Londýn - Začátkem listopadu si londýnská bankovní čtvrť City volí svého starostu. Nový starosta si poté pozve úřadujícího premiéra a ten shromáždění finančníků přednese projev, ve kterém seznámí bankéře se strategií zahraniční politiky na příští rok. Letos ale Gordon Brown spíše, než na cíle zahraniční politiky, zacílil na finanční krizi a postup, jak jí čelit. Slíbil daňové škrty, okamžitě si ale vysloužil kritiku opozičních konzervativců.
Předseda labouristické vlády zabalil analýzu domácí ekonomiky do zahraničněpolitického kabátku, z jeho řeči ale jasně vyplynul návrh řešení proti současnému zpomalení ekonomiky. Británie se ocitla v poklesu hospodářského růstu už tři čtvrtletí po sobě. Podle Browna je vrcholnou prioritou součinnost měnové a fiskální politiky. Bank of England za monetární politiku v minulém týdnu snížila úrokové sazby o 1,5 procentního bodu.
Možnost snížit daňové zatížení je jeden z prostředků fiskální politiky, který by měl Británii vyvést z recese. „Hovoří se o odložení plánovaných daňových navýšení, například daně z vlastnictví automobilu,“ zpozoroval spolupracovník České televize ve Spojeném království Ivan Kytka. Okamžitě zareagovali opoziční toriové. „Zaměstnavatelům by měly být sníženy odvody zdravotního a sociálního pojištění, pokud vytvoří nová pracovní místa,“ všiml si Kytka. Brown nevyloučil podpoření poptávky ani masivnějšími vládními výdaji, které by měly Britům „nafouknout“ jejich kapsy. Ostatně první závěry uvažování vlády a následná revize v parlamentu jsou v plánu ještě tento měsíc, kdy bude představen rozpočet pro příští rok.
Nový americký prezident plánuje masivní podporu automobilovému průmyslu. Ani to Brownovi neušlo a tématu věnoval další část své přednášky. Premiér vyzval novou administrativu Spojených států, aby se neuchylovala k podobným ochranářským opatřením a apeloval jako v podstatě socialista na závazky vůči zemím třetího světa. Zamykání svého trhu ať už přímo nebo nepřímo by dle něj znamenalo velké obtíže pro rozvojové země, které jsou spíše než na pomoc bohatších států zvědavy na uvolnění obchodu, jemuž restrikce mezinárodní výměny budou bránit. Teď je ten pravý čas na podkladu krize zamyslet se nad novým světovým ekonomickým řádem s velkou citlivostí k zemím třetího světa, přednesl Brown.
V projevu muž z čísla 10 vyjmenoval pět priorit zahraniční politiky pro příští rok: boj s terorismem, důraz na globalizaci ekonomiky, boj se zhoršujícím se klimatem, obnova zemí postižených válkami, boj s chudobou a nemocemi.
V pátek čeká státníky skupiny G20 globální finanční summit ve Washingtonu. „Britská linie bude překvapivě v souladu s ostatními evropskými představiteli. Vláda požaduje mezinárodní registraci ratingových agentur, nutnost dopadu nových regulatorních pravidel na každou zemi včetně všech takzvaných daňových rájů. Větší odpovědnost v souhlasu s větší kapitalizací úřadu musí převzít také Mezinárodní měnový fond,“ popsal Kytka.
