Frankfurt/Brusel – Německá centrální banka odmítá výzvy, aby pomohla financovat záchranu eurozóny. Šéf Deutsche Bundesbank Jens Weidmann tak udělal čáru přes rozpočet několika světovým politikům, kteří v minulých dnech naznačovali, aby si Evropa z problémů pomohla sama. Weidmann se naopak přiklonil na stranu kancléřky Angely Merkelové a nápad pokračovat v tištění peněz označil za sladký jed.
K posílení role evropských centrálních bank eurozónu vyzvali například britský premiér David Cameron, americký prezident Barack Obama či ruský premiér Vladimir Putin. Evropská centrální banka (ECB) by podle nich měla slabé zadlužené země podpořit. Některé zdroje v Německu uvádějí, že Weidmann se na schůzce nejdůležitějších zemí skupiny G20 minulý týden dostal do sporu s německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem kvůli návrhu využít k záchraně eura zlaté rezervy jednotlivých členských zemí. Ze stejného důvodu se Weidmann údajně nepohodl také s lidmi z ECB.
Merkelová ale zástupcům G20 nakonec řekla, že Bundesbanka je nezávislou institucí, a proto kancléřka takový návrh nemůže podpořit. Šéf Bundesbanky podle agentury Reuters její postoj ocenil a názor svého ústavu dal dnes jasně najevo.
Jednání Ecofinu ovoce nepřineslo
V Bruselu dnes rovněž zasedli ministři financí sedmadvacítky, aby projednali návrh na rozšíření stávajícího záchranného balíku evropské stability. Formálně přijali legislativní balíček, který má zabránit opakování současných dluhových problémů v budoucnu. Dále přijali závěry týkající se 17. konference o klimatických změnách.
Země uznaly potřebu vyšší koordinace, ale neví jak na to
Diskuse Ecofinu byly bouřlivé a na mnoha tématech se ministři neshodli. Většina zemí uznala potřebu vyššího stupně koordinace co se týče screeningu státní pomoci a koordinace dohledu nad makroekonomickými nevyváženostmi s jejich bodovým hodnocením. Diskutovalo se o dani z finančních transakcí, ale nebyla nalezena nejmenší shoda, stejně jako u směrnice o energetickém zdanění. Ministři apelovali na pracovní skupiny, aby rozdílné názory zapracovali do dalších návrhů.
Před evropskými ministry financí stojí nelehký úkol, protože musejí co nejrychleji najít cestu, jak nejmíň zčtyřnásobit záchranný evropský fond. Po Řecku se totiž propadá do dluhové krize také Itálie a až se ze současného záchranného fondu vyplatí slíbené balíky pomoci, zbude v něm příliš málo, aby mohl v případě potřeby zachránit Itálii, která je třetí největší ekonomikou eurozóny.
Podle eurokomisaře pro ekonomiku a měnu Olliho Rehna je teď zásadně důležité, aby Itálie dodržela své fiskální cíle, zajistila jejich splnění a zintenzivnila strukturální reformy, které posílí růst a tvorbu pracovních míst. Vládu premiéra Berlusconiho ale čeká hlasování o rozpočtu v parlamentu, kde ji přeběhlíci oslabili. Budoucí vývoj tak není zcela jasný.
Marie Fekterová, rakouská ministryně financí
„Itálie ví, že vzhledem k velikosti země, nemůže doufat ve vnější pomoc. To je důvod, proč Itálie v tuto chvíli vynakládá takové úsilí.“
Evropští ministři také nadále zdůrazňují, že ani Řecko teď nemůže v utahování opasku polevit a musí zajistit, že to, co slíbilo, splní. Evropští ministři však mají i tak dost starostí. Myšlenku několikanásobně zvětšeného záchranného fondu mnoho z nich totiž podporuje. Najít ale někoho mimo členské země, kdo to zaplatí, bude úkol na dlouhou dobu.
