Štrasburk/Brusel - Evropský parlament dnes schválil balík opatření pro boj s krizí a pro předcházení jejímu opakování v budoucnu. Jde především o zpřísnění rozpočtových pravidel - mimo jiné o snažší uvalování sankcí vůči zemím porušujícím dohodnuté normy. Součástí balíku je i možnost, aby unie potrestala sankcemi země, které zveřejňují zkreslená data o své ekonomice. Finální podoba opatření vznikala více než rok.
Dnešní schválení se očekávalo, protože zákonodárci se už před časem shodli na kompromisní podobě opatření. Díky balíčku by mělo být zejména možné rychleji a snadněji trestat rozpočtové hříšníky v EU.
Unie se do značné míry shoduje, že jedním z důvodů současné vážné situace je neodpovědná politika členských zemí. Problém byl také s tím, že unie sice měla určitá pravidla, ale vázlo jejich vynucování. To by se nyní mělo změnit.
„Sankční mechanismus je v současnosti prakticky bezzubý, neboť vyžaduje souhlas členských států včetně těch, na které sankce dopadá,“ podotkl k tomu lidovecký europoslanec Jan Březina. Ten také připomněl, že právě díky tomu se Německo s Francií před lety vyhnuly sankcím kvůli překročení rozpočtového deficitu. „Nově budou sankce uložené komisí platit automaticky s výjimkou případu, kdy se proti nim vysloví většina členských států.“
Naopak sociální demokrat Pavel Poc poukázal na to, že socialisté hlasovali proti. „Návrh není nic jiného než znárodnění ztrát po privatizaci zisků,“ podotkl. Poc dále zdůraznil, že v zemích, které zavedly jen tvrdé škrty, se prudce zvýšila nezaměstnanost, zejména pak u mladých lidí. „Pouhé šetření bez vize růstu evidentně odrazuje investory a brzdí růst. To není ta správná cesta k ekonomické obnově Evropy,“ dodal.
Sankce až 0,2 procenta HDP za lživá makrodata
Balíček počítá například s tím, že bude moci uvalit vůči zemím porušujícím pravidla finanční sankce. Třeba v případě, že státy budou poskytovat nepravdivá či zmanipulovaná makroekonomická data, by sankce mohla činit 0,2 procent hrubého domácího produktu.
Podobná sankce bude moci být použita i pro ty země, které nebudou splňovat například pravidla, že schodek rozpočtu by měl být maximálně do výše tří procent HDP a zadlužení do výše 60 procent HDP. Balík také posiluje makroekonomický dohled a Brusel by díky němu měl mít přístup k různým údajům, aby mohl poměřovat nerovnosti mezi různými státy, například o vývoji na realitním trhu či zahraničním obchodu.
Podle českého občanského demokrata Ivo Strejčka je schválený balíček „směsicí zbožných přání a nerealistických očekávání“. „Představa, že státy, které po léta nedodržovaly pravidla, je najednou začnou dodržovat, je mylná. Stejně jako zvolená metoda řešení, tedy odebrání možnosti rozhodovat o hospodářské politice členským státům ve prospěch Evropské komise v naivní víře, že ta vše zázračně vyřeší. Toto řešení narazí na neochotu národních vlád a kromě ekonomické krize prohloubí ještě sociální a národnostní napětí,“ varoval.
