dodal.
V krajním případě termín posunou i sami berní úředníci. Poplatník k tomu ale musí mít pádný důvod. „Tímto závažným důvodem může být například nemoc nebo závažná osobní situace daňového subjektu. Správce daně posuzuje vždy v konkrétním případě konkrétní okolnosti, na základě žádosti daňového subjektu,“ upřesnila mluvčí pražského finančního úřadu Miroslava Bardonková. Žádat je ale třeba předem. Už naběhlé penále totiž úředníci odpustit nemohou.
Když finanční úřad zjistí, že jste přiznání nepodali, vyzve vás k nápravě. Promlčecí lhůta v tomto případě činí tři roky. Nereagovat na výzvu se přitom nemusí vyplatit. „Když daňový poplatník nepodá daňové přiznání ani po výzvě, může správce daně přikročit k doměření daně pomocí pomůcek, což je situace, kdy daňová povinnost může být i vyšší, než kdyby si daňový poplatník spočetl přiznání sám,“ varoval Nesrovnal.
Pozor na kontroly
I když jste daňové přiznání podali včas, nemůžete na daně úplně zapomenout a vyhodit stohy dokumentů, které jste při výpočtu daní používali, do sběru. Počítat je potřeba také s daňovou kontrolou. „Pro případnou kontrolu musíte mít veškeré doklady k prokázání toho, co v daňovém přiznání tvrdíte. Dám příklad: pokud budu v daňovém přiznání tvrdit, že jsem koupil počítač a ten počítač si dávám do nákladů buď přímo, nebo prostřednictvím daňových odpisů, musím finančnímu úřadu umět prokázat, že jsem ten počítač koupil. A když na to přijde, musím umět prokázat, že počítač existuje a je používán pro konkrétní podnikání,“ popsal Nesrovnal.
Kontrol se musí bát hlavně podnikatelé registrováni na menších městech. Podle žebříčku společnosti e-office Czech Republic chodí berní úředníci na kontrolu nejčastěji v Mnichově Hradišti – tam musí podnikatelé s jejich návštěvou počítat v průměru jednou za devět let. Naopak mizivou šanci, že někdo přijde prověřit jejich finance, mají poplatníci se sídlem v Praze 2. Na ně totiž kontrola přijde v průměru jednou za 191 let.
