Brusel chce omezit přímou podporu velkým farmám

Brusel - V příštích letech by se přímé platby velkým zemědělským podnikům od Evropské unie měly omezit na 300 tisíc eur (7,25 milionu korun) ročně. Celkové přímé dotace by tak klesly z nynějších 40 miliard eur o nejméně 2,5 miliardy eur, tedy o šest procent. Plyne to z návrhu Evropské komise na reformu Společné zemědělské politiky (SZP) EU od roku 2014, k němuž má přístup agentura Reuters.

„Informace je výrazně pozitivnější než prvotní neoficiální informace, kterou máme asi týden a kde je číslo 150 tisíc eur. Toto je nesporně příznivější, nicméně pro české zemědělství by to výhodné nebylo, kdyby to takto zůstalo,“ uvedl prezident agrární komory Jan Veleba. Zástupci hlavních zemědělských a potravinářských nevládních organizací se podle něj nejspíše v září vypraví do Bruselu, kde budou lobbovat zejména mezi europoslanci proti jakémukoliv stropu. Průměrná velikost zemědělského podniku je z historických důvodů v Česku totiž největší z celé EU. Tuzemské farmy by tak na dotacích tratily nejvíce ze všech.

Již nyní je zřejmé, že se proti návrhu komise opět zvedne odpor dalších zemí s velkými farmami jako Británie či Německa. Vlády zemí EU odmítly podobnou diskriminaci dotací už v reformě Společné zemědělské politiky EU z roku 2007.

Podle komise vyřeší omezení plateb nynější situaci, kdy se značná část zemědělské podpory, která je nejdražším programem EU, dostává do rukou malého počtu velkých farem. Zemědělské dotace přitom v současnosti tvoří zhruba 40 procent unijního rozpočtu, jehož objem přesahuje 120 miliard eur. Brusel slibuje, že veškeré úspory si budou moci ponechat vlády členských států.

Britský poslanec: Návrh trestá efektivní výrobce a podporuje neefektivnost

Už v minulosti návrh kritizoval britský liberální poslanec Evropského parlamentu George Lyon, protože by trestal efektivní výrobce a podporoval neefektivnost: „Trestání těch, kdo jsou nejefektivnější a nejvíce schopni konkurovat, přivede evropské zemědělství na špatnou cestu. Musíme zajistit, aby byl návrh komise v této věci poražen, až se o něm začne jednat.“

Zemědělství
Zdroj: ČT24

Komise navrhuje rovněž podmínit třetinu přímých plateb tím, že zemědělci budou plnit nová kritéria ekologické a klimatické politiky. Komise chce tak zajistit, aby podporu dostali jen „aktivní farmáři“.

Brusel hodlá návrh omezení dotací zveřejnit 12. října spolu s dalšími plány reforem SZP, uvedl mluvčí komise Roger Waite. Vlády zemí EU a poslanci Evropského parlamentu pak zahájí dlouhý proces schvalování, který může trvat až dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 17 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...