Brusel svolil k tomu, aby Česko pomohlo propuštěným horníkům

Brusel - Evropská komise schválila státní pomoc při uzavírání Dolu Paskov. Podle závěru komisařů to není v rozporu s pravidly o státní podpoře. Vláda se loni v červnu s majitelem dolu OKD dohodla, že těžba ve ztrátovém dole poběží do konce roku 2017 a kabinet zaplatí 600 milionů korun na sociální programy horníků. Společnost zároveň oznámila, že během letošního roku u ní skončí zhruba 1 600 lidí. Týká se to například osob z externích dodavatelských firem nebo lidí, kteří odejdou kvůli důchodu či ze zdravotních důvodů.

Loňskou dohodu o podpoře podepsal ministr průmyslu Jan Mládek se zástupci OKD a její mateřské společnosti New World Resources (NWR). Komise byla o plánu informována loni v září. Nyní uznala, že cílem podpory je usnadnit proces uzavírání a poskytnout finanční pomoc pracovníkům dolu.

Margrethe Vestagerová, eurokomisařka pro hospodářskou soutěž 

„Nekonkurenceschopné uhelné doly nelze držet v chodu donekonečna prostřednictvím státní podpory, ale komise a členské státy dokážou najít způsob, jak pomoci horníkům tento nelehký přechod překonat.“

Z veřejných peněz má být v souvislosti s Dolem Paskov financováno například jednorázové odstupné pracovníkům, kteří přijdou o zaměstnání, a odškodnění těch zaměstnanců, již byli při práci v dole vystaveni zdravotním rizikům.

7 minut
Mluvčí OKD: Paskov má nyní 1 800 vlastních zaměstnanců. Ty nepropustíme
Zdroj: ČT24

Zaměstnanci, kteří budou propuštěni z organizačních důvodů, dostanou odstupné ve výši šesti měsíčních platů. Podle Síbrta půjde o pracovníky napříč všemi doly i profesemi. Hornické odbory chtějí, aby se snižování stavu týkalo hlavně zaměstnanců z ciziny. Zaměstnávají je především dodavatelské firmy.

  • OKD má nyní zhruba 11 tisíc vlastních zaměstnanců, další 3 000 lidí zaměstnávají dodavatelské firmy. Moravskoslezský kraj patří k regionům s nejvyšší nezaměstnaností v zemi, na konci ledna tam bylo bez práce přes 85 tisíc lidí a podíl nezaměstnaných činil deset procent.
Evropská unie
Zdroj: ČTK/APA/Georg Hochmuth

„Předpokládal jsem, že to musí projít, jinak by to zdravý rozum nebral,“ prohlásil předseda hornických odborů OKD Jaromír Pytlík. Podle něj je ale uvolnění peněz vázáno právě řadou podmínek a v tuto chvíli to tak pro zaměstnance faktickou záruku finanční podpory neznamená. Domnívá se však, že ani zamýšlených 600 milionů korun není dostačujících: „Hodnotím to jako velmi velmi málo, protože to jenom trošičku zmírní bolesti, které vzniknou.“ Podle něj například polští horníci mají nastaveny podstatně výhodnější podmínky.

Rozhodující bude rok 2017

Dle dohody mezi provozovatelem dolu a vládou bude firma udržovat do roku 2017 minimální průměrný počet 1 800 kmenových zaměstnanců dolu. V roce 2017 se pak počet zaměstnanců může snížit na 1 600. OKD se však může rozhodnout provozovat důl i po roce 2017.

  • Dohoda bude neplatná, pokud by podle mezinárodních srovnávacích standardů od 1. července 2014 do 31. prosince 2017 po tři po sobě následující čtvrtletí klesla cena uhlí pod 110 dolarů za tunu. A pozbývá platnosti i v případě, že čistý zisk dolu bude v průběhu nejméně čtyř po sobě následujících čtvrtletí v součtu kladný.

Uzavření Dolu Paskov oznámila firma OKD v září 2013. Zástupci firmy tehdy sdělili, že ponese-li náklady útlumu jen OKD, zavře důl k 31. prosinci 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...