Britská centrální banka Bank of England zareagovala na brexit ve snaze zmírnit jeho negativní dopady. Nakoupí proto vládní dluhopisy, aby do ekonomiky napumpovala 60 miliard liber (téměř dva biliony korun). Měnový výbor banky také snížil základní úrok na nové rekordní minimum 0,25 procenta z 0,5 procenta. Úroky banka snížila poprvé od roku 2009, postup banky se ale očekával. Britská libra nicméně zareagovala nejprudším poklesem od červnového referenda o brexitu.
Banka se rozhodla podpořit ekonomiku, přestože očekává, že inflace kvůli poklesu libry stoupne nad dvě procenta, tedy limit považovaný za strop cenové stability. Šedesát miliard liber chce do ekonomiky dostat přes státní dluhopisy, hodlá také nakoupit za deset miliard liber dluhopisy firem s výborným hodnocením spolehlivosti a které jsou prospěšné britské ekonomice. Chce tak zajistit, aby banky nadále poskytovaly úvěry.
Banka vedle toho sníží základní úrok, a to na 0,25 procenta. Většina členů měnového výboru se shodla, že pokud si ekonomika v příštích měsících povede tak špatně, jak se očekává, bude potřeba snížit úroky do konce roku ještě jednou. Základní úrok by tak byl jen nepatrně nad nulou.
„Současnou situaci vnímám spíš jako psychologický krok,“ řekl hlavní ekonom společnosti Chytrý Honza František Bostl. „Není to tak, jako kdybychom z pěti procent šli na tři,“ dodal.
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera analytici očekávali, že centrální banka přistoupí k nějakému kroku. „A když pak banka přistoupila k řadě kroků, tak to trh překvapilo a díky tomu byla reakce trhu silnější,“ říká.
Zbytek roku zachrání první polovina, v roce 2017 bude ale růst malý
Britská centrální banka totiž míní, že v posledních měsících letošního roku bude ekonomika ostrovního státu stagnovat. Protože byl ale růst v první polovině roku vyšší, než se čekalo, ještě ponechala svůj výhled na celý rok beze změny. Počítá tedy se dvěma procenty růstu HDP.
V příštím roce má však růst značně zpomalit. Svůj odhad banka totiž snížila na 0,8 procenta z původních 2,3 procenta. To představuje nejrozsáhlejší zhoršení odhadu od roku 1992, kdy banka začala své prognózy zveřejňovat, upozornila BBC.
„Tvrdá data zatím nevypovídají o velkém současném dopadu referenda, ale Bank of England dala váhu průzkumům aktivity, ve kterých je snížení důvěry ekonomických subjektů znát,“ uvedl Tomáš Vlk z patrie.
Před referendem o brexitu se často objevovala varování, že v případě brexitu čeká Británii recese. Centrální banka ve svém výhledu s recesí nepočítá, její prognózy však berou v úvahu stimulační opatření. Slabý výhled na druhou polovinu letošního roku naznačuje, že pokud by Bank of England nezasáhla, ekonomika by se do recese propadla.
Podle analytiků aktuální rozhodnutí zdůrazňuje obavy o vývoj ekonomiky, které má banka po rozhodnutí o brexitu. Stimulační opatření jsou ale preventivním opatřením na posílení důvěry a měnová politika sama o sobě moc nezmůže. Nyní tak bude důležité, aby přišla se stimulačními opatřeními také vláda, upozornila hlavní ekonomka Aberdeen Asset Management Lucy O'Carrollová.
Britský ministr financí Philip Hammond čtvrteční snížení úrokových sazeb vítá. Dodal, že on i guvernér Carney mají „k podpoře ekonomiky potřebné nástroje“. Britská libra po oznámení nových opatření centrální banky výrazně oslabila. Britské akcie naopak zpevnily, jejich hlavní index FTSE 100 tak přidával zhruba 1,5 procenta.
„Bank of England představila agresivní opatření na podporu ekonomiky a na odvrácení recese. Má to ilustrovat, že je ochotna a schopna rychle reagovat na ekonomický šok, který se objevil po překvapivém odhlasování brexitu,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson. „Budou ale zapotřebí další opatření, a to nejen od Bank of England,“ dodal.
