Brusel - Evropská komise (EK) navrhla pro roky 2014 až 2020 rozpočet Evropské unie, který je proti očekáváním ve vztahu k unijnímu hrubému domácímu produktu nižší než v minulosti. Nakonec mají výdaje tvořit jen jedno procento HDP, kdežto v období 2007 až 2013 činily 1,06 procenta. Objem finančních prostředků pro nejchudší regiony, kam patří i všechny české kraje s výjimkou Prahy, překvapivě nemá klesnout. Ovšem přidělování peněz má podléhat přísnějším kritériím.
Návrh komise jde na ruku požadavkům členských států Evropské unie, které žádaly buď zmrazení finančních prostředků, či dokonce omezení výdajů. Potěšen naopak asi příliš nebude Evropský parlament, který dlouhodobě usiluje o vyšší výdaje, protože upozorňuje, že s lisabonskou smlouvou vzrostly i ambice EU, jež nejsou zadarmo.
eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski
„V současnosti plné úsporných opatření napříč Evropskou unií navrhla komise ambiciózní, ale realistický rozpočet pro příští roky.“
Mezi léty 2014 a 2020 by unie měla utratit celkem 971,5 miliardy eur (zhruba 23,3 bilionu korun), což představuje právě jedno procento HDP evropské sedmadvacítky. Mezi roky 2007 až 2013 odsouhlasené výdaje činí 925,6 miliardy eur (asi 22,2 bilionu korun), což v době vzniku rozpočtu představovalo 1,06 procenta unijního HDP.
Na nižší rozpočet doplatí zemědělci, ale ne čeští
Nejcitelněji se omezení výdajů dotkne zemědělců. Na společnou zemědělskou politiku podle představ komise poputuje mezi lety 2014 až 2020 celkem 281 miliard eur (zrhuba 6,7 bilionu korun), což je citelný propad ve srovnání s předchozím rozpočtovým obdobím, kdy stejná kapitola počítala s výdaji ve výši 330 miliard eur (téměř osm bilionů korun). Zemědělcům tak klesne nejen procentuální podíl na rozpočtu unie, ale i celková částka.
Na druhou stranu čeští farmáři by na takovém vývoji příliš prodělat nemuseli, protože se komise v návrhu zavázala, že dotace zemědělcům budou ve srovnání s minulostí spravedlivější. Farmáři z nových členských států totiž až do roku 2013 budou dostávat méně než jejich kolegové ve starých členských státech Evropské unie.
Zhruba třetina ze zemědělských dotací bude nově vázána i na splnění některých ekologických cílů. Evropská komise farmáře v návrhu rozpočtu upozorňuje, že jejich podniky by měly „zezelenat“.
Výraznou změnou je kromě menšího objemu finančních prostředků na společnou zemědělskou politiku i vznik některých nových unijních fondů. „Nejbohatší“ z nich je fond, který bude přispívat na budování infrastruktury v členských státech. Vlády si tak mezi sebe rozdělí celkem 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun) na stavbu dálnic či energetických sítí. Podmínkou čerpání bude, že každý z projektů musí být součástí takzvaných transevropských sítí.
Rekordní suma poputuje na zahraniční politiku
Komise hodlá rekordní částku poskytnout na zahraniční politiku. Zatímco od roku 2007 do roku 2013 to bylo 55 miliard eur (1,3 bilionu korun), nově to má být 70,2 miliardy eur (asi 1,7 bilionu korun).
Návrh komise nyní začnou posuzovat členské státy EU a Evropský parlament. Diplomaté čekají složitá jednání, která mohou trvat řadu měsíců i déle než rok. To platilo také pro předchozí dlouhodobý rozpočet EU, na němž se evropská sedmadvacítka dohodla v poslední možnou chvíli. Tentokrát budou jednání nejspíš ještě složitější, protože do nich bude výrazněji promlouvat Evropský parlament.
