Brusel – Řecká ekonomika letos poroste pouze o 0,5 procenta, a ne o 2,5 procenta, jak jsme původně odhadovali – taková jsou slova Evropské komise, která zpřesnila svou únorovou makroekonomickou předpověd. Není však stále jisté, jestli Atény zvládnou odevzdat seznam reforem, který je podmínkou další finanční pomoci. Současná evropská prognóza je optimistická a počítá s tím, že se to Řekům do června podaří. Řecká vláda mezitím obvinila mezinárodní věřitele, že překážky dohodě o úvěrové pomoci kladou oni, protože se mezi sebou nedokážou domluvit.
Komise znovu připomněla, že řecké HDP loni poprvé od roku 2007 opět rostlo, a to o 0,8 procenta. „Pozitivní vývoj nicméně ovlivnilo prosincové oznámení předčasných voleb,“ uvádí příslušná kapitola jarní prognózy. I tak ale komisaři věří, že řecká ekonomika poroste příští rok o 2,9 procenta.
„Diskuse o opatřeních mezi námi a řeckými úřady pokračují,“ připomněl eurokomisař pro ekonomické a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici. Jednání o reformních opatřeních mezi Řeckem a jeho věřiteli se táhnou už měsíce. V posledních dnech se ale zdá, že rozhovory vedené v Bruselu i v Aténách zatím na technické úrovni určitým způsobem pokročily.
Úřad premiéra Alexise Tsiprase nicméně hovoří o „vážných neshodách a rozporech mezi Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií“, které „vytvářejí překážky pro jednání“. Atény podle serveru deníku Ta Nea tvrdí, že zatímco MMF nemíní ustoupit z požadavků na další snížení důchodů a uvolnění pracovního trhu, Evropská komise zase klade důraz na potřebu vysokého primárního přebytku státního rozpočtu a odmítá odpisy dluhů a zmírnění „tvrdých reforem“ v oblasti důchodů a zaměstnávání. Řecká vláda tak přenáší odpovědnost za rýsující se slepou uličku na věřitele.
Řekové mají přesto důvod celou věc konečně dotáhnout do konce, protože pokud se jim nepodaří s věřiteli dohodnout, a získat tak zbytek peněz ze záchranného programu, čeká je v červnu s největší pravděpodobností platební neschopnost.
Tato nejistota přitom podle komisaře už od loňského podzimu velmi negativně ovlivňuje veřejné finance Řecka, výrazně klesly i příjmy do státní kasy. Deficit státního rozpočtu tak loni činil 3,5 procenta HDP, letos jej komise odhaduje na 2,1 procenta a napřesrok na 2,2 procenta. Poměr dluhu k HDP by měl letos dosáhnout 180,2 procenta HDP, za rok už by měl klesnout na 173,5 procenta.
Němci odchod Řecka nechtějí, ale mají své limity
I když se věřitelé stále nemohou shodnout s kabinetem premiéra Alexise Tsiprase, čelní evropští představitelé dlouhodobě mluví o tom, že není možné, aby Řecko eurozónu opustilo. „Stále věříme, že existují základy pro skutečný růst Řecka v roce 2016,“ poznamenal eurokomisař. A v zásadě s ním souhlasí i šéf německé státní kasy Wolfgang Schäuble. „Odchod Řecka z eurozóny si nepřejeme. Ale to neznamená, že uděláme úplně všechno, abychom mu zabránili,“ řekl Schäuble a upozornil na to, že ministři financí eurozóny se mohou pohybovat pouze v rámci mandátu, který dostali od svých národních parlamentů. „V mém případě to znamená, že kdyby se měly měnit dohody uzavřené s Řeckem, byl by k tomu nutný souhlas Spolkového sněmu,“ řekl. A sám Schäuble je značně skeptický k tomu, že by poslanci umožnili změkčit podmínky pro další pomoc.
Dodržení dohod mezi Aténami a eurozónou není podle něj důležité pouze pro Řecko samotné, ale i pro chod celé Evropské unie. „Pokud má Evropa dál fungovat, musí být spolehlivá. Musí v ní platit to, na čem jsme se v minulosti shodli,“ řekl ministr. „Německo a Francie udělaly v minulém desetiletí velkou chybu, když porušily Pakt stability. Oslabilo to důvěru v Evropskou unii. Poučili jsme se z toho, že se podobné porušování pravidel už nesmí opakovat,“ uvedl. Pakt stability a růstu stanovuje rozpočtová pravidla pro členské země EU a postihy za jejich nedodržování.
Podle Schaübleho Německo respektuje skutečnost, že v řeckých volbách vyhrála levicová strana, která svůj volební program založila na odmítání předchozích reformních opatření. „Demokracie v eurozóně ale neznamená, že se všichni podřídí volebnímu výsledku v jedné zemi,“ dodal s tím, že i vlády v ostatních zemích se musí zodpovídat svým voličům, a to i v případě poskytnutí další pomoci Řekům.
Řecko chce prý rozhýbat privatizaci
Reuters informoval s odkazem na vysoce postavený zdroj z řecké privatizační agentury HRADF o tom, že je Řecko ochotné rychle dokončit dohodu za 1,2 miliardy eur (32,8 miliard korun), na jejímž základě má německá společnost Fraport provozovat regionální letiště v Řecku, a připraveno je i znovu otevřít privatizaci velkého podílu v přístavu Pireus. „Ta záležitost s regionálními letišti bude dokončena okamžitě,“ poznamenal zdroj. Oficiální oznámení by mělo být podle něj zveřejněno do 15. května.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Výměnou za poskytnuté peníze přijaly Atény hospodářské reformy, v zemi se ale pak zvýšila nezaměstnanost a výrazně se snížil hrubý domácí produkt. Nová řecká vláda letos dosavadní reformní programy zpochybnila. Mezinárodní věřitelé čekají s vyplacením zbývajících 7,2 miliardy eur právě do zhodnocení nových reformních plánů.
