Bývalí eurokomisaři dostávají tučné odchodné, i když už mají jinou práci

Brusel - Bývalí eurokomisaři prý dostávají tučné odchodné i dlouho poté, co svůj post v Evropské komisi opustili a našli si nové výnosné funkce. Někteří dokonce pracují pro jiné evropské instituce. Podle zjištění německého deníku Financial Times Deutschland (FTD) pobírá 17 takových exkomisařů nejméně 96 tisíc eur ročně, tedy každý přes 2,3 milionu korun. O bývalém komisaři Vladimíru Špidlovi se list výslovně nezmiňuje.

Překlenovací příspěvky mají ze své podstaty vysloužilým komisařům především usnadnit návrat do běžného života během období, kdy si hledají novou práci. Mnozí z nich se ale velmi rychle uplatní jako dobře placení politici nebo lobbisté.

Bývalí komisaři mají nárok na „přechodné“ ve výši 40 až 65 procent jejich základního platu v Evropské komisi. Ten přesahuje 20 tisíc eur měsíčně. Tyto peníze pobírají po dobu tří let. „Bývalým komisařům to má pomoci při přechodu na pracovní trh,“ zdůvodňuje vyplácení odchodného Evropská komise.

Jenže řada eurokomisařů dostává odchodné i přesto, že už má novou práci. To je mimo jiné příklad bývalého komisaře pro vnitřní trh, Ira Charlieho McCreevyho. Ten se krátce po odchodu z komise uplatnil v dozorčí radě nízkonákladové společnosti Ryanair, za což údajně dostává až 47 tisíc eur ročně. K tomu ale pobírá od EU odchodné, které podle propočtů FTD činí zhruba 11 tisíc eur měsíčně.

Bývalý eurokomisař pro rybolov Joe Borg dostává stejnou sumu, ačkoli pracuje pro bruselskou lobbistickou agenturu Fipra. Borg informace potvrdil, naopak McCreevy prý na opakované dotazy nereagoval. Je ale na seznamu příjemců odchodného.

Pro Brusel je toto téma velmi citlivé. Nevládní organizace už dlouho upozorňují na nebezpečí střetu zájmů, jestliže komisaři hned po opuštění úřadu odcházejí do firem. Naposledy tak vyvolal údiv bývalý eurokomisař z Německa Günter Verheugen, který si založil lobbistickou agenturu. To, že bývalí komisaři při nové práci navíc ještě dostávají odchodné, je přitom nová informace.

Kritici EU jsou zděšeni. Zatímco zmíněný Verheugen se spokojil s důchodem, vylepšují si údajně odstupným příjmy dva bývalí eurokomisaři, kteří jsou nyní ve vrcholných politických funkcích: litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová a italský ministr zahraničí Franco Frattini.

Zvlášť absurdní je pobírání odchodného u Polky Danuty Hübnerové a Belgičana Louise Michela, kteří jsou nyní poslanci Evropského parlamentu. Hübnerová vzkázala, že každý bývalý komisař má na odchodné nárok. Oba případy jsou v pořádku i podle právní služby Evropské komise.

  • Charlie McCreevy autor: http://ec.europa.eu/, zdroj: http://ec.europa.eu/ http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/408/40768.jpg
  • Günter Verheugen autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/862/86144.jpg
  • Danuta Hübnerová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/820/81940.jpg
  • Franco Frattini autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/124/12366.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 14 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 20 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...