Brusel bude mít s polskými loděnicemi trpělivost jen do poloviny září

Brusel - Gdaňsk - místo, kde se před 28 lety zformovala první odborová unie východního bloku chátrá. S ním i další polské přístavy, Štětín nebo Gdyně. Polská vláda se jala situaci řešit přímými dotacemi, to se ale krajně nelíbí Evropské komisi, neboť Polsko tím porušuje pravidla společného trhu. Dlouhodobý záchranný plán pro loděnice totiž podle Unie nemá šanci na úspěch, a to je jediná výjimka, kdy mohou vlády k přímým dotacím sáhnout. Přesto i Evropská unie cítí potřebu oprášit starou pýchu pobaltí. Nezakročí proto proti nekalému jednání polské vlády hned, ale pokud ta nesjedná nápravu, tak až 12. září.

Evropská komise dala Polsku čas na to, aby jí předložilo jiný plán na záchranu loděnic v Gdyni a Štětíně. O loděnice totiž projevili zájem soukromí investoři. Pokud se ale komisi plány na restrukturalizaci nebudou zamlouvat ani v září, budou muset tyto dvě loděnice vrátit polskému státu dotace ve výši asi 2,1 miliardy eur. Původní dotační plán totiž unii nevoní. Plány na záchranu loděnic, které polská vláda dosud do Bruselu poslala, nejsou podle Evropské komise v souladu s pravidly pro státní pomoc. Komise upozorňuje, že nezaručují dlouhodobou životaschopnost podniků a pomoc, kterou vláda loděnicím poskytla, nepřináší výsledky.

„Je nutné, aby polské úřady využily poslední šance a přišly s řešením, které zajistí životaschopnost loděnic bez nepatřičné podpory,“ uvedla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová. „Cítíme velkou podporu od EU pro naše problémy, do září přijdeme s řešením,“ vyhlásil polský premiér Donald Tusk.

Podle pravidel v Evropské unii mohou vlády podnikům v tísni poskytnout finanční pomoc, pokud ji doprovází plán, jak firmu v dlouhodobém výhledu postavit na nohy. Tyto plány zpravidla zahrnují i omezení výrobních kapacit.

Pokud loděnice budou muset peníze vrátit, hrozí jim bankrot. Zaměstnávají přitom přibližně 15 000 lidí. Polské úřady však varují, že krach by mohl ohrozit celkem 60 000 pracovních míst, protože by se dotkl i dodavatelů loděnic. Několik tisíc zaměstnanců obou dotčených loděnic již přišlo na manifestace za záchranu jejich podniků.

Loděnice v Gdyni a Štětíně bojují o přežití od začátku 90. let minulého století kvůli vnitropodnikovým problémům i kolísající poptávce po lodích. Na jejich osudu se podepsal i posilující zlotý a stoupající ceny oceli. Nejpozději od roku 2004 je výroba lodí v těchto podnicích ztrátová, a pokud by jim stát nepomáhal, zkrachovaly by.

Loděnice v Gdaňsku loni koupila ukrajinská společnost Donbass. Nyní uvažuje i o koupi Gdyně, o Štětíně vláda vyjednává s polským a norským investorem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 33 mminutami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
před 18 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
včera v 07:00

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
včera v 05:00

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026
Načítání...